Rodiče by neměli při slavení svátku svatého Mikuláše podle logopedů strašit děti čertem. U těch dětí, které mají vrozené dispozice, může stres z čerta spustit vadu řeči a dítě může začít koktat. 

Výzkum pořádaný před pár lety klinikou Logo byl celostátní a sbíral data z ordinací foniatrů a logopedů. Potvrdilo se, že i dospělí pacienti si uvědomovali, že událost s Mikulášem a čertem u nich vyvolala koktavost. Údiv a následná stresová situace u dítěte, kde je například vrozená dispozice, mohou ovlivnit vadu řeči. Z výzkumu prokazatelně vyšlo 63 případů, kdy museli rodiče následně docházet s dítětem k odborníkovi.

Dnes je sváteční den: Historie oslav Mikuláše u nás i jinde v Evropě

Podle logopedky je nejlepší prožít Mikuláše bez stresu s dárky, postačí ovoce a malá sladkost. Ideální je vyvolat pozitivní vjemy a ne strach. Například podle brněnského psychoterapeuta Aleše Aujezkého může být pro děti setkání s čertem stejně stresující záležitostí, jako je pro dospělé přepadení v parku. Trauma si potom mohou nést celý život.

Je třeba jasně dbát na hranici toho, kdy je strašení čertem ještě součástí mikulášského příběhu a kdy už jej použijeme jako výchovný prostředek, když dítě zlobí. V tu chvíli to není dobře. Dítě může zažívat strach, vztek, bezmoc a k rituálu nepřilne – nebude jej mít rádo. Vychováváte přece vy, ne nějaké „vyšší autority“.

Nečekaný zážitek hrůzy může zejména dítě dlouhodobě poznamenat, ale úplně stejně to platí i pro dospělé. Nemusí to být jen návštěva Mikuláše, a hlavně jeho pomocníka čerta. Podobné následky mohou mít i veškeré náhlé stavy ohrožení života, jako jsou autonehody, přepadení, setkání s úmrtím, závažným zraněním nějaké osoby či jiné velmi intenzivně prožívané situace. U citlivých jedinců se může vyvinout až stav nazývaný posttraumatická stresová porucha.

Proto i u obtížně vychovatelných dětí má čert jen přiměřeně postrašit, ale nakonec ať je opravdu zahnán dvěma hodnými kolegy, dítě ať je hojně obdarováno a strach se rozpustí ve sladké čokoládě a mandarinkách.

Všechny fotografie