Anička Slováčková tři roky po rakovině prsu: Nějaké nálezy tam stále jsou, ale nezhoubné a v ohrádkách

Zpěvačka Anička Slováčková se stala jedním z ambasadorů nové mobilní aplikace Preventivka.Anička si v roce 2019 prošla rakovinou prsu. Bulku si nahmatala v rámci samovyšetření.Aplikaci vyvinula nezisková organizace Loono a má upozorňovat na preventivní vyšetření u lékaře.„Díky prevenci se podařilo včas zjistit, že mám zhoubný nádor v pravém prsu. Tím, že jsem si ho nahmatala sama a včas, jsme se dokázali vyhnout daleko horším scénářům,“ říká Anna Julie Slováčková.+ 6 fotek+ 7 fotek

Zpěvačka Anička Slováčková (27) se stala ambasadorkou mobilní aplikace, která upozorňuje na preventivní návštěvy lékařů. Jí samotné totiž právě prevence zachránila život, když si při samovyšetření nahmatala bulku v prsu. V otevřeném rozhovoru pro magazín Lifee.cz vzpomíná, jak se s nálezem vyrovnala ona i její rodina a jak na tom momentálně je zdravotně.

Veronika Nováková
Veronika Nováková 16. 10. 2022 08:00

Jako první se prý o jejím nálezu dozvěděla máma Dagmar Patrasová. Ta ji přesvědčila, aby navštívila screeningové vyšetření, kde se podezření na zhoubný nádor potvrdilo. Rodinu Aniččina rakovina zdrtila, ale také semkla.

„Radostí do vzduchu neskákali. Asi byli v šoku. Já s nimi bohužel nebyla, když se to dozvěděli, protože jsme si to řekli po telefonu," vzpomíná zpěvačka na léto roku 2019, ale byli stateční a starostliví, přesně tak, jak by v takových chvílích rodina měla být."

Setkáváme se kvůli aplikaci Preventivka, kterou vyvinula nezisková organizace Loono. Proč ses rozhodla ji podpořit?

Preventivka je mobilní aplikace, která lidem pomáhá hlídat zdraví a návštěvy u lékaře. Obecně bychom se měli pravidelně kontrolovat a provádět samovyšetření, což je podle mě strašně důležité. Je to skvělá aplikace, protože na telefonech jsme všichni pořád a tohle je jedna z věcí, v níž nám mohou pomoci. Jsem ráda, že Loono s tímhle nápadem přišlo.

Máš pocit, že mladá generace je zodpovědná ohledně zdraví a prevence?

Bohužel musím říct, že vůbec. Častokrát to strašně podceňujeme, myslíme si, že jsme nesmrtelní a všechny ty nemoci nás teprve čekají, nebo že nepřijdou vůbec. Často před problémy zavíráme oči. To je samozřejmě špatně. Nemyslím, že jsme zodpovědní, ale doufám, že začneme být a třeba nám k tomu tahle appka pomůže.

Vzpomínáš si ještě na ten den, kdy sis nahmatala bulku v prsu?

Je to vzpomínka hořká, není to radostné a pozitivní. Ten den si pamatuju moc dobře, byl to začátek léta 2019. Nejprve jsem si myslela, že to bude další z nezhoubných nádorů, co v prsou mám. Později se ukázalo, že tomu tak není. Tu vzpomínku už budu mít v hlavě zakořeněnou navždycky. Asi ji člověk jen tak nevymaže.

Říkala jsi, že tě na screening poslala maminka. Jaké tedy byly reakce tvých nejbližších?

Samozřejmě, že radostí do vzduchu neskákali. Asi byli v šoku. Já s nimi bohužel nebyla, když se to dozvěděli, protože jsme si to řekli po telefonu. Ale byli stateční a starostliví, přesně tak, jak by v takových chvílích rodina měla být.

Jak jsi potom prožívala chemoterapie? Někdo je přirovnává ke kocovině.

Jo, svým způsobem to byla taková kocovina, dost nepříjemná, spojená s chřipkou. Příjemné to nebylo. Snažila jsem se do toho pracovat, abych si psychicky zaměstnala hlavu, ale je pravda, že bezprostředně po těch chemoterapiích to nebylo možné.

Jak dlouho tento stav trvá?

Jsou to vždycky dva nebo tři dny, kdy je člověk v takovém otupělém režimu, kdy neví, z čeho je mu víc špatně, a snaží se jen spát. Ale každý to má jinak. Znám i spoustu lidí, na které ta chemoterapie nepůsobila tak, že by jim bylo špatně, a byli v pohodě. Je to individuální a člověk by si neměl sugerovat, že když bylo blbě někomu, bude blbě i mně. Asi by do toho měl jít člověk s čistou hlavou, aby si zbytečně nic nepřivolával.

Jak sis udržovala pozitivní myšlenky, že se všechno zvládne? Předpokládám, že krizí jsi měla hodně.

Ano, těch bylo opravdu dost. Pomohla mi práce, zaměstnat hlavu, vyselektovat věci, které mě tížily, a začít myslet sama na sebe. To mi pomohlo dost.

Léčba samotná byla zdlouhavá, nebo to šlo rychle?

Zpětně mám pocit, že to uteklo jako voda. Samozřejmě, že během léčby přišlo několik momentů, kdy jsem si říkala, že je to nekonečné a ať už je to za mnou. Nejdelší byla asi ta část do operace. Potom už to bylo rychlé. Začaly mi znovu růst vlasy a tělo se pomalu dostávalo do starého režimu, i když si člověk přál, aby to bylo co nejrychleji. Dlouhé to bylo, ale zpětně mám pocit, že to vážně uteklo jako nic.

S paní doktorkou žertujete, že máš v prsou zoologickou zahradu. Jak jsi na tom teď?

Jsem zdravá. Samozřejmě, že nějaké nálezy tam jsou, ale jsou nezhoubné, hlídané a v ohrádkách.

Jak často chodíš na kontroly?

Každý půlrok.

Související články

Další články