Alena (68): Vnuk přišel na pár dní přespat, nakonec z toho bylo několik měsíců napětí. Netušila jsem, co před námi rodiče tajili

S manželem bydlíme ve dvoupokojovém bytě. Jednoho listopadového večera u nás zazvonil vnuk Matěj s batohem na zádech. Bylo mu osmnáct a řekl, že se pohádal s rodiči a že by u nás pár dní přespal. Souhlasila jsem hned. Dcera mi napsala jen, že potřebují čas.

Dominika (42): Když jsem manželovi řekla, že jsem vážně nemocná, sbalil si kufry. Starala se o mě jeho máma

Dozvěděla jsem se to jako poslední

Po týdnu o odjezdu nepadlo ani slovo. Matěj spal na gauči v obýváku, který jsme kvůli tomu přestali používat. Vstával v poledne, do noci hrál hry na telefonu a hrnky po sobě nechával po celém bytě. Manžel začal chodit na dlouhé procházky, aby nemusel být doma. Já jsem se zlobila, ale mlčela jsem. Bála jsem se, že když ho pošlu pryč, bude to moje vina.

Po měsíci jsem zavolala dceři a zeptala se, kdy si ho vezme zpátky. „Nechci mluvit s ním ani o něm. Dej nám čas.“ To mě zaskočilo a rozzlobilo. Teprve tehdy jsem zjistila, co se stalo. Matěj po maturitě odmítl jít k přijímačkám na vysokou školu a rodiče mu řekli, ať si hledá práci. Ale on si práci hledat nechtěl, a tak skončil u nás.

Radim (46): Půl roku jsem poslouchal od sousedky bušení a křik. Jednou večer jsem konečně zjistil, co za tím stojí

Museli jsme to řešit

Sedla jsem si k němu v kuchyni a zeptala se, co chce dělat dál. Řekl, že neví. Tak jsem mu stanovila podmínky. Vstávat nejpozději v osm, uklízet po sobě a jednou týdně nakoupit. „Do měsíce si najdeš brigádu, jinak zavolám tvým rodičům a pojedeš domů,“ řekla jsem mu. Čekala jsem hádku, ale on jen pokrčil rameny.

Od ledna nosil pizzy v pizzerii na náměstí. Nejdřív mi to přišlo málo, ale vydělával a začal přispívat na nákupy. Manžel ho naučil vařit guláš a oba se tvářili, jako by dobyli svět. V dubnu si Matěj sám podal přihlášku na dálkové studium a v září nastoupil.

Dnes bydlí v malém bytě s kamarádem. Dcera se mi po půl roce ozvala a omluvila se, že mě do toho zatáhla. Řekla jsem jí, že mě to zlobilo, ale že bych to udělala stejně, jen bych svého syna asi neposlala stárnoucím rodičům. Matěj k nám chodí každou neděli na oběd a gauč v obýváku zase používáme my.

František (62): Nevlastní dcera mě dvacet let přehlížela. Až nedávno se ukázalo, že mi přeci jen trochu věří

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].