Líbí se vám doba první republiky? Podívejte se, jak se tenkrát žilo

15. Května 2018
Pavel Dvořák
V této době nebylo až tak lehké žít, jak si dnes všichni naivně myslíme.
Zdroj fdb.cz
Témata: doba , život , válka , krize , nový stát
První republika se vyznačovala krásnou módou, ženskou krásou a po ulicích jezdila opravdu úchvatná auta. V čele československého národa stál Tomáš G. Masaryk a Praha se stala velice oblíbeným turistickým místem. Doba první republiky byla svým způsobem i těžká. Velká hospodářská krize zasáhla celý svět a způsobila, že mnoho lidí bylo bez domova a bez práce.
Reklama

Jak se žilo:

Během volna

Osmihodinová pracovní doba byla uzákoněna až po vzniku Československa. Za Rakouska-Uherska se pracovalo klidně i 16 hodin denně. Lidé najednou zjistili, že mají více volného času, a tak hledali jeho využití. Protože se v té době pracovalo i v sobotu, výletovalo se především v neděli. Velice oblíbené byly výlety parníkem. Hodně lidí jezdilo vlakem nebo využívali kola. Auta měla pouze smetánka a pro ,,běžný“ lid byla nedostupná. Jen málokdo si auto mohl dovolit. Znamenalo to tedy, že obyčejní lidé nevyráželi příliš daleko od bydliště a na svých cestách se ubytovávali v penzionech a hotýlcích, které v té době rostly jako houby po dešti. Jedna noc stála zhruba 15 korun. Průměrná výplata se pohybovala okolo 1000 korun, záleželo na profesi, rozdíly mezi úředníky, kvalifikovanými dělníky či pomocnými silami byly značné. Když jste nebyli úplní chudáci, zvládnout se to ale dalo.

Divadlo a film

Kinematografie se začala prudce rozvíjet. Začaly se totiž točit zvukové filmy a staré grotesky šly pomalu a jistě stranou. Lidé začínali vyhledávat kino více než divadlo.

Skvostné kavárny

Dnes už si ani nedokážeme představit, jaký význam měly kavárny v dobách 30. let. Nebyla to jen místa, kde si dáte kafe, ale stávaly se především centrem, kde se setkávali politici, hvězdy, novináři a filozofové. Hojně se v nich probírala politika. Kavárny byly dokonce rozčleněny dle toho, kdo do nich chodil, zda novináři, politici, filmaři apod. Nejkrásnější kavárny, které můžeme navštívit i dnes, se nachází v Obecním domě či kavárna Slavie nebo Cafe Imperial nebo Café Louvre.

Poznáte krajany na dovolené? Zcela určitě. Těmito trapnostmi jsme totiž v cizině proslulí

Ekonomika státu byla na 10. místě nejvyspělejších států

Po rozpadu Rakouska-Uherska nám na našem území zůstalo asi 70 % veškerého rakousko-uherského průmyslu, což nám po rozpadu říše velice ulehčilo situaci. Ve 20. letech se nám vedlo ekonomicky opravdu dobře. Vyšplhali jsme dokonce na desáté místo v žebříčku nejvyspělejších států. Ve třicátých letech to ale šlo s Československem hodně rychle dolů. Velká hospodářská krize se dotkla i nás a uměla se opravdu projevit. Mnoho živnostníků krachovalo, mnoho lidí nemělo práci a žili na pokraji bídy. Když se Československo z následků krize jakž takž oklepalo a vyrovnalo, přišla další rána. Adolf Hitler se chopil moci v Německu, zabral Sudety a ukončil první republiku. Ani po válce se nedařilo. Nástup komunistů a jejich experimentů s politikou stát poznamenal. Už nikdy jsme na tom nebyli tak dobře jako po rozpadu Rakouska-Uherska.

Chudí v roce 1918 – 1938

Asi nikdy nebyly v naší zemi vidět tak velké rozdíly mezi bohatými a chudáky jako právě v této době. První prezident Masaryk neměl svůj start vůbec jednoduchý. Dostal do rukou naprosto nový a válkou zruinovaný stát bez zákonů a pravidel. Dokonce i bez vlastní měny. Pole byla neoseta a plno schopných lidí bylo válkou traumatizováno nebo ve válce zemřeli. Nové reformy se tedy neobešly bez obětí. Učňové pracovali i 84 hodin týdně, v zemědělství byly mzdy nesmírně nízké, v zemi bylo jen 200 dětských lékařů, z tisíce novorozenců jich v průměru 48 zemřelo. Vysokých škol bylo v nové republice pouze 13 a velkým problémem se stalo bydlení. Mnoho lidí bylo bez domova a početné rodiny byly ubytovány v jedné malé místnosti a jen 22 % takto žijících rodin mělo tekoucí vodu. Byty byly vlhké a studené a na 100 osob připadalo jen 62 postelí. I tak vypadala první republika.

 

Diskuze

Reklama