Květinové lahůdkářství: Koupí řezané květiny se možná podílíte na utrpení jiných. Dechberoucí kytici „narvete“ i v zimě

30. Srpna 2017
Neotřelé a 100% ekologické. Takové jsou kytice Lukáše Paderty a Alberta Friesse.
Zdroj Květinové lahůdkářství
Oslňuje svým půvabem a mámí smysly svou vůní. Nevinná kráska ale každá květina rozhodně není. Abychom si mohli zkrášlit domov, musí jinde trpět způsobem, o jakém bychom raději nevěděli. I na to upozorňuje Květinové lahůdkářství Alberta Friesse a Lukáše Paderty. Ten nám poodhalil tajemství ohavných pěstitelských praktik. A způsobu, jakým tvoří ekologické kytice, z nichž se tají dech.

Představme si, že jen tak tak stíháte narozeninovou oslavu známé a nemáte po ruce květinu. Koupil byste nějakou v klasickém květinářství po cestě?

Zcela určitě ne, vždy se dá něco „narvat“ cestou.

Mají řezané květiny z obchodů něco společného s těmi, které rostou na loukách a zahrádkách? Nebo je to podobné, jako když si koupíme lesklé rudé jablko v supermarketu a porovnáme ho s šišatým tečkovaným, které roste v bio podmínkách?

Některé květiny ze zahrad a z volné přírody se pěstují i komerčně. Zásadní rozdíl je ale v pěstování a posklizňové úpravě. Rostliny se během sezóny nevyhnou průmyslovým hnojivům či postřikům proti chorobám a škůdcům. A po utržení se pro zvýšení trvanlivosti „konzervují“ dalšími přípravky, které například snižují výpar vody z listů.

Taková rostlina je pak až nepřirozeně dokonalá a postrádá onu jemnou přirozenou krásu pramenící z nedokonalosti. Navíc je plná reziduí chemických látek. Příměr s jablky je tedy na místě.

Květinové lahůdkářství čerpá z darů berounské zahrady i nedalekých luk.
Květinové lahůdkářství

Obyvatel města si ale květinu v paneláku nevypěstuje. A levná kytice ze supermarketu je pro něj win-win řešením – zkrášlí si domov a ještě za pár kaček.

Ani město není poušť, kde by se nedalo utrhnout při okraji cesty pár lučních nebo rumištních druhů květin, větví. Dokonce i v zimě to jde. Taková rašící větvička jírovce (koňského kaštanu) nabídne oproti sterilním supermarketovým minikarafiátům opravdu dechberoucí podívanou.

Chce to mít otevřené oči a třeba si i ze sběru květin a větví do vázy udělat pravidelnou bojovou hru. Od jara do podzimu se navíc dají levné české květiny koupit na farmářských trzích.

Řezané květiny? Některé jsou ohavnost sama

Proč bychom měli řešit, jaké květiny kupujeme a odkud se berou?

Jsme zavaleni zbožím masové produkce, které často pochází ze zemí s levnou pracovní silou, obvykle bývá nekvalitní a nemá „dobrou energii“. U květin to platí samozřejmě také. Kromě toho, že k nám do vázy putují letecky tisíce kilometrů, například produkce růží v Keni působí na místní ekosystém naprosto devastujícím způsobem.

Takovou kytici v obchodě neseženete. Byla vytvořena s respektem k přírodě i životu člověka.
Květinové lahůdkářství

O co jde?

Je tam obrovský problém zasolení a degradace půdy vlivem intenzivního zavlažování skleníkových ploch. Voda je odebírána z místních toků a jezer a běžní lidé nemají pak z čeho čerpat vodu pro sebe a svůj dobytek, protože produkce růží má přednost.

Předpokládám, že květinová pole v Keni nejsou jediným alarmujícím případem. Co se děje jinde?

Zde by se dal uvést v sociologii používaný termín „skrytá ohavnost výrobků“. Zboží je produkováno za podmínek, které kdyby koncový zákazník viděl, zboží by si nikdy nekoupil. Producenti okolnosti výroby pochopitelně tají a najaté reklamní firmy poskytují výrobkům aureolu něčeho „božského“, co rozhodně chcete. S nevinně působícími a něžnými květinami by si „ohavnost“ takové produkce spojil málokdo.

V zemích, kde se masově produkují řezané květiny (Keňa nebo Ekvádor), pracují lidé za minimální mzdu. Nedodržují se tu ochranné lhůty po aplikaci pesticidů, a tak jsou tito zaměstnanci vystaveni i značné zdravotní zátěži, za kterou mohou toxické látky používané k ochraně rostlin. Nehledě na to, že v EU jsou tyto látky často již mnoho let zakázány.

