Reklama

Kim Čong-un děsí jadernou „generálkou“. Kam se schovat v případě, že do toho půjde naostro?

18. Září 2017
Redakce Lifee.cz
Jak zvýšit šance na přežití, poradil odborník na jaderné záležitosti Doc. Ing. Radek Škoda, Ph.D.
Zdroj Pixabay.com
Severokorejský diktátor Kim Čong-un poslední měsíce provokuje testováním jaderných zbraní. Ačkoliv hrozby adresuje především Spojeným státům a Česká republika není v bezprostředním nebezpečí, nikdy není na škodu znát pravidla chování při jaderném útoku. Oslovili jsme jaderného experta Doc. Ing Radka Škodu, Ph.D., abychom zjistili, jak zvýšit šance na přežití.
Reklama

Jaké druhy jaderných útoků nás v současnosti mohou potkat?

Jsou dva typy jaderného útoku. Jeden je, když chce někdo zničit nějakou infrastrukturu, třeba letiště. V tomto případě použije výbuch na zemi. V druhém případě jde o zničení většího území, například města – na to jsou bomby, které vybuchnou vysoko nad zemí.

Bomba, která vybuchne na zemi, poničí menší plochu, ale vyprodukuje víc radioaktivního odpadu. Pokud ale exploduje vysoko, zasáhne větší rozlohu s menší intenzitou a menším množstvím radioaktivního odpadu. Velmi dobře i s množstvím obětí to lze studovat třeba na https://nuclearsecrecy.com/nukemap/.

Máme šanci takové útoky přežít?

Záleží na typu jaderného toku, ale poměrně velkou. Když bomba vybuchne na zemi a budete někde velmi blízko, v podstatě nemáte šanci. Kdyby tohle mělo nastat v Čechách, pravděpodobně to budou vojenské cíle, např. letiště v Čáslavi. Bomba explodující na zemi by letadla a hangáry okamžitě mohla zničit a tlaková vlna smést všechno v okruhu několika kilometrů. Ale například už ve městě v Čáslavi by byla šance na přežití v momentě výbuchu velká.

I v případě, že bude použita bomba o síle té, kterou naposledy Severní Korea použila?

Pokud vezmeme 100kt zbraň (což je horní odhad toho, co Severokorejci odpálili) a odpálíte ji přímo na zemi na ranveji letiště v Čáslavi, tu samozřejmě totálně zničíte, zahyne 3 000 lidí a 5 000 bude raněno. Pokud vezmeme 100kt zbraň a odpálíte ji vysoko ve vzduchu nad ranvejí v Čáslavi, tu asi s bunkry nezničíte, ale zahyne 5 000 lidí a 10 000 bude raněno.  

Čáslav při explozi ve vzduchu. Oranžové pole znázorňuje okruh do 4,3 km a místo s nejmenším zdravotním dopadem. I ten ale ve 100 % případů znamená popáleniny třetího stupně.
Nuclearsecrecy.com

Čáslav při pozemní explozi. Modré pole znázorňující destrukci budov se zmenšuje a soustřeďuje kolem místa dopadu bomby.
Nuclearsecrecy.com

Jak se liší způsob, jakým oba typy bomb útočí?

U výbuchu vysoko nad zemí vám radioaktivní ozáření hrozí s menší pravděpodobností, zvlášť pokud jste schovaní, ale území zasažené tlakovou vlnou a teplem bude větší. V podstatě pokud přežijete okamžitou devastaci, která postupuje rychle – záření a tepelná vlna se šíří v řádu vteřin – máte šanci přežít.

Tento způsob detonace se používá na aglomerace. Například 100 metrů od epicentra v Nagasaki zůstala netknutá zemljanka. Pokud například stejnou 100 kt zbraň odpálíte nad Prahou, zahyne 140 000 lidí a 350 000 bude raněno. Pokud byste ji odpálili na zemi, tak zahyne okamžitě 90 000 lidí a 160 000 bude raněno.

Abyste ale jaderný útok odpálený na zemi přežili v zóně devastace, musíte vědět, kde a kdy bomba bouchne, což samozřejmě moc často dopředu nevíte.  

Praha při výbuchu nad zemí. Tento typ exploze zasahuje větší území.
Nuclearsecrecy.com

Praha při výbuchu na zemi. Exploze je nejsilnější v místě dopadu a ohrožuje radioaktivní kontaminací půdy.
Nuclearsecrecy.com

Jakou roli hraje v obou případech radioaktivní spad?

V případě pozemní exploze velkou. Pokud byste měli štěstí a bomba by nevybuchla ve vaší blízkosti, ještě byste neměli vyhráno. Museli byste se potýkat se silnou kontaminací půdy a množstvím radioaktivního spadu. V tomto případě se samozřejmě musíte snažit, aby se na vás ten radioaktivní spad nedostal, aspoň několik hodin po výbuchu, kdy je nejaktivnější.

I u výbuchu vysoko nad zemí se každopádně doporučuje zůstat alespoň 48 hodin v bezpečí uzavřeného prostoru, nejlépe pod zemí, kde máte zásoby jídla a pití. V Praze je na to ideální třeba metro B, které je nejhlubší. Vhodný je i hlubinný důl nebo socialistické protiatomové kryty.

Radiace vyvolaná použitím těchto jaderných zbraní je každopádně ale trochu přeceňovaná. To není to, čím mají primárně útočit. Lze se před ní zároveň poměrně dost dobře chránit – už dva metry země, vody nebo sněhu vás oddělí od radioaktivního záření tím, že ho sníží přibližně 1000x.

Kdyby jaderná katastrofa nastala mimo Českou republiku, třeba v Německu, zasáhl by nás radioaktivní spad?

Záleží na tom, kam fouká vítr. Říká se, že tomu teorie klíčové dírky – od místa neštěstí se radioaktivní spad rozšiřuje do okolí a tvar zasaženého území pak připomíná tvar klíčové dírky. Samozřejmě záleží také na tom, jak velká bomba je, jestli bouchne na zemi nebo pod zemí a jestli prší a fouká. Když nebude pršet a foukat, dá se s tím něco dělat. V případě havárie v Černobylu to vyřešili tak, že kontaminovaný mrak posypali jodidem stříbrným, aby se vypršel hned a radioaktivní spad se nešířil dál.

Takže pokud očekáváte nějakou takovou katastrofu a schováte se, je dobré mít v místě úkrytu rádio a poslouchat meteorologickou předpověď, abyste věděli, jestli ten mrak postupuje směrem k vám, nebo ne.

Autorka rozhovoru: Andrea Vránová

Diskuze

Reklama