Facebook
Instagram
Herečka makedonského původu, Sara Sandeva, se blýskla na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech po boku svého přítele Jakuba Prachaře na červeném koberci. Herečka ale na festivalu hledala kromě večírků také balkánské filmy, protože se svou rodnou zemí dodnes cítí velké pouto. V rozhovoru pro Lifee.cz také přiznává, že naopak v českých dějinách má jisté rezervy.
„Stala se ze mne fanynka Marty Kubišové. Pořád si ji pouštím a moc ji obdivuji, protože já jsem celý její příběh neznala. Moji rodiče nejsou z Česka, takže oni to také nevěděli. Netušila jsem, jak velká osobnost a inspirace ona je," přiznává herečka Sara Sandeva v našem rozhovoru, který proběhl ještě na festivalu v Karlových Varech.
Sara Sandeva o svých makedonských kořenech
O čem je pro vás festival v Karlových Varech?
Musím říct, že mám hodně nabitý program. Na začátek jsem přijela jen na otočku a i teď v závěru zde zůstávám jen dva dny. Člověk toho nestihne tolik, kolik by chtěl. Je to hlavně o tom, vidět se s lidmi, které mám ráda a kterých si profesně vážím. Mám zde také nějaké pracovní povinnosti a v neposlední řadě filmy. Doufám, že stihnu vidět alespoň dva.
Které filmy vás lákají?
Víc mě zajímá zahraniční tvorba. Na české filmy si potom ráda dojdu do kina mimo festival. Zajímají mě filmy s tematikou Balkánu, jsou zde tři. Jeden makedonsko-srbský, druhý chorvatský a třetí srbský. Myslím, že je moje občanská povinnost je vidět.
Takže jste pořád pevně spojena se svou zemí a své makedonské kořeny silně vnímáte?
To víte, že ano. Jsem stoprocentní Makedonka, Balkánka, ale vyrůstala jsem a žiji v Česku. Rozhodně mě česká kultura a národ zformovali, mělo to na mě také velký vliv, ale rodiče mám Makedonce a vím, kde jsem se narodila.
Když jsme spolu mluvily naposledy, říkala jste, že je před vámi v létě natáčení v zahraničí. Jak se vám s ním dařilo skloubit jiné pracovní povinnosti?
Ano, na týden jsem odletěla natáčet do Srbska. Naštěstí to bylo jen na týden a dál se mohu věnovat našemu muzikálu Marta na pražské Kampě. Hrajeme skoro každý den. Člověk to musí umět skloubit, ale baví mě to, protože mám ten život pestrý. Za poslední dva měsíce jsem potkala spoustu skvělých a inspirativních lidí. V Martě se mnou účinkuje tolik talentovaných lidí! Jsem obklopena lidmi, za které se nestydím.
Role Heleny Vondráčkové v muzikálu Marta
V Martě hrajete Helenu Vondráčkovou. Už jste se s postavou sžila?
Dokonale, jinak to ani nejde. Mám blonďatou paruku, které jsem se nejprve trochu bála, ale není to tak špatné. Už odpadl stres, nervozita a člověk si s tou rolí konečně začíná hezky pohrávat. Měla jsem pozvaných hodně známých a blízkých lidí, všem se to zatím líbilo. Doufám, že mi to neříkají jen proto, že mě mají rádi. Vidím také reakce diváků v hledišti nebo na internetu. Je to výjimečné tím, že naše kapela je složená z herců a já je za to neuvěřitelně obdivuji. Berenika Kohoutová nebo Hanka Holišová otevřou pusu a člověk má husí kůži úplně všude.
Jak vás zasáhl děj představení?
Stala se ze mne fanynka Marty Kubišové. Pořád si ji pouštím a moc ji obdivuji, protože já jsem celý její příběh neznala. Moji rodiče nejsou z Česka, takže oni to také nevěděli. Netušila jsem, jak velká osobnost a inspirace ona je.
Potkaly jste se osobně? Byla na premiéře.
Já jsem tam bohužel nemohla být, měla jsem to natáčení v Srbsku. Na druhé premiéře, kdy jsem hrála, už se neobjevila.
Představení je velmi dojemné, plné emocí. Pláčete?
Jen o tom mluvím a mám husí kůži! Když holky začnou zpívat Modlitbu pro Martu, tak mě to hodně dojímá.
Mohla byste nám více popsat svoji roli v srbském projektu?
Je to srbský seriál, který se natáčí už druhou sezónu. Je to historický krimi seriál o advokátech. Měla jsem epizodní roli v jednom z dílů. Bylo to pro mě časově nenáročné, ale byla to hlavní role v jedné z epizod. Skvělé také bylo, že jsem natáčela s režisérkou a to mě vždycky baví, když se na place sejdou ženy. Přijelo hodně makedonských herců, byli to lidé, na kterých jsem vyrůstala, když jsem koukala na filmy - a najedou se mnou hráli a stáli se mnou na place. Mně to pokaždé dojímá, když tam natáčím, protože se vracím ke svým kořenům.
Jazyková bariéra zde pro vás asi neexistuje?
Kvůli prvnímu seriálu jsem se v Srbsku měsíc v kuse učila jazyk. Chodila jsem na logopedii a i když už jsme dotočili, tak se stále snažím učit. Nemluvím plynule, nedokážu se ještě vyjádřit, tak jak bych chtěla, ale mluvím na jisté úrovni. Porozumím všemu, ale v mluvě mívám rezervy ve slovosledu. V práci mi to nedělá nejmenší problém, scénář se dokážu naučit s jakýmkoli přízvukem a ve spisovné srbštině.
Pokud vím, chystáte se účinkovat také v pražském Divadle Bez zábradlí.
Je to tak, oslovili mě Nikol Kouklová s Karlem Heřmánkem mladším, principálem. Připravujeme divadelní hru Okupace, na námět toho slavného filmu. Budu asi po třech letech dělat konečně zase činohru. Mé divadelní já je dokonale šťastné. Téma je to rozhodně velké. Budu hrát jedinou ženskou postavu, Miladu, kterou ve filmu hrála Antonie Formanová.
Jsou to opět české dějiny.
Ano, je zvláštní, že tři mé poslední divadelní hry jsou propojené, pokud k tomu připojíme ještě muzikál Kouř. Asi to nějak přitahuji, ale díky tomu se pořád učím, dozvídám se něco nového a všechny ty důležité okamžiky si osvěžím. To je pro herce nejdůležitější. Víte, co se říká? Herec, co neví - nejhorší herec.
Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky
Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky
Související články
