
Lea potkala o generaci staršího muže, s nímž je jí dobře. Nemyslela, že k tomu dojde, ale nakonec se ho rozhodla představit rodičům. Její táta z toho ale moc nadšený nebyl…
S Jaroslavem jsme se před rokem potkali na kurzu keramiky. Chvíli nám trvalo, než jsme se odhodlali spolu promluvit. Bylo mi jasné, že je starší, ale nečekala jsem, o kolik, protože na šedesát dva vůbec nevypadá ani se nechová. Začala jsem si užívat každou minutu, ale bála jsem se ho představit rodičům.
Prý jestli je normální
Dlouho jsem si myslela, že na to možná nedojde, ale je mi s Jaroslavem tak dobře, lépe, než mi kdy bylo s kýmkoli z mojí věkové skupiny. A po roce jsem se rozhodla Jaroslava představit doma. A tak jsem zavolala domů a domluvila oběd.
Máma nám otevřela, na vteřinu ztuhla, ale pak Jaroslava pozvala dál a nabídla mu kávu. Ptala se ho na firmu i na syna a snažila se udržet konverzaci. Táta mu podal ruku, ale potom už nepromluvil ani slovo. Na otázky odpovídal jen kývnutím a celý oběd se díval do talíře. Styděla jsem se za něj a bylo mi úzko.
Po obědě jsem šla za ním do kuchyně a zeptala se ho, proč se takhle chová. Odsekl, že o tom mluvit nebude, a odešel do garáže. Ještě ten večer mi ale zavolal. „Je vůbec normální? Vždyť bys mohla být jeho dcera. Víš, jak to vím? Protože jsem mladší a ty jsi moje dcera.“ Neskutečně zuřil. Snažila jsem se obhajovat svoje rozhodnutí, ale nakonec jsem hovor ukončila, protože se s ním nedalo mluvit.
Sblížila je střešní krytina
Druhý den mi zavolala máma. Přiznala, že ji to překvapilo, ale že Jaroslav na ni působil slušně a že táta se prostě potřebuje zklidnit. Poprosila jsem ji, ať mu vyřídí, že v neděli přijedu sama a chci od něj slyšet konkrétní důvod, ne jen povzdechy o tom, že je Jaroslav starší.
Přijela jsem a posadila se s tátou v kuchyni. Zeptala jsem se ho, co přesně mu na Jaroslavovi vadí. Chvíli mlčel, potom řekl, že se bojí, že mě Jaroslav za pár let opustí, nebo že budu na stará kolena pečovat o nemocného muže místo užívání života.
Po měsíci mi táta sám zavolal a požádal mě, jestli by se s Jaroslavem mohl vidět. Sešli jsme se na obědě u nás doma. Zpočátku to bylo rozpačité, ale když Jaroslav zmínil, že opravuje střechu na chalupě, táta se ho zeptal, jakou krytinu zvolil, a debatovali o tom asi hodinu. Jsme na tenkém ledě, ale myslím, že ho táta nakonec přijme.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




