Eva (41): Setkání s bývalým mi obrátilo život naruby. Pokušení oplatit manželovi jeho starou nevěru sílí s každou zprávou

S manželem jsme jednu velkou krizi už ustáli, takže mě překvapilo, když jsem se s pokušením nevěry najednou potýkala já. Z ničeho nic jsem potkala svou dávnou lásku. Jako dospělý a zkušený muž na mě působil mnohem přitažlivěji než tehdy v mládí.

Radek (39): Myslel jsem, že mám ideální manželství. Jedna zpráva v mobilu mé ženy mi ale otevřela oči

Náhodné setkání mě zaskočilo

Bylo to jako znovu zapnout film, který jsem před lety v půlce stopla. Potkali jsme se naprosto nečekaně v supermarketu u regálů s kávou. Když jsem se ohlédla, stál tam Tomáš – moje první velká láska ze střední. Ten, kterému jsem ve svých devatenácti s pocitem, že mi patří celý svět, řekla, že chci být volná.

Prvních pár chvil bylo trochu kostrbatých. Prohodili jsme pár slov o tom, kde žijeme a co děláme. On je rozvedený s dospívajícím synem, já vdaná se dvěma dětmi. A zatímco jsem si myslela, že řeč brzy sklouzne k počasí, o chvíli později jsme seděli v kavárně nad šálkem cappuccina a nemohli se přestat bavit. „Jsi pořád stejně bystrá a vtipná,“ řekl mi s úsměvem.

V očích měl stále tu stejnou jiskru a smysl pro humor. Byl ale klidnější, vyrovnanější. Už to nebyl ten nespolehlivý kluk, ale muž, který si v životě něčím prošel. A já si musela přiznat, že mě přitahuje víc než dřív, navzdory malému bříšku a prořídlým vlasům.

Květa (29): Řekla jsem příteli svůj názor na nevěru. Za dva dny následoval rozchod

Trochu jsem flirtovala

Probouzela se ve mně vzpomínka na mé staré, bezstarostné já. Přiznávám, že jsem s ním trochu flirtovala, hlavně proto, jak hezky mi Tomáš lichotil. Úplně jsem ztratila pojem o čase a domů se vrátila s nákupem až večer. Manžel si ničeho nevšiml, byl zrovna ponořený do práce.

Nezačalo to jako plánovaná aféra. Tomáš mi poslal fotku knihy, kterou jsme kdysi oba milovali. Odpověděla jsem a okamžitě jsme navázali na další vzpomínky. S nimi se ale vrátily i pocity, se kterými jsem nepočítala. Srdce se mi rozbušilo, když napsal, že by mě chtěl znovu vidět. Druhý den mi do práce poslal kytici mých oblíbených lilií.

Helena (63): Všichni se diví, jak jsme s manželem vydrželi 40 let bez nevěry

Ozvala se touha po odplatě

Věděla jsem, že balancuji na hraně. Naše manželství si už jednou prošlo krizí kvůli manželově nevěře a já mu tehdy udělala pořádnou scénu. Možná se ve mně ozvala podvědomá touha po odplatě. Zároveň jsem ale cítila, že Tomáš ve mně probouzí něco, co jsem dávno nezažila – vzrušení a lehkost. To je pro stereotyp a nudu v dlouhém vztahu silná konkurence.

Po týdnu jsme se sešli. Zdánlivě nevinně, v parku na lavičce. Jen jsme si povídali a smáli se. Když mi ale odhrnul pramen vlasů z tváře, cítila jsem, jak se mi srdce zastavilo.

„Ty ses vůbec nezměnila,“ zalichotil mi. Ale já věděla, že se naopak změnilo úplně všechno. Od té doby se snažím držet si odstup, ale úplně to nejde. Občas si napíšeme, zavoláme. A já si kladu otázku, jestli je to jen nostalgie, nebo jsem si do života vpustila příběh, který ještě neskončil.

Možná bychom si mohli zavzpomínat trochu důvěrněji? Proč by měl mít právo na úlet jen můj muž? Nejsem přece ustrašená hospodyňka, která se bojí trochu žít. Možná bych jednou litovala, že jsem byla za každou cenu ta věrná.

Danuše (59): Moje majetnická žárlivost mě stála vztah se synem. Nebyla jsem mu ani na svatbě

Názor vztahové terapeutky

Takové příběhy nejsou ve skutečnosti ani tolik o bývalé lásce, jako spíš o tom, co se v nás probudí. Eva možná nemyslí na Tomáše tak intenzivně proto, že by byl osudovým mužem jejího života. Často to totiž není stesk po konkrétním člověku, ale po pocitech, které jsme vedle něj kdysi zažívali. 

Po letech manželství, každodenních povinnostech, dětech, hypotéce a nekonečných seznamech úkolů může být setkání s někým z minulosti jako návrat do doby, kdy jsme byly spontánnější, svobodnější a možná i trochu odvážnější. Najednou se necítíme jen jako partnerka, máma nebo zaměstnankyně. Znovu se cítíme jako žena.

Z psychologického pohledu je důležité uvědomit si, že nostalgie bývá velmi selektivní. Má tendenci zvýrazňovat krásné vzpomínky a upozadit vše, co tehdy nefungovalo. Navíc nově vznikající vztah vždy doprovází silný koktejl hormonů, vzrušení a očekávání. To, co s Tomášem Eva zažívá, nemusí být důkazem osudové lásky. Může to být především kontrast vůči předvídatelnosti dlouholetého vztahu.

Velmi zajímavá je i druhá rovina příběhu. Eva sama přiznává, že jí manžel byl nevěrný. Není proto vyloučené, že se vedle touhy po dobrodružství ozývá i něco jiného – potřeba narovnat starou křivdu. Jenže nevěra málokdy léčí bolest způsobenou nevěrou. Častěji přináší další zranění, výčitky a komplikace, které zasáhnou všechny zúčastněné.

Nejdůležitější otázka proto nezní: „Mám si dovolit úlet?“ Ale spíš: „Co mi v mém současném životě chybí, že mě tato situace tak silně zasáhla?“ Je to nedostatek pozornosti? Obdivu? Pocitů přitažlivosti? Blízkosti? Nebo snad pocit, že jsem vedle partnera přestala být sama sebou?

Právě odpověď na tyto otázky může Evě přinést mnohem větší užitek než jakékoli romantické dobrodružství. Protože Tomáš možná nepřišel do jejího života proto, aby jí ho převrátil naruby. Možná přišel jen jako připomínka toho, že některé důležité části sebe samé nechala během let usnout.

A to je inspirace i pro ostatní ženy. Když nás někdo nečekaně okouzlí, nemusí to být vždy pozvánka do nového vztahu. Někdy je to pozvánka k tomu, abychom se znovu podívaly na ten současný… a také samy na sebe. Právě tam totiž často leží odpověď, kterou tak usilovně hledáme v někom jiném.

Mgr. Jana Řehulková, MBA, vztahová poradkyně, certifikovaná koučka a lektorka komunikačních dovedností. Více informací zde.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].