Průkopnice Florence Nightingale: Žena z bohaté rodiny léčila vojáky obklopena špínou, tyfem a krysami

Odvážná Florence Nightingale: Válčila s dogmaty o ženách v domácnosti, tyfem i krysami
Zdroj: Wikimedia Commons/H. Lenthall, London, Public domain
Má-li být péče o nemocné účinná, musí dle Florence Nightingale splňovat těchto pět bodů: zdravé prostředí, čistý vzduch, funkční odpady, čistotu a světlo.Podle Florence Nightingale jsou nevyhovující i holé stěny v pokojích, měly by být natřené nějakou uklidňující barvou.Důležité jsou také květiny. I ty pomáhají uzdravovat.Florence Nightingale všechna tato doporučení sepsala v Zápiscích o ošetřovatelství.+ 2 fotky+ 3 fotky

Florence Nightingale způsobila v lékařství revoluci, přesto její životní příběh zná málokdo. Během krymské války se postavila do čela skupiny zdravotních sester, které se staraly o zraněné vojáky. A právě tehdy se začala hlouběji zajímat o hygienu a sanitaci. Po návratu z fronty ji v Anglii oslavovali jako hrdinku...

Kamil Šivák
Kamil Šivák 13. 01. 2023 16:00

Florence Nightingale se narodila v roce 1820 do bohaté anglické rodiny, která žila v italské Florencii. O zdravotnictví se zajímala již od útlého věku. V dospělosti se stala průkopnicí v oboru, který tehdy patřil výhradně mužům. Zbořila dogma o tom, že správná žena by se měla starat jen o domácnost.

Nadaná dívka Florence Nightingale

Jak již bylo uvedeno výše, Florence pocházela ze zámožné anglické rodiny, což ji ale nesvádělo k tomu, aby celé dny proseděla se svými kamarádkami u čaje a zjišťovala nejnovější drby. Ba naopak. V dětství bývala často nemocná, takže se musela spíše zabavit sama. Díky svému otci získala kvalitní vzdělání. To jí umožnilo ponořit se do oborů jako byla matematika, statistika, historie, etika, hudba či umění. V tom všem se našla a vynikala. Naučila se také několik jazyků, což jí umožnilo překládat Platónovy spisy. Kromě toho všeho ale také tíhla ke zdravotnictví.

Toužila po práci zdravotní sestry. Zde ji plně podporoval dědeček, který byl členem hnutí abolicionistů. Ti se snažili v Evropě a Americe domoci absolutního zrušení otrokářství. Snad tak právě on vedl svou vnučku k sociálnímu cítění. Jejím rodičům se to ale nelíbilo. Správná žena se měla provdat a sedět doma...

Zlepšováky Florence Nightingale

Rodiče vydrželi přesvědčovat Florence o tom, že si zvolila špatný život, asi deset let. Poté kapitulovali. Ona sama mezitím navštívila několik evropských nemocnic, z jejíchž fungování si pořídila podrobné zápisky. Poté odjela studovat ošetřovatelství do Německa k pastorovi Theodoru Fliednerovi. Později se odstěhovala do Paříže k Milosrdným sestrám. V roce 1853 se vrátila domů jako hrdinka, načež získala místo vedoucí Institutu péče o nemocné dámy.

Sice se tam zdržela jenom rok, ale i tak stihla zavést spoustu změn. Nechala vybudovat výtah vedoucí z kuchyně přímo na oddělení. Vymyslela signalizační systém, kdy mohla pacientka zatahat za provázek, jenž rozezvučel zvonek na chodbě. Nechyběly ani rozvody teplé vody a dělení pacientů dle diagnózy.

Hrůzy krymské války

Mezi nejzásadnější období v životě Florence patřila bezesporu krymská válka. Tam totiž zažila na vlastní kůži všechny hrůzy, které s sebou nese válečný konflikt. Nešlo jen o samotný boj, ale s ním spojené epidemie a nedůstojné umírání v těžkých podmínkách. Když se Florence dočetla v novinách o těchto nelidských poměrech, požádala ministra války Sidneyho Herberta, jehož rodinu znala, aby jí dovolil vytvořit ženskou polní zdravotní službu. Souhlasil. Spolu s 38 ženami (většinou jeptiškami) odjela 21. října 1853 do Turecka.

Kasárny v Cutari však byly v reálu mnohem horší, než jak se o nich psalo v novinách. Všude vládla špína, což vyhovovalo krysám a blechám. Na studené zemi leželi nazí ranění vojáci, kterým se nedostávalo základní hygienické péče. Kvůli tomu se mezi nimi rozmohl tyfus, cholera a průjmy. Paradoxně na tyto nemoci umírali vojáci častěji, než na samotná zranění z války. A aby toho nebylo málo, Florence a její kolegyně se musely nejprve poprat s administrativou a neochotnými lékaři, kteří o sestry neměli zpočátku vůbec zájem.

Naštěstí se jí nakonec podařilo prosadit vznik toalet a prádelny. Vojáci, jenž na tom byli zdravotně lépe, pak pomohli vyčistit prostory kasáren, čímž umožnili sestrám začít konečně poskytovat skutečnou zdravotnickou pomoc. Díky tomu získaly přezdívku Skupinka andělů. Tvrdá práce ale na Florence zanechala následky. Kromě krymské horečky trpěla i posttraumatickým stresovým syndromem a syndromem vyhoření.

Úspěchy Florence Nightingale

Díky štědrým darům královny Viktorie mohla Florence založit při nemocnici svatého Tomáše v Londýně první necírkevní zdravotnickou školu. Všem studentkám kladla na srdce, že správnou ošetřovatelkou může být jedině vzdělaná, inteligentní a samostatná žena. Od roku 1862 začaly na škole studovat i budoucí porodní asistentky. Teorie se zde, velmi vyváženě, střídala s praxí.

O něco později se zasadila o vznik psychiatrických léčeben, kde byli umisťováni duševně choří pacienti. Nebylo totiž žádoucí, aby sdíleli pokoje s "normálními" pacienty. O sedm let později došlo k otevření vysoké školy pro dívky, které chtěly studovat medicínu. S tím jí pomohla lékařka Elizabeth Blackwell. Ale ani tyto životní úspěchy Florence nestačily. Zasazovala se také o práva žen a mírnější tresty pro prostitutky.

Prima Zoom uvede dvoudílný dokument o Florence Nightingale 14. 1. ve 23:15 a 21. 1. ve 23:10.

Zdroje informací:

History.com: Florence Nightingale

Wikipedia.org: Florence Nightingale

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články