Židovská jaderná fyzička Lise Meitner zemřela před 51 lety: Na její počest byl pojmenován chemický prvek

Nemožnost studovat

Lise Meitner se narodila ve Vídni jako třetí dítě židovského právníka. První vzdělání získala doma, pak studovala tři roky na měšťanské škole. V 18 letech skončila se studiem na gymnáziu, maturitu však vykonat nemohla, proto se rozhodla vystudovat učitelství francouzštiny a rok učit. Teprve po soukromém doučování fyziky mohla složit maturitu na chlapeckém gymnáziu.

Univerzita

Bylo jí už 23 let, kdy odmaturovala. Na Vídeňskou univerzitu nastoupila v roce 1901 a jako první žena poslouchala přednášky na přírodovědecké fakultě. O pět let později ji absolvovala, obhájila práci na téma Teorie tepla.

Doktorát

Po obhajobě doktorátu - Lise byla teprve druhou ženou, která na Vídeňské univerzitě získala doktorský titul v oboru fyzika - se roku 1907 přestěhovala do Berlína. Zde spolupracovala s Maxem Planckem a chemikem Ottou Hahnem v Chemickém ústavu císaře Viléma. Zabývali se aktiniem C, zářením beta nebo třeba thoriem D. Do vzájemné spolupráce však zasáhla první světová válka.

1. světová válka

Lisa nastoupila v červenci 1915 dobrovolně jako sestra obsluhující rentgen. Jedním z míst, kde působila, byla i nemocnice Červeného kříže v Praze-Karlíně. Do Berlína se vrátila v roce 1916, aby zde pokračovala spolu s Ottou Hahnem ve výzkumu. Roku 1918 společně objevili dlouho hledaný chemický prvek protaktinium. S Hahnem úzce spolupracovala až do roku 1920.

Nacismus

Rok 1933, kdy se Hitler stal říšským kancléřem, přinesl Lise potíže kvůli jejímu židovskému původu. Zůstala sice v Ústavu císaře Viléma, ale nesměla zde přednášet. I přes tuto politickou nestabilitu navázala opět na úspěšnou spolupráci s Hahnem, k nimž se v roce 1935 připojil i chemik Fritz Strassmann. Nový tým pracoval na štěpení jader. Situace se však vyostřila a po obsazení Rakouska nacistickým Německem roku 1938 se náhle stala občankou Německa a dostala se tak do potenciálního přímého ohrožení. Po nějakém čase odešla do exilu.

Mohlo by Vás zajímat:

Teorie velkého třesku se blíží do finále: Co jste o tomhle legendárním seriálu nevěděli

Podraz

V roce 1944 obdržel Hahn za objev štěpení uranu Nobelovu cenu za chemii, avšak komise pro udělení Nobelovy ceny neocenila podíl Lisy Meitner. Svůj podíl hrála jednak politická situace v Evropě a její exil, ale také sám Hahn, který sice podíl Lisy jako teoretické fyzičky zcela nezpochybňoval, nicméně ani plně neuznal.

Po válce

Lise byla po celou dobu války i po jejím skončení zklamána chladným  postojem svých kolegů a v podstatě i všech Němců vůči nacismu a to byl také důvod, proč odmítla návrat do Německa spojený s pracovní nabídkou vedení fyzikálního oddělení v Mohuči. Záhy nato se její situace ve Švédsku značně zlepšila, když na Královské technické vysoké škole získává zasloužené prostory, přístroje i asistenty, tak potřebné pro její práci.

Pocta

Zemřela 27. října 1968 v Cambridgi, kam se v roce 1960 přestěhovala za svým synovcem. Na její počest byl v roce 1992 pojmenován prvek s atomovým číslem 109 - meitnerium, zkratka Mt.

NA SNÍMKY ÚSPĚŠNÉ VĚDKYNĚ SE PODÍVEJTE DO GALERIE:

Galerie Lise Meitner, fyzička

+ 6 fotek + 7 fotek