Recept na kletbu Tutanchamonovy hrobky: Senzacechtiví čtenáři novin, absence antibiotik a slabý imunitní systém

Dne 4. listopadu 1922 objevil archeolog Howard Carter první schod vedoucí k egyptské hrobce Tutanchamona. O dvaadvacet dní později byl vyražen otvor do předsíně. Carter mohl poprvé nahlédnout, po všech těch letech, dovnitř. Následující rok 16. února 1923 byla otevřena samotná pohřební komora.

Záhada biskupovy mumie: Společnost mu dělal lidský plod a nejstarší švédská štěnice

Objev, na který čekal celý svět

Celý příběh začíná v Údolí králů, kde zoufalý archeolog Howard Carter hledá již patnáct let vchod do hrobky krále Tutanchamona. Doposud jeho vykopávky nepřinesly nic zajímavého. Jen to lorda Carnarvona, který výzkumy financuje, stojí další a další peníze. Egyptologii se začal věnovat jen proto, že se díky místnímu podnebí zotavil z vážné autonehody. Už chtěl celý projekt opustit, když vtom Carter narazil v roce 1922 na jackpot.

Bylo to jako obživlý archeologický sen! V podstatě neporušená hrobka, nedotčená vykradači hrobů, plná pokladů a vzácných artefaktů, které umožňovaly další pohled na život ve starověkém Egyptě. Při otevření nesměl samozřejmě chybět ani lord. Byli tedy spolu s Carterem prvními lidmi, kteří po více než třech tisíciletích mohli nahlédnout dovnitř. Uvnitř bylo více než 5000 předmětů, od pozlacených vozů až po ikonickou zlatou pohřební masku. Carter mezitím sestavil tým odborníků, kteří měli zaznamenat každý artefakt. Toho se zúčastnil i zkušený archeolog z Metropolitního muzea, Arthur Mace.

Mumie v medicíně: Seschlá kůže prý léčila ekzémy, prášek z lebky zaháněl migrénu

Kletba Tutanchamona a lavina záhadných úmrtí

Zprávy o kletbě se započaly šířit ihned po Carnarvonově smrti 5. dubna 1923, pouhých pět měsíců od otevření hrobky. Štípl ho komár, při holení se mu rána znovu otevřela, dostal otravu krve a poté zápal plic. Zemřel v Káhiře, bylo mu 56 let. Noviny chrlily jeden článek za druhým, další vodou na jejich mlýn byla smrt jeho bratra Aubreyho, který zemřel také na otravu krve.

V květnu 1924 zase zemřel železniční magnát George Jay Gould, i on navštívil hrobku. Archeolog Arthur Mace zemřel o čtyři roky později. Další člen týmu, Hugh Evelyn-White, se oběsil. Nechal vzkaz, že podlehl kletbě. Další archeolog, Aaron Ember, se sice s nimi jen přátelil, ale i on uhořel, když se snažil zachránit svou knihu s názvem Egyptská kniha mrtvých. Sir Bruce Ingram dostal jako dárek mumifikovanou ruku: Jeho dům následně vyhořel a byl zaplaven.

Ohňové mumie z Filipín: Zakázaný pohřební rituál trval dva roky, byl jen pro honoraci

Co na to věda?

Moderní analýzou se postupně zjistilo, že v mnoha případech se prostě jen senzacechtivost smíchala s nešťastnou náhodou. Z 58 lidí, kteří byli přítomni otevření sarkofágu, zemřelo během 12 let pouze 8 osob. To na žádnou kletbu opravdu nevypadá. Za vše mohly bakteriální infekce, první antibiotika se začala používat až v roce 1928. Záleželo také na tom, jak kdo měl silný imunitní systém. V hrobce, do které nikdo nevstoupil více než 3 tisíce let, se určitě, krom ducha zemřelého, dalo vdechnout ledacos...

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Tutankhamun
Allthatsinteresting.com: Is King Tut's Tomb Really Cursed? Inside The Stories Of 9 People Who Were Allegedly Hexed By The Pharaoh