Bývalá primátorka Prahy Adriana Krnáčová o rakovině prsu: Partner mě opustil, nechtěl být s nemocnou ženou

Bývalá primátorka hlavního města Prahy se po skončení funkčního období musela vypořádat s rakovinou prsu.Adriana Krnáčová na jednom ze svých archivních snímků.Adriana Krnáčová se plánovala věnovat historii umění, nakonec v sobě odhalila manažerské schopnosti.Primátorkou hlavního města Praha byla Adriana Krnáčová od roku 2014 do roku 2018.+ 6 fotek+ 7 fotek

Pozvání do talkshow Miluše Bittnerové Na kafeečko tentokrát přijala bývalá pražská primátorka Adriana Krnáčová (62). Promluvila o nelehkém období, kdy musela překonat rakovinu prsu a kdy od ní také odešel její manžel. Své poznatky z této doby popsala v knize, kterou nazvala 21 dní.

Veronika Nováková
Veronika Nováková 28. 09. 2022 09:00

Adriana Krnáčová se o zákeřné nemoci dozvěděla krátce poté, co ukončila angažmá na pražském magistrátu. Jak se svěřila Milušce Bittnerové, synům Martinovi a Jakubovi to nedokázala říct, a tak o to musela požádat dceru Karolínu.

„Měla jsem stažený krk, nemoha jsem polykat, netušila jsem, co bude. Až postupně jsem si uvědomila, že je to na mně a musím začít pracovat se sebou - se svým vnitřkem, se svými pocity, se svou hlavou, a byl to postupný proces," vypráví Adriana Krnáčová.

Adriana Krnáčová o rakovině prsu

Poté, co jste ukončila své působení na magistrátu, vám byla diagnostikována rakovina prsu s velmi špatnou prognózou.

Ne úplně dobrou, ano.

V té době už jste měla tři děti. Už byly dospělé?

Už byly dospělé. 35, 34, 29, takže to už byly velké děti.

Ale stejně je to asi těžké těm dětem říct.

Je to strašně těžké, já jim to ani neuměla říct. Já to řekla dceři a poprosila ji, ať to řekne klukům.

Kdy jste v sobě našla sílu: "Teď to vybojuju?" Jste rázná ženská a přijde mi, že když vám to oznámili, tak jste řekla: "Dobrý, tak jedem a bojujem!"

To vůbec ne, prošla jsem si těmi klasickými fázemi, kterými prochází asi každý, kdo dostane tuhle diagnózu. V první řadě si to prostě nepřizná, potom to odmítá, potom se s tím postupně smiřuje a až pak začne bojovat. Ze začátku to bylo fakt těžké. Měla jsem stažený krk, nemoha jsem polykat, netušila jsem, co bude. Až postupně jsem si uvědomila, že je to na mně a že musím začít pracovat se sebou - se svým vnitřkem, se svými pocity, se svou hlavou - a byl to postupný proces. Když jsem byla v chemoterapii, byla jsem koncentrovaná jenom na chemošku a hlavně na to, aby ten vetřelec byl zničen nebo zmenšen.

Měla jste třeba období, kdy jste si řekla: "Já se léčit nebudu, to nemá smysl?"

Ne, to vůbec ne. Nikdy mě to nenapadlo. Měla jsem úžasnou onkoložku, paní profesorku Tesařovou, a kdyby řekla, ať skočím z okna, tak skočím. Naprosto jsem jí věřila. Vůbec nic jsem si nezjišťovala na internetu.

To je prý ta nejlepší cesta, nečíst.

Já byla tak v šoku. Jak je možné, že někdo, kdo se normálně zdravě stravuje, sportuje, nepije, nekouří, prostě drží zdravý životní styl, najednou dostane tuto diagnózu? Něco jsem si o tom přečetla, proč to tak bylo, a zjistila jsem, že je to takový signál těla, že je v nepohodě imunitně. Dlouhodobé vystavení stresu a tělo prostě nechtělo být v tom prostředí. Já ho nutila a nakonec zareagovalo tímto způsobem. Dostala jsem takový účet.

Byl to vykřičník.

Povedlo se to zlikvidovat.

Ale pořád jste v té pětileté kontrolní době.

Ano, to jsem.

Objevila jste takové ty věci, jako bylinky nebo akupunktura?

Ne, to ne, ale hodně jsem se zabývala tím, jak funguje náš mozek. Jak funguje mozek nás všech.

Neurověda?

Dělala jsem si nedávno rešerši na druhou knížku. První knížka, kterou jsem napsala, se jmenovala Zpupnost a byla o magistrátní politice. Původně to měl být Hybris, ale pak mi editor řekl, že zpupnost je lepší. Takže jsem dělala rešerše o tom, jak funguje mozek psychopatů, a do toho jsem dostala tu diagnózu, tak jsem v tom pokračovala. Říkala jsem si, co jiného budu dělat, co ještě můžu - začnu se učit. Začala jsem uvažovat o tom, jak to doopravdy je, jak probíhají ty jednotlivé procesy, když je člověk nemocný nebo když je v depresi, a co to vlastně způsobuje. Jakým způsobem se z toho můžeme dostat. Hodně jsem toho nastudovala a musím říct, že jsem si našla klíč, jak si pomoct i z této nemoci.

A ten klíč najdeme ve vaší nové knize?

Klíč najdete v mé nové knize. První díl je o tom, že popisuji situaci, které jsem byla vystavená, protože mě do toho ještě opustil partner. Už se mnou nedával tu nemoc, nechtěl být s nemocnou ženou. Druhý díl je o tom, jak si nastavit šťastný život a jak si ho udržet.

Jiná Adriana Krnáčová

Je Adriana Krnáčová jiná, než byla Adriana Krnáčová třeba na tom magistrátu?

Musí být jiná.

Je lepší?

Je jiná, já si nemyslím, že byla horší, ale v tom prostředí bych já už teď nepřežila.

Takže je něžnější?

Možná je empatičtější a taková, že si říká, co nechce a s jakými lidmi se nechce potkávat. Říká si, co chce a s jakými lidmi velice ráda tráví čas.

O čem ještě promluvila Adriana Krnáčová?

  • O svém působení na magistrátu
  • O umění a době, kdy byla kunsthistoričkou
  • O tom, jak se vyrovnává s minulostí
  • Zda má nového partnera
  • O prezidentských volbách a zda by do toho také šla

Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee.cz/talkshow Na kafeečko

Související články

Další články