Kalendář alergika: Jakými alergiemi můžete trpět v zimě?

8. února 2019 Lucie Trávníčková
Profimedia
Profimedia

Pylová sezona trvá zpravidla deset měsíců v roce a můžeme ji rozdělit na tři základní období podle toho, jaké dřeviny, rostliny či byliny ovlivňují alergiky nejvíce. V každém období roku totiž rozkvétá jiná skupina alergenů: Brzy na jaře jsou to především stromy a keře, do ovzduší se tedy dostává pyl z dřevin – nejčastěji z lísky, olše a břízy. Druhá polovina jara a první polovina léta je ovlivněna převahou pylu travin a obilovin. Ve vrcholném létě a časném podzimu jsou hlavní alergizující složkou byliny a jejich pyly společně se sporami různých plísní. A právě plísně se nejhojněji rozmáhají na podzim. Od pylových alergií si nejvíce odpočinete v zimním období, ovšem v tomto období zase častěji hrozí alergie na roztoče, plísně a alergie potravinové.

Alergie v prosinci

Prosincové alergie se netýkají stromů, travin ani bylin, ale pokračuje období zvýšeného kontaktu s alergeny vnitřního prostředí – roztoči a plísněmi.

Také se zvyšuje riziko potravinových alergií, které jsou často spojeny s Vánocemi. Jedná se zejména o hojně konzumované ořechy a ryby. Ačkoli ryby jsou obecně velmi zdravé a doporučované potraviny, přibližně 50 000 obyvatel České republiky trpí alergií na ryby, měkkýše a korýše. Důvodem je bílkovina zvaná parvalbumin, na kterou je většina alergiků citlivá. Tato látka je velmi stabilní a žádná tepelná úprava na ni nemá vliv.

Alergie v lednu

Alergie nejsou jen sezónní záležitostí, jak se lidé často domnívají. Alergici na pyl si sice mohou v zimním období oddechnout, ale v chladných měsících tráví lidé delší čas pobytem ve vnitřních prostorách, které obvykle nejsou dostatečně větrány a to s sebou přináší zvýšený kontakt s alergeny vnitřního prostředí. Hlavními alergeny vnitřních prostor jsou roztoči a plísně.

Leden není typickým měsícem, na který by si pyloví alergici stěžovali. Ovšem i v průběhu ledna, pokud je teplejší počasí, se můžete setkat s prvními rozkvétajícími stromy. K těm nejčasnějším patří lísky. Je-li mírnější zima bez sněhu, mohou kvést už v lednu, ovšem dokvétají až v dubnu. Lísky můžete najít v přírodě volně nebo opečovávané v zahradách, jejich listy i plody mohou mít různou barvu podle druhu, ovšem jako alergeny působí prakticky všechny velmi silně.

Alergie v únoru

V únoru se probírají k životu po zimě především stromy, konkrétně líska a olše. Olše najdete nejčastěji podél vodních toků, ale vysazují se také do okrasných parků. Pyly z olše obsahují středně silné až silné alergeny.

Olše patří do čeledi břízovitých rostlin a stejně jako lísky vykazují silné zkřížené reakce s pyly bříz. Proto trpíte-li silnou alergií na břízy, můžete reagovat i v období, kdy kvetou právě olše a lísky. Asi nejznámější je olše lepkavá, která kvete od února do dubna, opět v závislosti na délce zimy, podobně jako líska. Pyl se vytváří na dlouhých pevných jehnědách, které mohou mít hnědou až fialovou barvu.

Alergie v březnu

Březen je měsícem, kdy alergiky trápí především pyly ze stromů, konkrétně se jedná o břízu, dub, jalovec, jilm, lísku, olši, tis, topol a vrbu.

Snad nejtypičtějším březnovým alergenem je právě bříza, jejíž jehnědy se začínají objevovat počátkem března. Jsou plné lehkého, ale velmi agresivního pylu, který vítr vzhledem k jeho nízké hmotnosti roznáší daleko od stromů. Alergici se pak na ulici diví, proč se najednou tak rozkýchali, ovšem netuší, že o dva domy dál je mohutná bříza. Pokud vás alergická reakce zastihne i bez zjevného alergenu v okolí, zřejmě se bude jednat o podobný případ.

Protože je bříza bělokorá velmi rozšířeným stromem na sídlištích i v parcích, je mezi námi četné množství alergiků na tento okrasný strom. Nejvýrazněji působí od března do května, kdy se alergie na pyl břízy kombinuje s dalšími stromy z čeledi břízovitých – konkrétně lískou, olší a habrem. Alergeny obsažené v jejich pylech totiž mají podobné složení, proto někteří alergici reagují na více z nich současně.