Tomáš Töpfer. Když jeho dcery se svou matkou emigrovaly, dlouho se s jejich odchodem nemohl smířit

26. Května 2018
Pavel Dvořák
Tomáš Töpfer své milované dcery neviděl pěkně dlouho.
Zdroj archiv
Proslavila ho role vrchního strážmistra Arazíma v populárním seriálu Četnické humoresky. Není jenom hercem, ale také principálem Divadla na Vinohradech, politikem, režisérem, profesorem a podnikatelem. Töpfer se tedy opravdu nenudí. Málokdo ale ví, že před lety přišel během minuty o své nejbližší a dlouho se s tím sám nemohl vyrovnat.
Reklama

Herectví vystudoval na brněnské konzervatoři a poté přešel na pražskou DAMU. Začal hrát v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, kde získal první angažmá. Prošel mnoha dalšími divadly, až zakotvil ve vinohradském divadle, kde hrál od roku 1987 do roku 1998. Byl to také on, kdo v Praze na Hradě založil tradici Letních shakespearovských slavností a s Eliškou Baltzerovou přivedl opět k životu Divadlo Na Fidlovačce. Na DAMU učí herectví a v roce 2015 získal titul docenta. Je tedy člověkem opravdu aktivním a úspěšným. Ne všechno se v jeho životě stalo tak, jak on chtěl. Dlouho v sobě Töpfer dusil smutek, který mu připravila jeho bývalá žena.

Najednou odešly...

,,Jen se do toho zkuste vžít: Zčistajasna zazvoní telefon a vy zjistíte, že vaše bývalá manželka sebrala tajně vaše dvě malé dcery a emigrovala s nimi na druhý konec světa…,“ vypráví smutně herec. Stalo se tak v roce 1987. Jeho dvě dcery, Tereza a Marta, byly ještě malinké, když se jejich matka Marta rozhodla zčistajasna emigrovat. O svém plánu manželovi vůbec neřekla a jednoho dne prostě odjela. Pro Töpfera to byl šok. Herec je pak neviděl dlouhá léta. I přes snahu přivést je zpátky pokaždé pohořel.

Už nechcete zůstávat otrocky v nájmu a přejete si pořídit vlastní byt? Poradíme vám, jak nenaletět

Hledání ztracených dcer

Jednoho dne se zařekl, že dcery v USA najde, a tak se za nimi rozjel. „Byl jsem v situaci Čecha, který nemá žádné peníze, žádné valuty, aby mohl bydlet v hotelu. Navíc jsem měl na hledání svých ztracených dcer už pouze tři dny. Můj hostitel, což byl pán, který byl s mým tatínkem za války v koncentráku, mi opravdu moc pomohl. Zjistil mi přesnou adresu bydliště, protože se tam stýkal s českou komunitou,“ vzpomíná Töpfer.

Töpfer nakonec dcery opravdu našel. Když zazvonil u jejich dveří, obě mu přišly s úsměvem otevřít. Poznaly ho.

,,Řekl jsem jim, že je mám moc rád a že jsem na ně ani na okamžik nezapomněl,“ vzpomíná. Krátkou návštěvu ukončil tím, že si je druhý den vyzvedne a společně půjdou na oběd. Druhý den ho ale čekalo překvapení. Když si pro dcery přišel, dům byl uzamčený a prázdný. Manželka s nimi okamžitě odjela. Své dcery opět viděl až za dlouhých šest let.

,,Celou tu dobu jsem na své holčičky myslel. Neuvěřitelně mi chyběly. Nikdo si neumí představit, co prožívá rodič, který nemůže vidět své milované děti,“ přiznal po letech. Nyní už je Töpfer s dětmi v kontaktu. Je dokonce už i dědečkem. Dcery zkoušely žít i v Praze, ale nezvykly si tu. I tak se rádi navštěvují.

 

 

 

Diskuze

Reklama