„Vypadalo to skvěle, musím říct, že kluci ty oblečky ponosili a myslím, že potom šly dál, tak jako to bylo u všech věcí, které jsem jim ušila. Vždycky to buď někdo zdědil, nebo si to někdo koupil,“ popsala Beata Rajská. Zdroj: Z archivu Beaty Rajské