Dnes uběhlo 50 let od velkolepé Operace Dunaj, kvůli které pak na dlouhá léta zůstaly Čechům jen oči pro pláč

21. Srpna 2018
Lucie Trávníčková
Vpád vojsk na naše území znamenal roky bezpráví
Zdroj Wikipedia
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se uskutečnila jako vpád pěti komunistických zemí v čele se Sovětským svazem na naše území.
Reklama

Jednalo se o vojska již zmíněného Sovětského svazu, ale také vojska Polska, Maďarska nebo Bulharska. Vojska Německé dekomkratické republiky byla ke vpádu připravena také, ale nikdy ho neučinila. Nezúčastnila se ani Albánie a Rumunsko.

Právě před padesáti lety — 21. srpna 1968 — krátce po příjezdu tanků a obsazení letišť, na kterých přistávala sovětská letadla s další vojenskou technikou, byla obsazena většina důležitých měst v tehdejší ČSSR.

Československá armáda, která měla na starosti ochranu hranic, nepodnikla skoro žádné kroky k obraně, na rozdíl od veřejnosti, která během prvního týdne okupace vyjadřovala silný odpor, čímž zabránila uskutečnění původních plánů k ustanovení otevřeně kolaborantské tzv. Dělnicko-rolnické vlády.

12 úžasných státních hranic, které boří zažité stereotypy

V průběhu invaze bylo nasazeno do československých ulic přibližně 6 300 tanků, které byly následovány velkým počtem pozemních jednotek v odhadovaném počtu 200 000 až 500 000 mužů.

Bylo přerušeno rozhlasové i televizní vysílání, které však bylo rychle obnoveno z improvizovaných studií. Následně došlo k potlačení československého pokusu o reformu socialismu – tzv. pražského jara. Jeho hlavní představitelé —Dubček, Smrkovský, Černík a další byli zatčeni a uvězněni.

Již šestnáct dní po pádu komunistického režimu, dne 3. prosince 1989 vydala československá vláda stanovisko, ve kterém označila srpnovou invazi v roce 1968 za protiprávní, nesoucí všechny znaky porušení mezinárodního práva dvou suverénních států. Nebylo to ale nic platné a část vojsk SSSR zde zůstala až do června roku 1991.

Diskuze

Reklama