František (62): Nevlastní dcera mě dvacet let přehlížela. Až nedávno se ukázalo, že mi přeci jen trochu věří

Když jsem se seznámil s mou manželkou Janou, bylo mi čtyřicet dva, nikdy jsem nebyl ženatý a ona vychovávala dvanáctiletou dceru Terezu z předchozího manželství. Chvíli jsme s Janou jen chodili, ale po roce jsem se k nim nastěhoval. Hned jsem věděl, že Tereza mě nebere.

Františka (27): Plánovali jsme společnou budoucnost. On už měl ale dvě děti, o kterých se mi zapomněl zmínit

Ani se mnou nemluvila

Její otec bydlel v jiném městě, vídali se o víkendech a ona doufala, že se rodiče ještě dají dohromady. Ale já se snažil. Vozil jsem ji na kroužky, učil ji jezdit autem a nabízel jí pomoc s úkoly z matiky. Odpovídala jednoslabičně nebo vůbec. Jednou mi přímo řekla, že nejsem její táta a nemám se do ničeho montovat. Zeptal jsem se jí, co by si tedy přála. Pokrčila rameny a zavřela se v pokoji. Bylo mi to líto, ale rozhodl jsem se, že ji nebudu tlačit.

Když jí bylo dvacet osm, vdávala se. Na svatbě jsem jí šel jako poslední z rodiny pogratulovat. Podal jsem jí ruku, ale ona se na mě jen podívala, otočila se na svého manžela. Chvíli jsme se na sebe trapně usmívali a já pak odešel. Jana mi pak v autě řekla, ať si to nepřipouštím, ale jak bych nemohl?

Vašek (57): Závislost třicetileté dcery na mých radách zašla příliš daleko. Musel jsem ji odstřihnout

Potřebovala pomoct

Po svatbě jsme se vídali jen o Vánocích. Tereza se přestěhovala s manželem pryč a Jana za ní jezdila, ale já jsem většinou zůstával doma a dával jim prostor. Nakonec jsem se začínal srovnávat s tím, že mě Tereza prostě nikdy nevezme.

Před dvěma lety mi ale večer zazvonil telefon. Na displeji bylo Terezino jméno. Slyšel jsem ji, jak se snaží nebrečet. Říkala, že jí na dálnici u Brna odešlo auto, venku je tma a mráz a manžel je na služební cestě. Zeptal jsem se, proč nevolá tátovi. „Do Ostravy jsou to tři hodiny a pochybuju, že by mi vůbec zvedl telefon.“

Nasedl jsem do auta a za hodinu jsem u ní byl. Seděla v autě zabalená do bundy a třásla se. Zavolal jsem odtahovku, počkali jsme spolu a pak jsem ji odvezl domů. V autě mi poděkovala. Chtěl jsem se zeptat, co se stalo mezi ní a tátou, ale nevyptával jsem se. Byl jsem rád, že mi věří. Od té doby, když se domlouvá s Janou na návštěvě, zve mě také.

Josef (57): Před pár lety jsem pomáhal mladé dívce u nehody. O šest let později mi zazvonila u dveří

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].