Pět nejstatečnějších žen historie. Jak tyto ženy svou statečností změnily svět?

29. Dubna 2018
Pavel Dvořák
Podívejte se na top pět nejstatečnějších žen naší historie
Zdroj zdroj: pixabay
Témata: ženy , historie , odvaha , hrdinství
Žena má v lidské historii druhotné místo. Muži byli upředňostňováni před ženami vlastně skoro kdykoliv. V Anglii dokonce donedávna platilo, že když se panovníkovi narodí první holčička a po ní chlapec, předběhne svou sestru v následnictví na trůn. I když je sestra starší. Tento zákon Alžběta Druhá zrušila. Občas se ale v historii mihne žena, která svou odvahou a svými činy dalece přesáhne všechny muže.
Reklama

Johanka z Arku

V našem žebříčku odvážných žen jasně vítězí. Toto pozoruhodné a velice odvážné děvče se narodilo do nepříliš příznivé doby. Narodila se ve vesničce Dormémy ve Francii. Doba to byla zlá. Anglie s Francií byly ve stoleté válce a Francie již dlouho žádnou bitvu nevyhrála. Ve třinácti letech začala Jana slýchat hlasy, o kterých později prohlásila, že patřily svaté Markétě a archandělu Michaelu. V pouhých šestnácti letech se postavila do čela francouzského vojska, které tato mladá a negramotná dívenka vedla k vítězství. Francie opravdu začala vyhrávat. V 19 ji zajali Angličané a za čarodějnictví byla upálena na hranici. Dodnes se dochoval velice podrobný soudní spis ze soudu, který s Janou církev vedla. Můžeme se tady krásně dočíst, jak Jana u soudu odpovídala (hájila se sama).

Amelia Erhartová

Slavná americká letkyně, která zbořila stereotyp o poslušných ženách, které mají za úkol se pouze starat o rodinu. Jako první žena v historii přeletěla Atlantik a v roce 1930 si připsala další rekord. Jako první žena letěla rychlostí 290 km/h. Stala se velmi slavnou a uznávanou pilotkou a miláčkem národa. Především feministek. Co se s ní stalo, nikdo neví. V roce 1936 se rozhodla, že obletí celý svět. Její letadlo se ztratilo nad Tichým oceánem. Její tělo ani letadlo se už nikdy nenašly.

Irena Sendlerowá

Žena, která zachránila až 1500 dětí před koncentračním táborem. Narodila se v Polsku. V době, kdy začala studovat vysokou školu, byla druhá světová válka za dveřmi. Byla z univerzity vyloučena, protože veřejně protestovala proti antisemitismu. Když se ve Varšavě začala stavět židovská ghetta, kde čekaly miliony Židů na deportaci do Osvětimi, zřídila si novou identitu a pašovala židovské děti z ghetta pryč. Musela jim zařídit novou identitu, rodný list a dokonce je učit polsky, protože většina dětí mluvila jen hebrejsky. Gestapo na ni přišlo a začalo ji brutálně mučit. V té době byla těhotná a potratila. I přes hrozné mučení neprozradila zhola nic a gestapo se domnívalo, že chytli někoho jiného. Byla navržena na Nobelovu cenu.

Voynichův rukopis. Záhadná kniha, která dodnes nebyla rozluštěna, byla zřejmě napsána v Praze

Jane Goodallová

Dodnes je to největší bojovnice za ochranu a zastání se šimpanzů a velice uznávaná bioložka. Ve 23 letech poprvé odjela do Keni, kde začala šimpanze studovat. Byla první ženou, která primáty studovala a pozorovala ve volné přírodě. Během svých studií učinila několik opravdu revolučních objevů. Zjistila, že šimpanzi jsou neuvěřitelně inteligentní, protože dovedou používat nástroje, dokáží projevovat své emoce a že jsou stejně jako lidé všežravci a dokáží se navzájem i vraždit. Do té doby byli šimpanzi pouhými hloupými opicemi. Po jejím výzkumu musel svět na tyto opice úplně změnit názor a pohled. Šimpanze studovala 45 let a dosáhla světového uznání jako odborník na chování primátů.

Malála Júsufzajová

Je jí jen dvacet let a už je držitelkou Nobelovy ceny míru. Je bojovnicí za lidská práva. Zejména bojuje za práva vzdělávání žen a dívek. Narodila se v Pákistánu, kde začala s protesty. Tálibán totiž zakazoval vzdělávat ženy. Její boj přerostl v mezinárodní hnutí. Za své vzory považovala Muhammada Alího Džinnáha a Bénazír Bhuttovou a značně ji inspirovaly i myšlenky a humanitární práce jejího otce Ziauddina Júsufzaje. V roce 2012 byl na ni spáchan pokus o atentát za její velký aktivismus. Byla střelena do hlavy, ale jako zázrakem přežila. Její pokus o zavraždění vyvolal v celé zemi nevídanou vlnu odporu proti Tálibánu. Po svém zotavení se stala hlavní a největší aktivistkou za vzdělávání a založila svou první neziskovou organizaci. Napsala knihu, kterou pojmenovala I am Malala, dle které byl natočen oscarový film. V roce 2014 dostala ve svých pouhých šestnácti letech Nobelovu cenu míru. Stala se historicky nejmladší držitelkou této nejprestižnější ceny na světě.

 

Diskuze

Reklama