Největší kariéristka stříbrného plátna? Lída Baarová šla přes mrtvoly

Slavná herečka neměla jednoduchý život.
Zdroj: Archiv
Lída Baarová rozená Ludmila Babková (7. září 1914 až 27. října 2000) byla jednou z nejslavnějších hereček prvorepublikového Československa. Narodila se do rodiny magistrátního úředníka a jeho ženy Ludmily, která pro dceru chtěla jen tu nejzářivější budoucnost.Ačkoli malá Lída neoplývala přílišnou inteligencí, její závratná krása a velké charisma jí otevíraly všechny dveře už odmala. Na tehdejší dobu mohla být modelkou.O její talent a krNa stříbrném plátně se poprvé objevila jako sedmnáctiletá (již pod pseudonymem po rodinném příteli spisovateli Jindřichu Šimonu Baarovi) a po celá třicátá léta hrála ve třech až čtyřech filmech ročně.Při budování kariéry šla přes mrtvoly. Dokázala si prý vydupat vysoké honoráře na úkor ostatních. „Lída si šla v zádech se svou matkou tvrdě za svým. Bylo jí jedno, jak jsou na tom na place ostatní, hlavně aby s ní se jednalo jako s největší hvězdou. Že její vysoké honoráře jsou na úkor peněz ostatních jí bylo upřímně fuk,“ vzpomínal herec Raul Schránil. + 6 fotek+ 7 fotek

Lída Baarová, legenda československého stříbrného plátna. A podle mnohých také sice ušlechtile krásná, leč nikterak přátelská, zato hodně samolibá dáma. Nejraději měla sebe a podle toho také jednala. O ohledech na ostatní prý nemohla být ani řeč.

Zuzana Aidomoanová
Zuzana Aidomoanová 25. 10. 2019 13:58

Lída Baarová patří mezi legendy československé kinematografie. A zatímco o jejím vztahu s nacistickým ďáblem Josephem Goebbelsem byly napsány knihy, začátky její fascinující kariéry jsou pro mnohé vcelku neznámé. Jak to tedy všechno začalo? Na počátku všeho byla Lídina krása a touha stát se herečkou. A hvězdou, pokud možno tou největší a za jakoukoliv cenu...

Ambiciózní matka

Lída Baarová, vlastním jménem Ludmila Babková, se narodila 7. 9. 1914 v rodině magistrátního úředníka a jeho ženy Ludmily. Právě ta může za závratnou kariéru své dcery. Sama odmala toužila hrát divadlo, a když jí to rodina neumožnila, projektovala své sny do své dcery. Odmala ji vedla k tanci, lásce k hudbě, ovšem také ke studiu jazyků.

Ačkoli malá Lída neoplývala přílišnou inteligencí, její závratná krása a velké charisma jí otevíraly všechny dveře už odmala. Díky náklonnosti jistého profesora a herce Rudolfa Deyla staršího se prý také dostala na Státní konzervatoř. Protože ale přes přísný zákaz filmovala, musela z konzervatoře ve druhém ročníku odejít. To jí ale vůbec nevadilo, protože se začala hned naplno věnovat divadlu a natáčení.

Sebestředná herečka

Na stříbrném plátně se poprvé objevila jako sedmnáctiletá (již pod pseudonymem po rodinném příteli, spisovateli Jindřichu Šimonu Baarovi) a po celá třicátá léta hrála ve třech až čtyřech filmech ročně.

Nikoho přitom nešetřila. Dokázala si prý vydupat vysoké honoráře na úkor ostatních. "Lída si šla v zádech se svou matkou tvrdě za svým. Bylo jí jedno, jak jsou na tom na placu ostatní, hlavně aby s ní se jednalo jako s největší hvězdou. Že její vysoké honoráře jsou na úkor peněz ostatních, jí bylo upřímně fuk," vzpomínal jeden z mála mužů, kteří nebyli z Baarové šílení, Raul Schránil.

Prorokovali jí zkázu

Schránil byl ale jeden z mála, jinak Baarovou muži zbožňovali. "Lída byla neuvěřitelně krásná. Takovým tím ušlechtilým způsobem, její souměrná tvář, dokonalá postava a trochu chladné vystupování z ní udělaly hvězdu. A to nejen ve filmu. I mezi námi muži od filmu," tak viděl Baarovou herec Svatopluk Beneš, který, ač velmi mladý, patřil mezi její velké obdivovatele.

Stejně jako Vlasta Burian, režiséři Slavínský, Mac Frič a Karel Lamač, který s ní chodil v době, kdy měl přítelkyni Anny Ondrákovou. Ta neměla Baarovou nikdy v lásce: "Baarová je krásná, o tom není pochyb, a kdybych tvrdila opak, zesměšním se. Je ale také velice, ale velice pitomá. A ta její hloupost ji jednou přivede do záhuby."

Mohla dobýt i Hollywood

A zřejmě měla pravdu, což ovšem věděla i sama Baarová, která později popsala největší chybu svého života takto: "Byla jsem hloupá rozmazlená mladá holka, která měla všechno, peníze, muže a slibnou kariéru po celé Evropě. Jednou za mnou přišli  dva muži od společnosti MGM a ptali se mě, jestli bych nechtěla do Ameriky. Já ale zvyklá na to, že mě lidé poznávali a uctívali, nechtěla zase začínat jako bezejmenná herečka, byť za velkou louží. Nikdo mi tehdy neřekl: Vezmi si to nejnutnější a honem koukej být pryč. Sedm let jsem mohla pracovat v Americe a nic by se mi bývalo nestalo. To pokládám za největší chybu svého života."

Možná ale ještě větší byla, že podepsala smlouvu s německou filmovou společností UFA. V pouhých dvaceti letech odcestovala z Prahy a začala točit v Německu. Po premiéře filmu Barkarola v roce 1935 se z ní stala hvězda evropského formátu a v následujících letech účinkovala v řadě spíše nákladných než významných filmů. Žila s německým hercem Gustavem Fröhlichem, ale koncem roku 1936 se potkala s Goebbelsem. Pád na dno právě začal…

NA JEJÍ VZTAH S GOEBBELSEM SE PODÍVEJTE DO GALERIE:

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články