Červený telefon: Nikita Chruščov psal příliš dlouhé vzkazy, a tak si s Johnem F. Kennedym zřídili horkou linku

Červený telefon: Nikita Chruščov psal příliš dlouhé vzkazy, a tak si s Johnem F. Kennedym zřídili horkou linku
Zdroj: Wikimedia Commons/National Archives and Records Administration, Public domain

John F. Kennedy se 30. srpna 1963 stal prvním americkým prezidentem, který měl přímé spojení s Kremlem. Takzvaná horká linka měla usnadňovat komunikaci s jeho protějškem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu Nikitou Chruščovem.

Imrich Rešeta
Imrich Rešeta 30. 08. 2021 11:00

Ke spuštění legendárního "červeného telefonu" došlo 30. srpna 1963 a první poslaná zpráva zněla: „The quick brown fox jumped over the lazy dog's back 1234567890" („Rychlá hnědá liška skáče přes líného psa 1234567890"). Jde o takzvaný pangram, tedy text, v němž jsou všechna písmena abecedy. Tady (v anglickém originálu) jsou navíc i číslice a interpunkční znaménko.

Horká linka mezi Kennedym a Chruščovem

Zřízení horké linky mezi Bílým domem a Kremlem se dostalo na přetřes v nejvyšších politických kruzích po Kubánské raketové krizi v říjnu 1962. Tehdy se Sovětský svaz a Spojené státy octly na okraji jaderné války a napjatá diplomatická výměna informací a vyhlášení byla komplikovaná pomalými komunikačními systémy.

Šifrované zprávy byly přenášeny telegrafem nebo rádiem a traduje se, že Američanům jednou trvalo dešifrování a přeložení 3000 slov dlouhého odkazu nejvyššího představitele Sovětského svazu Nikity Chruščova téměř 12 hodin. A než Bílý dům připravil odpověď, Sověti poslali další sdělení. I běžné doručení oficiálních diplomatických zpráv zabralo šest hodin. Není bez zajímavosti, že se používal i neoficiální kanály, například prostřednictvím korespondentů televizí, co byla nejrychlejší cesta.

Když se pak Kennedy a Chruščov domluvili na mírovém řešení a 5. srpna 1963 podepsali smlouvu o zákazu jaderných zkoušek, následoval ještě jeden krok. Aby předešli budoucím nedorozuměním nebo zpožděné výměně důležitých informací, rozhodli se také instalovat vylepšený komunikační systém. Bílý dům vydal 30. srpna prohlášení, že nová horká linka „pomůže snížit riziko vzniku války v důsledku nehody nebo nesprávného odhadu“. Místo telegrafu mělo jít o zařízení, které by umožňovalo okamžité spojení 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Linka by sloužila pouze v nouzových případech.

Horká linka Bílý dům - Kreml

Nebylo to ovšem tak jednoduché a přímé. Podle dobového článku z New York Times fungoval nový systém následovně - Kennedy prostřednictvím telefonu předá Pentagonu zprávu, kterou operátoři zaznamenají do dálnopisného stroje, zašifrují a pošlou do Kremlu. Celé to trvalo jenom několik minut a byla to tehdy revoluční metoda, která měla zamezit případném odposlechu, jenž hrozil u transatlantického telefonního hovoru. Ten by totiž musel putovat přes několik zemí.

Horká linka byla ze začátku testována každou hodinu. První zprávy z USA obsahovaly úryvky z děl Williama Shakespeara, Marka Twaina nebo příručku první pomoci. Ty sovětské zase tvořily pasáže z Antona Čechova. Podle New York Times si musely obě strany dávat pozor, aby neposlaly něco, co by mohly být nesprávně interpretováno. Zapovězen prý byl slavný Medvídek Pú, protože medvěd je považován za národní symbol Ruska...

I když se o zařízení obvykle mluví jako o červeném telefonu, nikdy nešlo o telefonní linku a už vůbec ne o červený telefon. V roce 1986 bylo původní zařízení Teletype nahrazeno faxem a od roku 2008 je všechno vedeno zabezpečenými počítači a komunikace probíhá přes e-mail.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Moscow–Washington hotline

History.com: Hotline established between Washington and Moscow

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články