Facebook
Instagram
Včera jsme mohli vidět nový detektivní seriál Zločiny Velké Prahy, za nímž stojí spisovatel Michal Dlouhý, který se podílel také na vzniku kultovních Četnických humoresek. Jak na premiéru reagovali televizní diváci?
Dne 1. ledna 1922 došlo ke sloučení centrální Prahy s třiceti osmi městy a obcemi. Pro pražskou státní policii to znamenalo novou situaci – musela začít vyšetřovat v místech, kde doposud působili pouze četníci. Tedy v oblastech méně přívětivých a honosných. Nastal čas nasadit si holínky, neboť většina zločinů se udála na blátě. Přesně do tohoto děje jste se mohli ponořit během premiéry Dámy v studni, prvního dílu seriálu Zločiny Velké Prahy, který odvysílala Česká televize.
Páni policisté
Ústřední postavou seriálu Zločiny Velké Prahy je vrchní inspektor Budík, kterého hraje Jaroslav Plesl. Je to elegán každým coulem, preferuje práci v příjemném salónu nežli v blátě na farmě. Opravdu mu vadí, když si umaže své dokonale vyleštěné boty. Na úrovni je i jeho manželka Ilona (Lenka Vlasáková), která pochází z hraběcího rodu, ale šlechtický titul jí byl zrušen zákonem. Společnost jim doma dělají dvě dospívající dcery – Julie a Sisi, jež mají plnou hlavu milostných záležitostí.
Druhým do party je Budíkův bývalý kolega a nyní podřízený – inspektor Rudolf Havlík (Jiří Langmajer). Vyzná se ve zločineckém podsvětí a také v ženách. Je vyhlášeným milovníkem a v soukromí udržuje vztah s prostitutkou. Posledním členem týmu je policejní agent Martin Nováček (Denis Šafařík), jehož vztah s jednou z Budíkových dcer je zdrojem několika nelehkých situací.
V seriálu se objevil také Jiří Bartoška, který si zahrál policejního prezidenta, role vrchního komisaře se ujal Miroslav Táborský a jako doktor zde vystupuje František Němec.
Podle skutečných událostí
„V seriálu jde o skutečné případy, které jsou však převedeny do formátu, který zaujme televizního diváka,” řekl pro Český rozhlas Michal Dlouhý. A odkud vlastně pochází název seriálu? V roce 1922 došlo ke sloučení Prahy s třiceti osmi okolními městy a obcemi. V této nově vzniklé Velké Praze musela namísto četnictva začít pracovat pražská státní policie.
„Mezi oběma sbory, četnictvem a policií, panovala rivalita. Třeba případ mrtvoly, kterou četníci poslali po proudu do Prahy, aby se stala věcí policie. Policisté ji však nechali plout dále až do Mělníka. Tím se z ní stal zase problém četníků,” vysvětluje Dlouhý, který v seriálu zastává i pozici odborného poradce. Dlouhý není v televizi nováčkem, podílel se také na úspěšných Četnických humoreskách.
„Výběr jednotlivých případů je ovlivněn dobovou atmosférou nedávno prožité světové války, stejně tak jako sociálními a společenskými disproporcemi tehdejší společnosti. Ani náš velký detektiv, inspektor Budík, není muž bez bázně a hany, ale často dostává od života co proto. Tyto dva protiklady, střet idylického světa s realismem, tvoří hlavní dramatický motor Zločinů Velké Prahy,“ dodává kreativní producent České televize Jan Lekeš.
Oživování Velké Prahy
„Když jsem se na roli připravoval, přehrával jsem si v hlavě všechny možné detektivky té doby, abych se aspoň trochu přiblížil espritu elegantních vrchních inspektorů a detektivů, které známe z českých, ale třeba i britských detektivních filmů a seriálů,“ vysvětluje Jaroslav Plesl, který si ve Zločinech Velké Prahy zahrál inspektora Hynka Budíka. Do Prahy přichází z Vídně, je elegantním, městským člověkem s nejlepším vychováním. Švihácký, charakterní a kultivovaný policista, s lehkou obsesí na kvalitní oblečení a čisté boty.
„Scény z mé kanceláře se točily v reprezentativním Pečkově paláci, kostým nebyl vybrán z fundusu, ale byl mi šit na míru, což se mi už dlouho v televizi nestalo. Po této stránce je to kvalitně udělaný seriál,“ pochvaluje si Jiří Bartoška pro ČTK. Jeho kolega Jiří Langmajer si zase nechal narůst fousy a upravit je v souladu s dobou, v níž se seriál odehrává. Znamenalo to ale vypadat trochu retro dlouhých deset měsíců, v průběhu kterých se také oženil.
Všechny postavy se oblečením podobají víc Hříšným lidem města pražského než Četnickým humoreskám, neboť tady se na uniformy moc nehraje. To byla ta „jednodušší část“ natáčení. Horší to bylo s výběrem lokací, protože současná Praha již není tou Velkou Prahou dvacátých let minulého století. Filmaři tak museli k vhodným dobovým lokacím vyjíždět. Natáčelo se třeba v obci Sloup v Čechách, na Kokořínsku, u Rakovníka nebo v Mladé Boleslavi. A mimochodem, nebýt doby covidové, dočkali bychom se seriálu již loni.
Rozjezdy pro hvězdy
Jaké byly ohlasy na premiérový díl Zločinů Velké Prahy? Ani dobré, ale také ani špatné. Na webu CSFD.cz získal pouhých 50 %. A přesně takto jsou rozděleni i fanoušci a odpůrci seriálu. „Shrňme si to. Krávy v čerstvě vymalovaném kravíně, mladí netalentovaní herci, kteří by neuhráli ani v komparzu, ti zkušenější zase hrají prkenně. A Jiří Bartoška má špatnou zubní protetiku," napsal uživatel suffragium, který film ohodnotil pouze jednou z pěti hvězdiček. „Nekonečná nuda, kterou nezachránil ani Plesl," přidala se další z komentujících s přezdívkou Chudobka. Ušetřen nebyl ani Denis Šafařík. „Tragéd Šafařík je na úrovni průměrného ochotníka. V televizi nemá co dělat," uvedl fabecc1222. „To bude Langmajer už do smrti hrát jenom prasáky?" postěžovala si uživatelka Amalberga. Té se ostatně nelíbil ani scénář. Terčem kritiky se také stala kamera.
Druhý tábor to však viděl jinak. „Tak tohle se ČT opravdu povedlo. Atmosféra je super, stejně jako kulisy. Hlavní představitelé opravdu válí. Líbilo se a určitě budu ve sledování pokračovat," ohodnotil premiéru seriálu uživatel helraiser. „Je to moc povedený seriál," chválil Plastík. „Tleskám Pleslovi i Langmajerovi. Šafařík se mi taky líbil. Vím, co budeme sledovat příští týden."
Zdroje informací:
Česká televize: Zločiny Velké Prahy
CSFD.cz
Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky
Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky
Související články
