Miloš Pokorný o konci dua Těžkej Pokondr, týdnu na JIP s plicní embolií i snu zahrát si ve svém filmu

Životní příběh Miloše Pokorného (62) by vydal na román. Pohotový muž a po tátovi rozený exhibicionista vždycky tušil, že se jednou stane rozhlasovým moderátorem. Neplánoval ovšem, že po sametové revoluci bude stát u vzniku prestižních komerčních stanic, vybírat budoucí moderátorské hvězdy a svými nápady změní celou českou rozhlasovou scénu.

Aby toho nebylo málo, s kolegou Romanem Ondráčkem založil z recese duo Těžkej Pokondr, které svými parodiemi na známé songy válcovalo hitparády a prodalo na půl milionu nosičů. Jejich píseň Dealer se dokonce dostala až na univerzitu v kalifornském Berkeley.

„Byl tam nějaký seminář na téma, co všechno se dá udělat s Michaelem Jacksonem. Byly tam různé úpravy, remixy, a tam pustili i tu naši dechovkovou verzi. Myslím, že ani nejotrlejší jazzoví studenti nestačili vnímat tu krásu, která se linula z reproduktoru,“ rozpovídal se v pořadu Na kafeečko.

Loni ale postihly Miloše Pokorného i dvě velmi nepříjemné události. Na rakovinu mu zemřel dlouholetý kolega a kamarád Patrik Hezucký a následně sám moderátor prodělal vážné zdravotní potíže, kvůli nimž strávil týden na JIP.

Leoš Mareš slaví 50 ve stylu Davida Beckhama: Kožichy jsou má celoživotní cesta, jsou symbol a artefakt

Miloš Pokorný objevil dnešní moderátorská esa

Vy jste objevili několik moderátorů, co několik, hodně desítek!
Deset by asi bylo těch známých. Ale nechci u všech přímo říct, že jsme je objevili. Některé jsme objevili, jiným jsme pomohli tím, že jsme měli čuch na to, že mají dostat větší prostor. Člověk už pozná, jestli je tam nějaký potenciál, nebo ne.

Tak obecně se ví, že Leoš Mareš byl vámi objeven díky kazetě, kterou vám poslal. A tedy líbilo se mi, a to jsem netušila, že několikrát jel přes pokuty a vy jste ho tam drželi. Ale dobře, Leoše známe, kteří jsou ti další?
Já myslím, že jsme pomohli Liboru Boučkovi, Laďce Něrgešové...

Jo, to stačí!
Ti byli pracovití, schopní, a my jsme jim jen pomohli.

A utekl vám někdo, že jste nepoznal ten talent?
Je zajímavé, že když takhle po letech potkávám lidi, tak mi říkají, vždyť já byl u tebe na konkurzu, vždyť jsi mě přijímal. Já říkám fakt? Teď mi Vojta Efler, kolega z rádia Frekvence 1, říká, vždyť já byl u tebe na pohovoru. Bylo jich fakt dost, kteří prošli nějakým sítem, ale já už si nepamatuju, kdo všechno tam byl. A myslím, že hodně z nich se prosadilo. Ale zase to nebylo tak, že by někdo neprošel a stal se hodně známým.

Aha, takže to poznáte na první dobrou, jestli to bude moderátor, nebo ne?
Nechci působit jako někdo, kdo se nemýlí, ale myslím si, že poznám, jestli ten člověk má talent, ambice. Ale stalo se nám při konkurzu, že jsme vybrali někoho, kdo se jevil dobře, protože nebyl z nějakého důvodu nervózní, a pak jsme ho dali do vysílání a tam to nedopadlo. Ten člověk sám po čase přišel a řekl, hele, díky za šanci, ale já se na to necítím nebo na to nemám.

Paťáček miloval legrácky a bavil svět: Nej vtipné momentky moderátora Patrika Hezuckého

Miloš Pokorný o duu Těžkej Pokondr

Nemůžu se nezmínit o vaší pěvecké kariéře. Je úchvatná na to, že jste to vlastně nechtěli dělat. Prostě Těžkej Pokondr byla velká událost. Kolik jste prodali desek? Víte to?
Odhadem kolem půl milionu.

No, musím říct, že jsem všechny písničky od Pokondrů neznala, protože jsem si musela najít Thriller, který jste předělali od Michaela Jacksona, Dealer se to jmenuje. Tak to je velká hra, protože dechovkový Michael Jackson, to fakt na diskotékách nehrají.
To byl nápad Romana Holého, protože my jsme tenkrát točili v Plzni ve studiu a na to první album Sbohem, Tvá Máňa, kde Dealer je, jsme kompletně ukradli i obal Boney M. Jenom jsme prohodili hlavy, takže tam máme krásná osvalená těla. Potom jsme si řekli, že uděláme Jacksona, to byl poslední rok, kdy to takzvaně šlo, u dalšího alba už jsme museli žádat o povolení, překládat texty, už to mělo štábní kulturu. Ale to první album, kde je Dealer, to byla svatokrádež všeho. My ho točili v Plzni a tenkrát tam přijel Fanánek (Lou Fanánek Hagen je autorem spousty textů Těžkého Pokondru - pozn. red.). Roman Holý byl producent toho alba a říká: „Kluci, tohle by chtělo nějaký úplný bizár.“ Vymyslel, že to bude dechovka, a říká: „Kluci, vy to zpívat nemůžete, vy s těma vašima hláskama, to chce dechovkáře.“ A legendární dechovkář je táta Jiřího Langmajera.