V Ekvádoru byla dokonce kauza, kdy se odpad ze skleníků s produkcí řezaných květin prodával za pakatel ve velkém místním zemědělcům, kteří s ním krmili dobytek. Toxické látky a těžké kovy se pak dostaly skrze mléko do potravního řetězce.

Svou zahradu nestíhají opečovávat ani jednou týdně. Na výsledku to ale není poznat.
Květinové lahůdkářství

Kdy jste se poprvé začali zajímat o ekologické dopady pěstování květin?

Byl to rozhodně dokument A Blooming Business od dokumentaristy Tona van Zantvoorta a internetové články na toto téma. Šokovalo nás, v jakých podmínkách pracují ženy na skleníkových plantážích v již zmiňované Keni. Řekli jsme si, že to přece musí jít i jinak.

Obrazy jako inspirace

Tak jste osadili zahradu v Berouně. Z ní pochází většina květin, které používáte do svých vazeb, něco z přilehlých luk. Co všechno vám na zahradě roste?

V předjaří u nás otevírají sezónu čemeřice, následovány narcisy, plnokvětými tulipány, pak přijdou na řadu orlíčky, pivoňky, anglické a historické růže, spousta letniček, dále pak floxie, montbrécie, mečíky, jiřiny a podzimní astry a vřesy. Do vazeb používáme i různé plody a plodenství, kterých je vždy v zahradě plno. V zimě pak třeba santolinu nebo šalvěj. Máme i skleník, ve kterém pěstujeme stále oblíbenější sukulenty a také eukalyptus.

Lukáš Paderta v akci.
Květinové lahůdkářství

Jak ji udržujete?

Rozhodně kampaňovitě. Nemáme čas na pravidelnou byť i týdenní údržbu, takže vždy na to vlítneme, až když situace začíná býti neúnosnou. (usměje se) Mezi hlavní práce sezóny patří pletí, odstraňování odkvetlých částí rostlin a pochopitelně zavlažování. Na podzim je to pak výsadba nových druhů a na jaře výsevy letniček.

Odkud čerpáte inspiraci pro květinové vazby?

Ona přichází tak nějak sama. Často si samotné květiny řeknou o to, s čím jim to bude slušet nejvíc. Inspiruje nás také nálada a pochopitelně i téma zadání – čím netradičnější, tím pro nás lepší. Baví nás studovat obrazy vlámským mistrů 17. století a trochu si pohrávat s podobnými květinovými kompozicemi, jaké jsou zobrazeny na těchto šerosvitných zátiších.

Už na pohled je znát, že máte osobitý styl. Dokážete ho popsat?

Je to romantika křížená s dekadencí, prodchnutá divokostí a rozervaností.

Proč na něj tolik lidí slyší? Na Facebooku už máte přes 8 000 fanoušků.

To se také sami sebe ptáme. Asi cítí ten zápal, dáváme do toho opravdu vše.

„Vůně květiny je stejně důležitá jako její vzhled,“ říká Lukáš Paderta.
Květinové lahůdkářství

To je dost potenciálních zakázek na jednu zahradu. Stíháte zahrádku obnovovat, abyste uspokojili poptávku?

To je největší úskalí našeho konceptu. Není snadné rozvrhnout si výsadby tak, aby bylo pořád co sklízet od jara do jara a aby se navíc rostliny v daném období daly spolu i dobře v kyticích kombinovat. Budoucí kytice se nám tudíž v hlavě rodí již několik měsíců předem s rýčem v ruce.

Z Kanady do Berouna

Kdy a kde se zrodila vaše láska ke květinám? Věnoval se někdo v rodině tomuto řemeslu?

Oba pocházíme z rodiny, kde se vždy něco pěstovalo. Albert vyrůstal na farmě v Kanadě ve Skalistých horách, kde chovali drůbež, dobytek, ale také pěstovali ovoce a zeleninu. Květiny pouze okrajově a spíše léčivky. Můj dědeček, který byl původně chirurg, zase nesmírně miloval kaktusy a orchideje. Takže zde bylo asi zaseto to semínko prvotního zájmu, který přerostl ve vášeň a lásku k rostlinám na celý život.

A v Květinové lahůdkářství…

Postupně jsme přetvářeli Albertovu venkovskou zahradu, kde se plochy trvalkových záhonů každým rokem rozšiřovaly. Pak přišli naši kamarádi, zda bychom jim z květin ze zahrady nevyzdobili svatbu. Velkou roli hrály také naše kamarádky a spolužačky, které si říkají Efemér a založily podobný koncept ekokvětinářství v Brně.

