Záhady kolem Věstonické venuše: Kdo ji měl poprvé v ruce na vykopávkách a komu patří viditelný otisk prstu

Věstonická venuše
Zdroj: Wikimedia Commons, Miroslav Zachoval, CC BY 2.0
Věstonickou venuši objevil tým archeologa Karla Absolona.Pohled na Dolní Věstonice, kde byla soška nalezena.Věstonická venuše - pohled zepředuVěstonická venuše - pohled z pravé strany+ 2 fotky+ 3 fotky

Dnes je tomu přesně sto let, co byla objevena soška Věstonické venuše. Paleolitický nález byl uskutečněn týmem archeologa Karla Absolona. Od té doby byla mnohokrát zkoumána, ale snad k nejzajímavějšímu objevu došlo v roce 2004 ve Fakultní nemocnici u sv. Anny. O co šlo, se dozvíte nejen v našem článku, ale také na výstavě v Moravském zemském muzeu, která odstartovala 20. června a nese název Venuše100.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 13. 07. 2025 16:00

Věstonická venuše je keramická soška nahé ženy pocházející z doby mladého paleolitu, datována je do období 29 000 až 25 000 před naším letopočtem. Jde o nejstarší sošku vyrobenou z pálené hlíny na světě. Pochází z archeologické kultury zvané Gravettien, která bylo pojmenována po území ve Francii.

Vzácný nález na jižní Moravě

Soška venuše byla nalezena 13. července 1925 v popelišti pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Na vykopávkách se tam tehdy podílel tým Karla Absolona. Ten u tohoto vzácného okamžiku osobně nebyl, ale i tak je často označován za nálezce právě on, což je mylné. V té době byl totiž ve Francii. Kdo tedy měl tu čest vzít do ruky po tak dlouhé době tento vzácný exemplář? Byli to dělník Josef Seidl a technický vedoucí výzkumu Emanuel Dania.

Soška ženy tam ležela spolu s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Byla rozlomena na dva kusy, takže až po důkladném očištění se zjistilo, že jde o jeden kus. Na výšku soška měří 11,5 cm, v bocích je 4,3 cm široká. Neobvyklá je stylizace obličeje, oči jsou naznačeny pouze šikmými rýhami. Nejvýraznější jsou povislá ňadra. Tři kulaté otvory na temeni hlavy napovídají, že byla soška ozdobena peřím.

Otisk prstu a zkoumání tomografem

V roce 2004 převezli pracovníci Moravského zemského muzea sošku Věstonické venuše do Fakultní nemocnice u svaté Anny za účelem prostudování na tomografu, který je spolehlivější než rentgen. Po několika hodinách vědci potvrdili, že na její výrobu byla použita hlína smíchaná s vodou. Přítomnost malých bílých zrníček mohla být zapříčiněná vysráženým vápencem či úlomky kostí.

A to nebylo ještě vše. Na hýždích Věstonické venuše vědci objevili otisk prstu asi desetiletého dítěte. To muselo sošku držet ještě před vypálením. Že by ale ono bylo autorem sošky, není pravděpodobné. Odborníci sázejí na dospělou ženu.

Výstava Venuše100

Dominantou výstavy Venuše100, kterou pořádá Moravské zemské muzeum, bude samozřejmě Věstonická venuše, jež bude umístěna ve speciálním držáku, díky němuž bude vzpřímená. Rovněž se bude ve své vitríně otáčet, aby si ji návštěvníci mohli prohlédnout ze všech stran.

V rámci výstavy se bude také možné dozvědět zajímavé informace o nalezišti, historii výzkumu a okolnostech objevení samotné venuše. Dále bude možné vidět úlomky dalších keramických ženských postav, jež se našly v Dolních Věstonicích. A v neposlední řadě bude možné seznámit se s výsledky nedávného výzkumu s pomocí moderního tomografu, jehož cílem bylo zjistit, z čeho byla Věstonická venuše vyrobena, jaká byla metoda jejího formování a jaký je její skutečný stav.

V galerii si můžete sošku Věstonické venuše prohlédnout alespoň prostřednictvím snímků.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Věstonická venuše
Mzm.cz: Venuše100

Poprvé bez Barťáka: Jak Vary uctí památku zesnulého prezidenta festivalu, prozradila mluvčí Uljana Donátová

Poprvé bez Barťáka: Jak Vary uctí památku zesnulého prezidenta festivalu, prozradila mluvčí Uljana Donátová

Související články

Další články