To je.
A on říká: „To zazpívá starej Langoš.“ A my: „Jak Langoš?“ „No táta jeho, on je dechovkář.“ A my: „Aha.“ „A vy ho tam jenom do refrénu doplníte.“ A on opravdu přijel do studia a na první dobrou to natočil. My tam stáli a on říká: „Kluci, takhle se to dělá.“ Pak odešel a bylo to natočený. Tahle věc se potom dostala až na univerzitu do Ameriky, do Berkeley, kdy tam byl nějaký seminář na téma, co všechno se dá udělat s Michaelem Jacksonem. Byly tam různé úpravy, remixy a tam pustili i tu naši dechovkovou verzi. Myslím, že ani nejotrlejší jazzoví studenti nestačili vnímat tu krásu, která se linula z reproduktoru.

Teď je mi trošku líto, že jsem Dealera dosud neslyšela, o to víc si ho ale užiju. Nicméně vy jste hodně vystupovali, opravdu jste jezdili.
Bylo nás dost. Bylo období, kdy už to bylo hraniční, že i kamarádi říkali: „Hele, já otevřu lednici a vylezete na mě.“ My byli všude. Jak jsme prodávali, tak všechny televize věděly, že udělat bez nás zábavný pořad není dobré. Takže jsme otvírali Silvestra, moderovali jsme živého Silvestra z Václaváku, uváděli jsme Slavíky, uváděli jsme Anděly. Já nevím, co všechno. A do toho jsme šíleně jezdili. A pak jsme skončili v Miláně s Ricchi e Poveri, prostě v pořadu italské televize, což byl úplný bizár. Vystupovali jsme i pro krajanky v Americe, ale to není naše zásluha, prostě se jim stýská po českých písních.

Leoš Mareš si o oblečení sám nerozhoduje: Lifee prozradil, kdo mu ho musí schválit

Miloš Pokorný v ohrožení života: Sám se odvezl na JIP

Vy jste teď naposledy měl se Zdeňkem Pohlreichem a Patrikem Hezuckým podcast Lepší už to nebude. A dokonce jste začínali jezdit naživo. To vás to tak chytlo, ty živé věci?
My jsme byli zatím jednou, ať to nevypadá, že jsme objeli půlku světa. Byli jsme v divadle U hasičů, tam to bylo skvělé. Já se tam trošku ožral, protože jsem měl tak strašnou radost, že to vůbec ještě dáme, protože Patrik už na tom nebyl dobře. Přivezli ho tam, musel o pauze ležet na sedačce, a já to nějak celé dával dohromady, protože Patrik už nemohl. Zdeněk má milion aktivit, tak řekl: „Hele, já to nechám na tobě,“ a z té zodpovědnosti jsem toho během představení vypil víc, než je dobře. Ne, že bych vrávoral, ale cítil jsem, že jsem takový odbržděný. Používal jsem třeba i slovník, který jinde nepoužívám.

Ti Hasiči mě zaujali. Já jsem tam velmi často a musím říct, že vy jste to tam odehráli a potom jste skončil na JIPce. Tak jsem si říkala, co se to s tím klukem tam stalo?
To nemělo s alkoholem vůbec nic společného, protože jsem dostal plicní embolii. A paradox byl, že Patrika odváželi z představení a já se v sobotu ráno sám odvážel na Karlák. Myslím, že to bylo moje nejlepší rozhodnutí za poslední dobu, protože to byla oboustranná plicní embolie. Já měl nohu jako Vémola, dvojitou, takže jsem měl trombózu a bylo to opravdu na hraně.

Jak se to stane?
Stane se to jednoduše. Je to problém cév. Já už trombózu měl a teď jsem to nějak přeťápl, co se týče zátěže té nohy. Sranda byla, že po tom představení jsme šli s Leošem Marešem do baru a já cítil, že mi trošku brní noha. Ráno ve sprše jsem si říkal, že ta noha je nějaká červená. Pak začala brnět víc a pak jsem si všiml, že je i o hodně větší. Tak jsem sedl do auta a jel. Bylo to dobré rozhodnutí. Pak už to bylo rychlé a strávil jsem týden na JIPce.

Písničkář Pokáč sbalil krásnou manželku na jednu velkou lež: Větší znemožnění jsem v životě nezažil

Miloš Pokorný proniká do světa filmu

Co byste si ještě rád pracovně splnil? Rádiu jste šéfoval, desky jste vyprodal... To je asi těžké říct.
Teď mám takovou novinku, kterou můžu říct. S mými dvěma kamarády - jeden je režisér Dan Pánek, druhý sportovní novinář Franta Suchan - jsme dopsali scénář k celovečernímu filmu. Bude to černá komedie s názvem Rakvičky. Tím jsme se bavili posledního půl roku. Točit, když se nestane nic zásadního, bychom měli letos, přinejhorším na jaře příštího roku. Takže pronikám do filmu, kde jsem si předtím dvakrát nebo třikrát vrznul nějakou malou roli.

A tam také budete hrát, v tomhle svém filmu?
Také si tam něco malého dám, čímž završím svoji brilantní hereckou kariéru na čtyři role. Na to se těším. Mě to obohacuje, protože je to zase něco úplně jiného, než jsem byl zvyklý dělat. A vlastně jsem objevil, že jednak místy je to zábavné a místy jsou to zase jiné nervy, protože na ten film se musí sehnat peníze. To je věc, která je pro mě úplně nová.

O čem dalším ještě promluvil Miloš Pokorný v pořadu Na kafeečko?

• O svých začátcích v rádiu, a jak se stal průkopníkem moderního vysílání
• Jak jeho kariéru ovlivnil táta, silový akrobat
• Proč za sebou nemá žádné skandály
• O dceři Adině a pozdním otcovství
• Jaké sny si chce ještě splnit

V galerii se můžete podívat na snímky Miloše Pokorného z natáčení pořadu Na kafeečko s Miluškou Bittnerovou i na fotky z jeho soukromí.