Na Facebooku už mají pánové přes 8 000 příznivců.
Květinové lahůdkářství

Jste prvními muži v tomto oboru, se nimiž mám tu čest. Setkali jste se zpočátku s nedůvěrou, zdali v tomto řemeslu mohou uspět muži?

Nikoliv. To spíš se skepsí, že chceme pěstovat české květiny a nabízet lidem sezónní kytice a svatební květinovou výzdobu výhradně z lokálního rostlinného materiálu.

V čem se liší mužský přístup k vázání kytic od ženského? Můžete tomuto řemeslu coby muži dát něco víc než kolegyně v oboru?

Na tento tenký genderový led si netroufáme vstupovat. (usměje se)

Jaký význam přikládáte vůni květin?

Je to pro nás velmi důležité. Vůně ke květinám prostě patří, je to další rozměr. Nejen, že se květinou ve váze těšíte pohledem, ale ještě vám vyvolává příjemné emoce, když se její vůně rozhostí pokojem.

Jak s květinami pracujeme po celý rok, mají pro nás jednotlivé měsíce, někdy i týdny, specifickou vůni spojenou s květinami. Červen je pro nás neodmyslitelně spojený s omamnou vůní damašských růží, srpen zase se zvláštní vůní jiřin a podzim s vůní chryzantém.

Jaká je vaše nejoblíbenější?

Pokaždé jiná a vlastně všechny. Každá má trošku jiné kouzlo a v kompozici dosáhne jiného účinku. Ale určitě u nás vyhrávají květiny vonící, bílých, zelených a tmavých barev.

Tajná ingredience? Přidání rostliny, kterou byste v kytici nečekali.
Květinové lahůdkářství

Jak párovat květiny jako profesionál

Existuje nějaká pomůcka, jak květiny kombinovat, aby vznikla pěkná kytice?

Určitě. Asi nejdůležitější je u květin barevná kombinace – nikdy nekombinujte barvy, které se spolu bijí, například růžovou se žlutou. Obecně v kyticích vypadají dobře kombinace barev tón v tónu s akcenty doplňkové barvy. Dobře působí kombinace drobných, středních a větších květů.

My do kytice často vetkneme i tzv. narušitele, něco, co by nikdo nečekal nebo se to tam zdánlivě nehodí. Taková kytice pak získává na zvláštním pnutí. Jinak obecně je vznik pěkné kytice závislý na výtvarném citu každého, kdo ji váže. Někdo jej má od přírody, jiný se k němu musí propracovat a někdo je bohužel ztracený.

Na jakou zakázku nejraději vzpomínáte? A jaká byla ta nejdražší?

Vzpomínáme většinou na skvělé lidi, se kterými jsme se díky zakázce potkali, než na zakázku samotnou a milých lidí byla většina. Nejdražší byla rozhodně výtvarná instalace z lián a kabelů na strop showroomu pro kolekci oblečení FAX OFF Jakuba Polanky, kterou vytvořil pro značku Bibloo v OD Kotva. Dále pak instalace pro eventy Volvo, co každoročně konají v Mánesu.

Museli jste nějakou odmítnout?

Stává se nám to velmi často a z 99 % kvůli nedostatku časové kapacity. Někdy také odmítneme, když máme pocit, že zadání není pro nás.

Vaše facebokové příspěvky vynikají bohatou slovní zásobou a je z nich znát jemný cit pro český jazyk. Uplatňujete kreativitu i v jiných oblastech?

Děkujeme, to potěší. Píšu ještě pro několik časopisů zabývajících se lifestylem a designem a na jaře jsem napsal i knihu o bylinách. Jinak pro oba je to ještě výtvarné umění – oba jsme v mládí kreslili a malovali a rádi bychom se k tomu zase vrátili.

Květinové lahůdkářství má šest let a slaví úspěch. Co byste poradili každému, kdo by rád začal pracovat na sebe?

Dělejte naplno, to co vás baví, buďte milí na zákazníky a nemějte jako hlavní motor peníze. Pak to půjde samo.

***

Květinové lahůdkářství

Originální květinářství založili Lukáš Paderta a Albert Friess v roce 2011. Pobouřili je pracovní podmínky na růžových plantážích v Keni, které viděli v dokumentu A Blooming Business. Květiny získávají ze své zahrady v Berouně a okolních luk. Jejich talentu aplauduje“ přes 8 tisíc fanoušků na Facebooku a bezmála 4 tisíce na Instagramu.

***

Foto: Lukáš Paderta, Albert Friess, Martin Stranka, A Couple of Prague, Martin Faltejsek

Autorka rozhovoru: Andrea Vránová

Diskuze

Reklama