AKTUÁLNĚ: V kohoutkové vodě napříč světem byla nalezena plastová mikrovlákna

6. Září 2017
Více než 83 % vzorků pitné vody z různých zemí obsahovalo mikroplasty.
Zdroj Profimedia.cz
Plasty jako zlo. Pokud se o nich mluví v této souvislosti, pak většinou z pohledu ochránců životního prostředí. Stále více ale vyplouvá na povrch, že plasty nejenže vytlačují přírodu, ale ovlivňují i naše zdraví. A z tohoto úhlu pohledu je poměrně děsivá aktuální studie – lidé napříč světem pijí s kohoutkovou vodou i mikroplasty.

Společnost Orb Media si nechala vyhodnotit více než tucet vzorků kohoutkové vody. Závratných 83 procent obsahovalo plastové mikročástice.

Nejhůře dopadly Spojené státy s 94procentním znečištěním. Vzorky pocházely z budov Kongresu nebo Trump Tower v New Yorku. Silné kontaminaci pitné vody čelí i Libanon či Indie, kteří se v umístily hned za USA.

Evropanům teče z kohoutků o něco čistší voda. I když jak se to vezme. Průměrná hodnota znečištění se pohybuje kolem 72 procent, což není zrovna málo. Nejlépe v průzkumu dopadla Británie, Německo či Francie.

Tyto značky na plastových lahvích prozradí víc, než byste chtěli vědět

V půl litru pitné vody z USA objevili vědci 4,8 plastových mikrovláken, Evropané do sebe s tímto množstvím vpraví 1,9 plastových vláken.

Na téma spotřeby plastu se vedou stále vášnivější diskuze. Už nikdo nemůže popřít existenci plastových ostrovů v Pacifiku. Množí se důkazy o úmrtí mořských živočichů v důsledku konzumace drobných plastů nebo zamotání do větších kusů. Spalování plastů zase rozhodně nepřispívá kvalitě ovzduší ani dobrému zdraví.

Každoročně se vyprodukuje 300 milionů tun plastu, z nichž pouhých 20 procent skončí v recyklačních závodech nebo ve vzduchu skrze spálení. Zbytek se kumuluje na pevnině či v mořích (oceánech).

Lidstvo vyprodukuje ročně na 300 milionů tun odpadu.
Commons.wikimedia.org

Nejde však zdaleka jen o škodu napáchanou na přírodě. Nadprodukce nerecyklova(tel)ných plastů se nám vrací jako bumerang. Kontaminované ryby a jiní mořští živočichové končí v našich žaludcích. Studie vypracované v Německu dokonce objevily plastové částečky ve všech 24 testovaných značkách piva, ale i v medu nebo cukru.

V Paříži v roce 2015 zase výzkumníci odhalili přítomnost mikroplastů ve vzduchu. Podle nich se každoročně ve městech usadí 3 až 10 tun plastových mikrovláken. A těm se nevyhnou ani domácnosti.

Experti zatím zjišťují rozsah znečištění drobným plastem i to, jak končí v pitné vodě. Podle Guardianu je potenciálním zdrojem i oblečení či koberce, z nichž se uvolňují okem špatně rozeznatelná plastová vlákna. Sušičky a pračky tento proces ještě umocňují.

Lžíce, které můžete sníst a stojí to co plastové. Indický pár obětoval všechno své jmění na záchranu planety

U praček je problém o to větší, neboť plastové mikročástice končí spolu s odtokovou vodou ve vodních systémech. Poměrně nová studie uvádí, že jediný cyklus praní vyprodukuje na 700 000 plastových mikrovláken. Ty končí v našem životním prostředí. A když zaprší, mohou se dostat až do podzemních vod, což by vysvětlovalo kontaminaci studní v Indonésii.

Nepříznivou zprávou je, že současné systémy na úpravu vody neumí vyfiltrovat všechny tyto mikroskopické částice. Sáhnout po balené vodě ale také moc nepomůže – podle dat společnosti Orb Media se mikroplasty nacházely i v nich.

Podle doktorky Anne Marie Mahon z Technologického institutu Galway-Mayo nová studie zdvihá červenou vlajku, ačkoliv je zapotřebí dalších potvrzujících analýz. Takových, které by odhalovaly zdroje mikroplastové kontaminace a vyhodnotily dopady na zdraví.

Zároveň dodává, že plasty mohou být užitečné, ale metody zpracování odpadu musí zažít „zemětřesení“.

„V našich životech potřebujeme plasty, ale jsme to my, kdo způsobuje škodu tím, že se jich zbavuje velmi lehkovážným způsobem.“

Zdroj: The Guardian  

Diskuze

Reklama