Facebook
Instagram
Mateřídouška, nejstarší dodnes vycházející český časopis pro děti, zažil během své existence i temné chvíle. Redakce Lifee.cz získala unikátní ročník z přelomové doby, kdy se komunisté chopili moci. Režim nelenil a záhy začal z dětí prostřednictvím Mateřídoušky vychovávat správné soudruhy. Z Ferdy Mravence se tak stal budovatel lepších zítřků, Beruška se proměnila v údernici a malé děti si mohly číst básničky o silném a spravedlivém Leninovi.
Mateřídouška je nejstarší dodnes fungující český časopis pro děti, poprvé vyšla 19. prosince 1945. Vzešla z hlavy Františka Hrubína, básníka, dramatika a překladatele, který do češtiny převedl díla Paula Verlaina nebo Charlese Baudelaira. V trafice ji dodnes poznáte hlavně podle klasického loga, které v roce 1945 vytvořil Josef Lada.
František Hrubín, který Mateřídoušku první dva roky vedl, dlouho uvažoval nad názvem časopisu. Hledání bylo u konce, když jednou u holiče zacítil v kolínské mateřídoušku. Pak požádal Ladu, aby nakreslil logo časopisu a titulní stranu. Mělo jít o projekt plný obrázků, pohádek a veršů a v původním záměru stojí, že „bude psán v duchu nových zásad výchovy mládeže i pedagogického pokroku." Jenže po převratu v roce 1948 se toho komunisté chopili po svém…
Mateřídouška v rukou komunistů
Redakce Lifee.cz si chtěla připomenout zlomové období pro Mateřídoušku, a tak jsme na aukčním portálu pořídili ročník 1948/49. Vyšel nás na 701 korun. Časopisy dorazily v dobré kvalitě, ne všechny listy byly rozřezány, takže pravděpodobně ještě nebyly čtené.
Na první pohled se čas podepsal na papíře, který lehce ztmavl. Druhý pohled je již trochu složitější, neboť tento ročník Mateřídoušky poznamenal nástup komunistů, kteří v únoru 1948 převzali moc v zemi.
Poslední doušky svobody Mateřídoušky
Dětský časopis stál v letech 1948/49 tři koruny, roční předplatné vyšlo na 30 korun československých. Podle dobových informací byla v roce 1948 úředně stanovena cena kilogramu rýže na 10 Kčs, cukr měl stát 15,40 Kčs, mouka 7 Kčs a máslo 80 Kčs. Šlo o ceny dotované, na černém trhu byly zhruba dvakrát až pětkrát vyšší.
Školní rok 1948/49 začal už na obálce obrázkem dětí, které se těší zpátky do školy a provází je zvolání: „Hola, hola, škola volá, učení už začíná." Ferda Mravenec zase ve svém příběhu našel uplakaného broučka, kterému se do školy moc nechce. Rozveselí ho a doprovodí až do třídy s tím, že tam je přece legrace. A pak se ukáže, že Ferda je zábavným učitelem.
V podobném duchu to Mateřídouška vedla ještě několik měsíců. Byla plná příběhů a básniček o zvířátkách, některé měly více či méně zjevné ponaučení. Jenže v lednu 1949 přišla fatální proměna.
Ferda Mravenec komunistou
Vydání z 1. ledna 1949 má uvnitř jako první básničku Miloslava Janského s názvem Pětiletka. Několik řádek je postavených na tom, že se dítě ptá otce, co je to vlastně onen pětiletý plán. A ten mu odpovídá: „Pracovat, co stačí síly, aby všichni šťastní byli." Takto nenápadně se dětem začaly valit klíny do hlav.
Se svou porcí přispěchal i Ferda Mravenec, který hned v lednu začal pracovat pro pětiletku. Postavil školu, která všechny naučí a přeškolí, aby byli pilní jako mravenci. U Ferdova autora Ondřeje Sekory to ale moc nepřekvapí. Jeho žena Ludmila byla židovského původu, proto v roce 1941 dostal výpověď z Lidových novin. Ona skončila v Terezíně, jeho poslali do pracovního tábora Kleinstein. Sekorova rodina naštěstí všechny útrapy přežila, ale on se v jejich důsledku stal zarytým komunistou. A to se projevilo i na jeho tvorbě, která byla výrazně ideologická hlavně v 50. letech.
