Kamila (32): Děsivé okno z mládí mě roky strašilo. Až náhodné setkání po letech odhalilo, co jsem v opilosti provedla

Příběhy o životě: Děsivé okno z mládí mě roky strašilo. Až náhodné setkání po letech odhalilo, co jsem v opilosti provedla
Zdroj: Freepik

Kamilino dospívání bylo rozhodně jedním z těch divočejších. Hodně pila a jezdila s kamarády po festivalech a večírcích. Po jednom takovém divokém večeru si ale nic nepamatovala a rozhodla se změnit svůj život. Ale vzpomínky ji dohnaly v dospělosti.

Gabriela Budějcká
Gabriela Budějcká 29. 03. 2026 11:30

Když jsem dospívala, mívali jsme semknutou partu několika lidí. Trávili jsme spolu spoustu času, skoro každý den jsme chodili ven a o víkendech jsme společně jezdili na chaty, koncerty, festivaly. Byla to docela divoká doba mého života, kdy jsem hodně pila a dělala dost šílené věci.


Byly to divoké roky

Fungovali jsme takhle několik let až do jednoho letního festivalu, kdy jsem se jednoho rána probudila ve stanu a vůbec jsem nevěděla, co se se mnou dělo. Měla jsem na sobě svoje oblečení, ačkoli bylo potrhané, a všechno mě bolelo. Dokonce jsem měla i pár modřin, ale nemohla jsem si vůbec vzpomenout, co se v noci odehrálo.

Tenhle zážitek mě donutil vystřízlivět a změnit svůj život. Ne že bych bývala alkoholička, ale očividně jsem neměla problém věci přehnat a tohle okno mi otevřelo oči. Po festivalu jsem se kamarádům přestala ozývat, stýkali jsme se mnohem méně a nakonec se naše cesty rozešly. Začala jsem žít úplně jiný život, ale ta noc mě někde v podvědomí pořád trápila.

Později v dospělosti jsem začala trpět úzkostmi a depresemi, které mě dovedly na terapii. Postupně jsem se dávala dohromady. Trvalo mi dlouho své terapeutce říct, že mám ve svém životě tohle obrovské slepé místo, které mě trápí, a ona souhlasila, že to, co se tehdy odehrálo, může být spouštěč pro moje stavy. Ale neměla jsem způsob, jak zjistit, co se tehdy stalo.


Odhalení mi vyrazilo dech

Aspoň dokud jsem při návštěvě rodného města nepotkala jednoho kluka z naší tehdejší party. Padli jsme si kolem krku. Vypadal úplně jinak, byl venku na procházce s rodinou a neměl čas, ale domluvili jsme se, že se sejdeme ten víkend na kafe a pokecáme.

Chvíli mi to trvalo, ale odhodlala jsem se ho zeptat, jestli neví, co se na tom festivalu tehdy odehrálo. Dlouho tápal v paměti, o čem mluvím, ale pak to z něj vypadlo. „Hrozně ses opila a balila jsi nějakého kluka, který tam měl přítelkyni. Ta se na tebe naštvala, začaly jste se prát a tys jí hrozně zbila, až pro ni zavolali záchranku. Myslím, že byla nakonec v pohodě, ale tebe jsme museli uklidit, aby tě neodvezli policajti.“

Byla jsem v šoku. Nic z toho jsem si nepamatovala, ani střípek. Nikdy by mě nenapadlo, že bych dokázala být tak agresivní. Úplně to mnou otřáslo. Když jsem to terapeutce posléze sdělovala, styděla jsem se, ale aspoň jsem konečně věděla, co se se mnou dělo a utvrdila jsem se v tom, že jsem správně změnila svůj život. Jen teď musím zpracovat ten stud.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Související články

Další články