Monika (40): Z našeho vztahu se vytratila úcta. Manžel se ke mně chová jako ke služce

Nejsem naivní a vím, že láska, která panovala na začátku vztahu, nevydrží věčně. Nemyslím si ale, že chci tak moc, když si přeji, aby mi manžel občas poděkoval, nebo složil kompliment. Místo toho se ke mně chová jako ke služce.

Mohlo by Vás zajímat:

Marcela (36): Nedokázala jsem v sobě probudit lásku k synovi. Zakročit musel až manžel

Brali jsme se z čisté lásky

Když jsme se brali, bylo nám o patnáct let méně. Brali jsme se z čisté lásky. Vážně jsme se milovali. Měli jsme spolu velké plány, které se po čase rozplynuly. Troufám si říct, že prvních pět let vztahu bylo špičkových. Vydělávali jsme slušné peníze, jezdili po dovolených a užívali si jeden druhého.

S narozením syna se naše priority změnily. Já byla máma na plný úvazek a Bohdan (43) živitel rodiny. Finančně jsme nestrádali, bral dost na to, abychom v některých aktivitách pokračovali. Jen už se změnilo postavení každého z nás. Já byla ta, co pere košile, nakupuje, uklízí a řídí chod domácnosti. Bohdan ten, co vydělává.

Tím to začíná, ale současně i končí. Mám ráda, když věci šlapou, jak mají. Takže pokud jsem chtěla, aby vše dál fungovalo, musela jsem i s dítětem na krku vše obstarávat. V tomto období jsem ještě neměla potřebu si stěžovat, i když už jsem pociťovala, že mě má Bohdan na háku.

Mohlo by Vás zajímat:

Mia (31): Vedu úspěšnou firmu a vydělávám víc než můj muž. Proto se mi rozpadá manželství

Po letech manželství jsem pro muže samozřejmost

,,Zítra musím mít vyžehlenou tu lososovou košili,“ oznámil mi v deset hodin večer. Šance, že by si to udělal sám, byla nulová, takže jsem se zvedla z postele a šla to udělat. On svoje nároky ale zvyšoval. Když bylo třeba dát auto do servisu, stálo to na mně. Vyzvednout syna ze školky jsem musela také já. Nepořádek doma byl pro Bohdana neviditelný.

Na mně zůstalo všechno a nikoho nezajímalo, že už také chodím do práce. Když jsem po čase cítila, že musím vypnout a navrhla kino, manžel neměl zájem. ,,Jé, sorry, já jsem domluvenej s Fandou, že skočíme na jedno,“ odbyl mě. ,,Tak aspoň vyžehlíš ten koš prádla, ne?“ pobídl mě.

Přitom za nic z toho, co dělám, mě nepochválí. Všechno bere jako samozřejmost. Nedávno jsem se nechala z hnědé obarvit na blond. Trvalo mu téměř týden, než si toho všimnul. Dokonce jsem shodila deset kilo. Všiml si? Ne, jistěže ne. Vidí jenom sebe, svoje záliby. Snažila jsem se s ním o tom mluvit, ale uzemnil mě, že zbytečně vyvolávám hádku.

Mohlo by Vás zajímat:

Gabriela (27): Po mateřské jsem chtěla dodělat vejšku. Manžel mi ale vrazil kudlu do zad

Zjevně nás postihla manželská krize

Tak si kladu otázku. To takhle skončí každé manželství? Vážně po čase vyprchá vzájemná úcta a pokora? Mám to nějak řešit? Nebo se smířit s tím, že už pro Bohdana zůstanu jen tou, co mu přepere trenky a uvaří večeři? Není to trochu málo? Je mi čtyřicet, ještě se necítím být za zenitem. Nemám v plánu rozvod či podobný útěk, který nic nevyřeší.

Jen to chci pochopit. Možná jsem se Bohdanovi okoukala, nebo neumí projevit city. Možná mám vedle sebe vadný kus a nechci si to přiznat. Nicméně, než abych se ho prosila o pozornost, začala jsem dělat to, co on. Žiji si podle sebe, svých aktivit a uvidíme, kdy Bohdanovi dojde, že jsem pořád jeho žena, o kterou by se měl starat a zajímat. Možná tohle je ta manželská krize, o které se všude píše.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (48): Manžel neustále něco opravuje sousedům. Doma ale na práci ani nesáhne

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.