Vraťme se zpátky k Mateřídoušce. Hned druhé vydání roku 1949 má na obálce hrdou báseň s názvem Únor, kde se píše, že v čele stanul muž, který: „Dal nám dýchat nový vzduch, dal nám s odvahou dopředu jít, nikdy zpátky." Jméno onoho zachránce nepadne, ale to by asi děti mátlo už moc.
Mateřídouška pod dohledem komunistů
Od začátku roku 1949 jela Mateřídouška plně v područí komunistické ideologie. Básně byly o rukou dělníka, Ferda Mravenec modernizoval mraveniště a pokud jste správně vyluštili hádanku v březnovém vydání, vyšlo vám heslo Práce šlechtí člověka.
Jedním z hlavních materiálů tohoto vydání byla báseň Brigáda od Marie Hemzáčkové. Byla vytištěna na dvojstránce a doplněna obrázky dělníků různých profesí, kteří v placatých čepicích budují lepší zítřky. „Protože je neděle, je tu všechno veselé," básní Hemzáčková a čtenář už ví, že tady se rozhodně nehraje na den klidu a odpočinku. Zejména když báseň končí verši: „Z toho štěstí vzroste květ - bude šťastný celý svět."
Hemzáčková byla obecně dost orientovaná "správným" směrem, což dokládá i její báseň Písně o ruské zemi. To je také jeden z mála případů, kdy v Mateřídoušce padne konkrétní jméno:
Světem letí
píseň dětí
o Leninovi.
Chytnu ptáka
Ohniváka,
on mi ji poví:
Lenin velký,
Lenin silný,
spravedlivý byl.
Bohatým vzal
chudým rozdal
Lenin moudrý byl.
S Mateřídouškou na věčné časy
Květnová Mateřídouška měla báseň vstřícnou k Sovětskému svazu hned na obálce. Již zmiňovaná Marie Hemzáčková v textu s názvem Pozdrav píše o snu českých kluků: „Až budu mít aeroplán, pustím se s ním - víte kam? Do daleké Rusi." Báseň kočí tím, že se podívá do Kremlu a každý přece ví, koho tam spatří: „Řeknu směle: Práci čest! Kluci z českých vesnic, měst, pozdravují Rusy!"
V básních se tu a tam objeví myšlenka na nedělní brigádu, nebo si děti dopisují po celém světě a dávají si slib, že až vyrostou, nebudou válčit. Do pohádek a příběhů ale tento tón moc nepronikal. Jednou z mála výjimek je rumunská Pohádka o jednom vesničanovi. Ten se vypraví do města, neboť si myslí, že tam bude pojídat kuřata a dobře si žít. Nedopadne to dobře a cestou ještě sní svého psa. Pohádka končí větou: „Tak se vede všem lidem, kteří nejsou spokojeni ve své vlasti."
Pokud jde o prózu, Mateřídoušku vyplňují ruské národní pohádky a časté jsou texty A. N. Tolstého, což byl nejen spisovatel, ale také sběratel pohádek. Tady to není úplně patrné, ale má se za to, že svá větší díla psal na objednávku komunistické strany. A když mezi válkami vedl Svaz spisovatelů, podřídil jej komunistické straně.
A jak se 1. července 1949 loučila Mateřídouška s dětmi odcházejícími na prázdniny? Mravenci pomohli smutné Berušce se sběrem papíru, který v lese pohodili "měšťáci". Díky tomu získala medaili a verše: „Nikdo neměl sběru více - z Berušky je údernice."
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Mateřídouška
Radiozurnal.rozhlas.cz: Mateřídoušku ucítil Hrubín v kolínské a založil časopis. Na stáncích je už 70 let
Související články
