Hledání elixíru mládí: Potrhlý lékař pojídal zvratky malomocného a píchal si směs krve se zvířecími varlaty

Hledání elixíru mládí: Potrhlý lékař pojídal zvratky malomocného a píchal si směs krve se zvířecími varlaty
Zdroj: Wikimedia Commons, Public domain

Příběh lékaře Charlese-Édouarda Brown-Séquarda je plný výstředností. Měl by sloužit hlavně jako varovný signál pro ty, jenž chtějí dosáhnout průlomu v medicíně za každou cenu. Séquard byl bezesporu inovátorem, byl po něm pojmenován i vzácný stav poškození míchy. Přesto se dopustil mnoha velmi podivných pokusů...

Kamil Šivák
Kamil Šivák 01. 03. 2022 11:00

Charles-Édouard Brown-Séquard se narodil v roce 1817 v britské kolonii Mauricius. Vyrůstal v éře medicíny ještě před rozšířeným přijetím antiseptik, před anestezií a antibiotiky, jež byly stále v nedohlednu. Suma sumárum se na vše předepisovaly pijavice nebo “kudla”. Léčilo se tím běžné nachlazení i ženská hysterie...

Experimenty s cholerou

Během studia medicíny v Paříži se mladý Charles neváhal ponořit do práce a pokusů i na úkor vlastního zdraví a peněz. Obstarával si hromady žab, kterým zarputile pitval míchu. Díky tomu vyvrátil konvenční názor, že všechna neurologická spojení jsou uložena v mozku. Aby tomu dal ještě větší váhu, zopakoval pitvy na ovcích a koních. Vydal také přes sto odborných článků, což něco stálo, a tak se hlouběji a hlouběji propadal do osobního bankrotu. Dědictví nebylo nevyčerpatelné.

Jelikož měl velmi impulzivní a temperamentní povahu, neváhal, ve jménu vědy, experimentovat i na svém vlastním těle. V roce 1853, během vypuknutí cholery na Mauriciu, spolkl zvratky jednoho ze svých pacientů. Chtěl nemoc zachytit a provádět na ni pokusy, jež by ho dovedly k novému způsobu léčby. Ve Virginii zase studoval vlastnosti lidské kůže. Kvůli tomu se celý polil lakem. Našli ho v bezvědomí. Naštěstí jej jeden student polil alkoholem, aby toxickou látku rozpustil a přivedl ho k vědomí.

Oblíbený šílenec Brown-Séquard

Později začal rovněž vyučovat a nikdy neměl prázdnou učebnu. Přestože byl velmi výstřední, studenti jej měli rádi. Jeho nápady byly uznávané. Když pak v roce 1889 oznámil, že objevil “elixír života”, odborná veřejnost se nemohla dočkat, s čím přijde. Ve svých 72 letech začal pomalu ztrácet sílu a vytrvalost. Už nezvládal pracovat 18 hodin denně. Pak si ale začal píchat injekce, v nichž byly rozemleté části varlat psů a morčat smíchané s krví.

Prý to fungovalo. Byl živější a dokonce se mu zlepšilo fungování prostaty. Kdyby nebyl tak slavný, kolegové by jej zřejmě bez mrknutí oka označili za šarlatána. Vždyť neměl k dispozici ani kontrolní subjekt, ani laboratorní testy. Rozhodli se ale mlčet. Toho využili obchodníci, kteří začali jeho zázračný elixír ihned prodávat. “Lék” vyzkoušel i hráč baseballu Jim ‘Pud’ Galvin. Byl jedním z prvních mužů v historii sportu, jenž vlastně použil steroidy.

Další zapomenuté medicínské “inovace”

Ale abychom mu nekřivdili, Charles-Édouard Brown-Séquard se zapsal do historie medicíny popsáním takzvaného Brown-Séquardova syndromu, což je poškození poloviny míchy. Víc ale asi do historie vstoupily jeho podivné objevy. Charles-Édouard zemřel 2. dubna 1894 ve věku 76 let. Elixír života zřejmě nefungoval dlouho.

Nebyl jediným lékařem, jenž přicházel s kontroverzními nápady. Ještě v polovině 20. století doporučovali Walter Freeman a James Watts frontální lobotomii na léčení deprese i schizofrenie. Freeman se dokonce pokusil odstranit část mozku skrze oční důlek. Prý to lze provést i v obyčejné ordinaci a bez anestezie...

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Charles-Édouard Brown-Séquard 

Historytoday.com: Hormones, Elixirs and Eccentrics 

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články