Jak dříve bydleli chudí? Podívejte se na nejdéle obývaný skalní byt v Čechách

28. Července 2018
Eva Jeřábková
Ze všech skalních bytů byl nejdéle obýván. Poslední majitelka v něm žila až do roku 1982!
Zdroj wikipedia.com
Skalních bytů se na Kokořínsku nachází celá řada, ale tenhle ve Lhotce u Mělníka je jedním z nejzajímavějších. Má status památky chráněné státem a jako součást mělnického muzea je dnes zpřístupněn veřejnosti. Ze všech skalních bytů byl nejdéle obýván. Poslední majitelka v něm žila až do roku 1982!
Reklama

Nejstarší dochované záznamy o skalním obydlí ve Lhotce pocházejí z roku 1859. „V té době ho koupili prarodiče poslední obyvatelky. Byli to Josef Beneš s manželkou, kteří ho získali už jako skalní byt,“ uvedla pro Český rozhlas ředitelka Mělnického muzea Miloslava Havlíčková. Do pískovcové skály jej údajně celý vytesal jakýsi pan Kavina, který neměl peníze na to, aby si postavil roubený dřevěný dům jako ostatní. Nebyl ovšem jediným, kdo si tímto způsobem řešil své bydlení. Za mnoha domy ve Lhotce se totiž nacházejí skalní byty. Když si lidé před nimi později postavili dům, tak je využívali už jen jako hospodářské prostory. 

Vytesat byt do pískovcové skály bývalo kdysi na Kokořínsku tím nejjednodušším, nejlacinějším, nejrychlejším a nejdostupnějším řešením. Vždyť pískovec byl pro svou dobrou opracovatelnost a širokou dostupnost nejpoužívanějším stavebním kamenem v českých zemích. Pan Kavina si tak do skály vytesal nejenom obytný prostor, ale ještě sklep, kůlnu na dříví, menší chlév a nahoře v patře – což je poněkud zvláštnost – také sýpku s oknem, kde se případně dalo i spát.

Záhadná Hitlerova Mucholapka: Měla sloužit jako přistávací dráha pro UFO?

Pokud se v bytě netopilo, bylo v něm v létě kolem 9 či 10 stupňů, ale vzhledem k tomu, že se uvnitř stále něco vařilo a ohřívalo v kachlových kamnech a někdy se také pekl chléb v peci, tak se tu po celý rok udržovala příjemná teplota kolem 20 stupňů. „Skála je výborný izolační materiál,“ upozornila ředitelka mělnického muzea.

Po manželech Benešových bydlel ve skalním domě jejich syn Josef se svou ženou Rozálií a dvěma dcerami, Annou a Marií. A právě mladší Marie Holubová, provdaná Benešová v něm zůstala až téměř do své smrti v roce 1982. Svému otci prý slíbila, že zde dožije.

Bydlela tu sama, neboť už od roku 1958 byla vdova, navíc bezdětná. Když ji v roce 1979 přemístili do domova důchodců, mělnické muzeum od ní skalní byt odkoupilo. Dodnes se v něm dochovalo původní vybavení, které jeho poslední majitelka používala, včetně pece na chleba. „Nevím, že by ještě někde v Česku existovalo skalní obydlí, které by bylo vybaveno původním interiérovým zařízením,“ podotkla Marie Havlíčková.

Objekt je otevřen veřejnosti každou sobotu a neděli v letní sezóně, tedy až do konce září. Návštěvu lze spojit s prohlídkou expozice Regionálního muzea Mělník a ochutnávkou vín České vinohradské oblasti v muzejních prostorách.

Diskuze

Reklama