Jonáš (16): Roky jsem v sobě dusil hněv na tátu, který utekl. Když se ale přiznal k pravdě, roztálo mi srdce

Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo deset. Táta tehdy odjel za prací do Norska a po půl roce se přestal ozývat. Občas poslal pohlednici k narozeninám, pak ani to. Máma o něm nemluvila a já se neptal.

Rozárie (24): Táta roky sliboval firmu mému ženichovi. Když jsem si ho konečně našla, začal šokovaně couvat

Rozhodl jsem se jet

Loni v březnu mi přišla zpráva z neznámého čísla. Táta psal, že žije v Bergenu, má stabilní práci a chce mě vzít na tři týdny na cestu karavanem podél fjordů. Ukázal jsem to mámě. Dlouho mlčela, pak řekla že si to musí rozmyslet a nakonec pověděla, že rozhodnutí je na mně.

Já nejprve nevěděl, jestli ho vůbec chci vidět. Naštvalo mě, že se pět let neozval. Peníze mámě asi posílal, ale na mě si nevzpomněl a najednou mi napíše bez omluvy. Ale nakonec jsem se rozhodl, že pokud to mámě nevadí, já pojedu.

Na letišti na mě čekal vysoký muž s prošedivělými vousy. Objali jsme se, ale já se cítil divně. Nasedli jsme do starého karavanu a i když se táta snažil o konverzaci, moc jsme si toho neřekli. Neměli jsem nic společného a já byl navíc stále naštvaný a přemýšlel jsem, jak mu to mám říct.

Renata (63): Celý život jsem měla problém s alkoholem, jen jsem to neviděla. Až teď si vytvářím vztahy s dětmi

Neměli jsme si co říct

Čtvrtý večer jsme stáli u jezera. Zeptal jsem se ho narovinu, proč se přestal ozývat. Čekal jsem výmluvy. Táta chvíli mlčel a pak řekl: „Přišel jsem o práci, začal jsem pít a styděl jsem se vám zavolat. Po roce jsem už nevěděl, jak začít.“ Chtěl jsem ho obejmout a odpustit mu, ale nedokázal jsem to. Neřekl jsem nic, ale neodešel jsem.

Přiznal, že po dvou letech přestal pít a chodil na terapii. Také mi řekl, že od loňska posílá mámě alimenty a že mi to chtěl říct osobně. Zeptal jsem se, jestli to vydrží. Odpověděl, že neví, ale že se o to snaží každý den. To mi přišlo upřímnější než jakýkoli slib.

V cestě jsme pokračovali a najednou jsme začali i mluvit. Vyprávěl jsem mu o posledních pěti letech, o škole, svojí přítelkyni, která se se mnou rozešla. Naučil jsem se řídit karavan na úzkých serpentinách, vařit rybí polévku a rozdělávat oheň na kamenné pláži. Poslední večer mi táta řekl, že mi odkládá peníze na řidičák a další věci a kdybych něco potřeboval, ať se mu ozvu.

Doma jsem mámě řekl, že tátovi dávám šanci. Jí asi bude chvíli trvat, než mu odpustí, ale věřím, že to zvládne. Od té doby si píšeme každý týden. Táta se chystá nás navštívit v Čechách, aby mě máma na léto zase pustila za ním.

Lea (32): Našla jsem si muže staršího než můj táta, a ten to vzal dost špatně

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].