Petra (45): Každé Velikonoce se opakuje to samé. Manžel se opije a já se modlím, aby bylo brzy po všem

Když jsme s Martinem ještě chodili a neměli děti, svátky u jeho rodičů pro mě byly velkou zkouškou. Proti pomlázce a dalším zvykům nic nemám. Mnohem víc mi vadilo, že se u nich doma neustále pilo, a to v obrovském množství. Nezbývalo mi než tyhle dny přežít.Bohužel, ani po letech se toho moc nezměnilo...

Dana (47): Manžel mě opustil o Velikonocích. Dnes jsem mu za rozvod a svobodu vděčná

Vypadalo to u nich jako v hospodě

Chápu, když si muži dají pár skleniček na přípitek. Sama si občas dám sklenku vína, a myslím, že k příjemnému večeru to patří. Ale to, co se dělo o svátcích u Martinovy rodiny, bylo přes čáru. Velikonoční pondělí startovali slivovicí a pokračovali v tom až do večera. Takže si asi dokážete představit, jak vypadali odpoledne...

Hned po probuzení se na mě Martin a jeho otec vrhli s pomlázkami. Mluvili už dost nesrozumitelně, ale bylo jasné, že chtějí koledu. Postupně se k nim přidávali sousedé v podobně povznesené náladě, a brzy to u nich vypadalo jako v hospodě.

Muži popíjeli celý den, občas se pohádali, a padlo i pár facek, které pak o to usilovněji zapíjeli. Martinova maminka to jen mlčky snášela a občas se na mě soucitně podívala. Chtělo se mi vážně utéct

Irena (66): Syn se snachou se chystají přijet na Velikonoce a očekávají plný servis. Já jim ale služku dělat nebudu

Byla jsem zvyklá na něco jiného

V mé rodině jsem nic podobného neznala. Naše Velikonoce byly vždy poklidné a hezké. Tatínek maminku a nás se sestrou jen symbolicky vyšlehal, dostal malovanou kraslici, a bylo hotovo. Užívali jsme si volno a dobroty, které maminka napekla. Alkohol u nás rozhodně netekl proudem.

Když byl Martin poprvé na Velikonoce u nás, bylo na něm vidět, že čeká něco víc. Mého tátu by ale ani nenapadlo vytahovat lahev. Dali jsme si skvělý oběd a povídali si. Martin působil trochu zklamaně, ale nic neřekl. Byla jsem hrdá, že to ustál.

Marie (66): Velikonoce s rodinou byly pro mě zklamáním. Všechny zajímalo jen jídlo a mobily

Doufala jsem, že se kvůli dětem změní

Po čase jsme se s Martinem vzali. Je to skvělý muž, a vím, že je pro mě oporou. Jen ty Velikonoce... Když jsme je poprvé slavili sami v našem bytě, hned ráno si nalil panáka. „Proč piješ?“ zeptala jsem se. „Protože to k tradici patří. Přece nebudu na svátky o suchu,“ odvětil se smíchem. Jen jsem si povzdechla, ale nechala jsem to být. Neopil se tak jako když býval u rodičů, tak jsem to přehlížela.

Problém je, že se toho nepustil ani po letech. Vychováváme spolu sedmiletou Aničku a pětiletého Tomáše a já si moc přála, aby zažily svátky takové, jaké si pamatuji z dětství. K Martinově rodině už raději nejezdíme, zůstáváme doma. Jenže on stejně nepřestane pít. Poslední roky se navíc dal dohromady se sousedy a vyrážejí na koledu společně už od rána. Tak moc mu to chybí.

V ty chvíle se za něj hluboce stydím. Je mi líto, že jinak perfektní otec se musí takhle chovat a dělat po okolí ostudu. Velikonoce mají být veselé a plné barev, ne prosáklé alkoholem a křikem. Když se Martin i s partou připotácí k našim dveřím, děti se raději schovají do pokoje. Takové svátky si opravdu nezaslouží.

Jana (42): Před Velikonocemi jsem jezdila po vesnicích a sháněla proutěný košík. Ve skutečnosti jsem chtěla jít za sestrou

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].