Zdravá sůl: Proč vyměnit tu klasickou za růžovou himálajskou

29. ledna 2019
Pixabay
Pixabay

Kdo by neznal pořekadlo, že sůl je nad zlato. Ne vždy tomu však tak je, hlavně, co se zdraví týče. V kuchyni si sice vaření bez soli dost dobře představit neumíme, měli bychom ale zvážit, kterou sůl používat. Dnes už totiž existují takové varianty, které nejen že našemu organismu neškodí, ale dokonce mu prospívají.

Téměř každý z nás zná a používá klasickou bílou sůl kamennou. Když už se chceme rozšoupnout, dbáme na to, aby obsahovala jód. To ale nestačí a vlastně škodlivé účinky klasické bílé soli nějaké nepatrné stopy důležitého jódu absolutně nespasí.

Raději proto sáhněte po její zdravější růžové sestře, a to po soli himálajské. Pojďte se podívat na ty největší rozdíly mezi klasickou bílou solí a růžovou himálajskou.

Klasická stolní sůl je těžena pomocí dynamitu na rozdíl od růžové, která je těžena ručně, následně omývána a sušena na slunci. Klasická sůl je také chemicky bělena a kvůli dalším úpravám, jež mají zabránit slepování soli dohromady, neobsahuje prakticky žádné minerály. Zato himálajská sůl obsahuje 84 přirozeně se vyskytujících minerálů a stopových prvků. Možná si říkáte, že to není pravda, že kuchyňská sůl přece obsahuje jód, nikdo vám už ale neřekne, že ten je do ní vpraven uměle.

Podívejme se dále na krevní tlak. Pokud hodně solíme klasickou solí, je dosti pravděpodobné, že se budeme potýkat s vysokým tlakem, růžová naopak tlak stabilizuje a zlepšuje krevní oběh. Hodně solit znamená také očekávat problémy s osteoporózou nebo dokonce s rakovinou žaludku. Růžová sůl naopak docílí toho, že vaše tělo bude přijímat více živin z potravy, zabraňuje překyselení organismu a udržuje pH těla v rovnováze.

Himálajská sůl na rozdíl od klasické není návyková, pomáhá od křečí a onemocnění spojených se štítnou žlázou. Uvolňuje tělo i mysl a v neposlední řadě posiluje kosti.

Třešničkou na dortu je, že přispívá k prevenci degenerativních onemocnění a pomáhá tělu s rozvodem tekutin a celkovou hydratací.