Jak dopadnete, pokud pijete jako Dáni už ve svých pětadvaceti

2. Srpna 2017
Pohled do křišťálové koule byste si raději odpustili, to nám věřte.
Zdroj Profimedia.cz
Témata: alkohol , mládí , zdraví , nápoje , jídlo
Ve spotřebě alkoholu platíme za světové špičky. V žebříčku zemí obsazujeme šesté místo. Začínáme pít v 11 a v 16 už máme s alkoholem opakovanou zkušenost. Ani mladí Britové nejsou svatí a ti od 16 výš si dopřávají alespoň jeden drink týdně. Může to ublížit? Redaktorku serveru Vice Hannah Ewens zajímalo, k čemu směřuje, když se dvakrát nebo třikrát týdně opíjí. A jaké krátkodobé či dlouhodobé následky čekají každého takové jedince mezi 20 a 30 lety.

Zvedla tedy telefon a zavolala třem expertům přes alkohol. První otázka směřovala k tomu, zdali jí teď, ve třetí dekádě jejího života, může nějak ublížit, když si dvakrát týdně pořádně „vyhodí z kopýtka“.

„Je tu zřejmé riziko obezity z příjmu kalorií. Ale u mladých lidí po dvacítce je nejzávažnější společenský dopad: nehody a zranění, hádky, selhání v plnění pracovních či vztahových závazků, které se od nich očekávají,“ řekl James Morris z Alcohol Policy UK.

Co je moc? Lahev vína, co padne za jediný večer, i sklenka každý den.
Profimedia.cz

Podle něj se záchvatová konzumace alkoholu projeví až časem, ale viděl už případy lidí po dvacítce s raným či středně pokročilým poškozením jater. Kromě toho tato nechvalně proslulá „metla lidstva“ ničí mozkové buňky, postihuje paměť a brzdí rozvoj mozku.

Ale co je to „nadměrná konzumace alkoholu“? Je sklenička vína denně příliš?

Jak si vědci spletli stařeckou demenci s alkoholismem

Podle ředitele nadace Alcohol Concern Andrewa Misella v podstatě ano, když uvádí coby doporučené týdenní množství maximálně lahev a půl vína. Vycucnout lahev za jedinou noc je tak zcela určitě hodně. Pro co? Mimo jiné pro rozvoj deprese. Na spojitost alkoholové spotřeby a deprese upozornila zdravotní poradkyně Sarah Jarvic z centra Drinkaware. I proto, že většina sebevražd se odehrála za účasti alkoholu.

V této fázi by redaktorka mohla se svými dotazy v podstatě skončit. Pokud má nárazová konzumace alkoholu ve dvou až třech večerech už natolik rozsáhlé okamžité dopady, snadno si domyslet, že při stejném tempu skončíme za několik desítek let hodně špatně. Experti přikyvují.

Pozor, opilec? Ten by se měl dát pozor spíš sám na sebe.
Profimedia.cz

„V poslední době jsme si všimli případů poškození mozku u čtyřicátníků, což bývalo běžné u šedesátníků a sedmdesátníků. Není na místě tvrdit, že každý, kdo se pravidelně o víkendu ,setne‘, skončí s poškozeným mozkem. Ale dříve jsme si mysleli, že je to záležitost pozdějšího života, a teď jsme svědky případů, kdy lidé ve středním věku vykazují příznaky blízké demenci jako důsledek dlouhodobého pijáctví,“ řekl Misell.

Je denní konzumace alkoholu klíčem?

Chátrající paměť ale není jediným strašákem. Už dříve vědci upozornili na spojitost nadměrné konzumace alkoholu a tvorby karcinomu. Podle Misella ale opět netřeba vířit paniku ve smyslu, že jí dostane každý, kdo smočil své rty v alkoholu. „Tato souvislost není tak silná jako například mezi tabákem a rakovinou plic, ale je tu.“

Současný společenský diktát však s alkoholem počítá. Většina z nás ožívá s pátečním západem, kdy oslavuje závěr pracovního týdne relaxační sklenkou. Nebo spíš sklenkami.

Můžeme tedy alespoň negativní dopad alkoholu zmírnit rozložením jeho konzumace? Tedy že se o víkendu „neodděláme“, zato si dopřejeme dvojku bílého nebo sklenici piva každý večer?

Pro řadu lidí je páteční sklenka sladkou tečkou za pracovním týdnem.
Profimedia.cz

„Úplně bych to nedoporučil,“ uvedl Morris. „I když pijete sklenku vína a střídmé množství alkoholu na pravidelné bázi, stále zvyšujete riziko závislosti, protože tolerance [vůči alkoholu] roste. Pociťujete slabší účinky při stejných dávkách, a tak s větší pravděpodobností začnete pít víc, abyste se dostali na původní účinek.“

Ego vzad, zdraví vpřed!

Nárazové opíjení každopádně ničemu neprospěje. Pokud se vám to ale „přihodilo“, dejte alespoň tělu čas na odbourání jedů. A před příštím mejdanem si stanovte hranici, radí Morris. Podle něj si nestačí říct „dneska nebudu tolik pít“. Jen konkrétní počet drinků či jejich odmítnutí v momentě, kdy víte, že máte dost, může metabolickou katastrofu odvrátit.

To ale k udržení dobré zdravotní kondice pochopitelně nestačí. V první řadě je třeba si připustit, že přes mladý věk nejsme ani my, dvacátníci a třicátníci, vůči alkoholu imunní.

Tak si nechme srazit hřebínek a věnujme chvilku k zamyšlení nad tím, kam chceme směřovat. „Žít teď a tady“ sice může být trendy a dávat po nějaké stránce smysl, s dlouhodobými plány tady na Zemi si ale nerozumí. Jen pořádek v prioritách nám umožní kráčet postupovat podle představ.

Zdroj: Vice

Diskuze

Reklama