
Renata si dlouhé roky neuvědomovala, že má problém s pitím alkoholu. Ani si nevšimla, že vztah s jejími dětmi se zhoršuje. Dokud jí její dcera nenastavila zrcadlo...
Jsem z vesnice, kde se vždycky pilo, nikdo to nikdy neřešil. K oslavě se našla příležitost vždy, panáček nebo víno bylo pokaždé někde poblíž a poprvé jsem se opila někdy ve třinácti letech na vesnické zábavě. Nebyla jsem nicméně výjimka.
Pití nás dalo dohromady
Pití mě pak provázelo po celý život. S manželem jsem se potkala na nějaké diskotéce a sotva si to pamatujeme, ale byl to večer, který nás stmelil. Druhý den mi volal, ať se s ním sejdu na pivo a že si popovídáme. Za půl roku jsem byla těhotná, ale já se odmítla brát těhotná, abych si tu naši svatbu taky mohla užít.
V naší společné domácnosti se popíjelo každý den. Manžel, když přišel z práce, si dal k televizi nebo k večeři pivo a já ráda s ním. Bylo to úplně normální a nikdy mi nepřišlo divné, když těch piv vypil třeba pět a pak byl nepříjemný nebo jsme se hádali.
Do chvíle, než se manžel po patnácti letech manželství, rozhodl odejít, jsem si neuvědomila, že by naše popíjení mohl být problém. Ale v době, kdy jsme se rozcházeli, pil mnohem víc a naše neshody eskalovaly až tak, že jsem se ho začínala bát. A když odešel, popíjela jsem dál, sama a stále víc a víc.
Zapíjela jsem žal
Po rozvodu jsem se propadla na dno. Jednak psychicky, ale i finančně. Z bývalého jsem dolovala každou korunu a jednu dobu jsem měla tři práce, abych to vůbec zvládala. Chodila jsem domů, když děti už spaly, a tak jsem si otevírala víno a zapíjela žal. Ani jsem si neuvědomila, co dělám, dokud jsem nezačala chodit opilá do práce.
Dlouhou dobu jsem zvládala svoje problémy schovávat. Aspoň jsem si to myslela. Ale pak se starší dcera odstěhovala a šla na vysokou a mladší syn trávil doma stále méně času. Až pak jednou dcera přijela domů a já s ní chtěla zajít na kafe a ona mě odmítla. „Mami, já se za tebe stydím. Vždyť ty se vždycky opiješ a pak děláš ostudu.“
Tehdy mi došlo, co jsem svým dětem celé roky způsobovala. Měla jsem problém, myslela si, že ho nikdo nevidí, ale obě děti ho vnímaly. Teď už jsem deset let střízlivá a snažím se se svými dětmi znovu vytvořit vztah a omluvit se jim. Jen jsem se pokoušela se svým životem smířit.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




