Karel (42): Po letech odcizení jsem se chtěl sblížit s bratrovou rodinou. Dopadlo to katastrofálně

S bráchou jsme se neviděli asi deset let. Kdysi jsme se pohádali kvůli nějaké kravině a přestali jsme spolu komunikovat. Před nedávnem nám onemocněla máma a přimělo nás to, se potkat, hodit staré konflikty za hlavu a znovu spolu mluvit.

Hana (39): Vymazala jsem těhotnou kamarádku ze života. Nedokážu se smířit s tím, že já mámou nejspíš nikdy nebudu

Měl jsem ze setkání radost

Naše setkání proběhlo až překvapivě dobře. Vlastně jsem měl radost, že mám bráchu zase zpátky ve svém životě. Samozřejmě jsem věděl, že během těch deseti let se mu narodily dvě děti a co dělá, ale konečně jsem jeho rodinu poznal. Bylo to, jako by těch deset let ani neexistovalo.

Když se máma uzdravila a věci se vrátily do normálu, s manželkou jsme se dohodli, že bychom bráchovu rodinu rádi poznali blíž. Že by bylo fajn se sblížit a tvořit opravdovou rodinu. A vymysleli jsme plán na společný víkend, který jsem pak představil bráchovi, který z toho byl nadšený.

S manželkou jsme si to vzali na sebe, zamluvili jsme ubytování, poslali jsme jim všechny údaje a informace, naplánovali jsme aktivity. Vážně jsme se těšili. Myslel jsem si, že to bude krok správnou cestou.

Tomáš (38): Bývalka mi vyrazila dech. Přistihl jsem ji na chatě s dvěma milenci

Užili si víkend na náš účet

Několikrát před datem jsem musel bráchu urgovat, aby mi poslal peníze za ubytování. Nakonec mi řekl, že mi to dá v hotovosti na místě. Když jsme se tam sešli, byli jsme nadšení a první večer probíhal úplně v klidu. Popíjeli jsme, dali jsme si večeři, byla zábava. Ale brácha s rodinou přijeli v podstatě bez výbavy. Bez jídla, pití, všechno, co jsme konzumovali, jsme přivezli my.

Druhý den jsme dělali výlety a dál se sbližovali. Jeho žena byla mnohem víc fajn, než jsem si ji pamatoval. Odpoledne bylo potřeba zajet do obchodu, ale jejich děti byly unavené, tak jsme tam zajeli s manželkou a nakoupili jsme. Další večeře na náš účet. Když jsem pak požádal bráchu o to, aby nákup zaplatil, odbyl mě. „Neboj. Všechno si to zapiš a zítra se vyrovnáme.“

Ale přišla neděle, oni se po snídani tryskově sbalili a odjeli, než jsem měl vůbec možnost mu říct, kolik mi dluží. Uháněl jsem ho dalších několik týdnů, než mi došlo, že mi žádné peníze nepošle. Že si prostě užili rodinný víkend na náš účet. Připomnělo mi to, proč jsem se s bráchou rozhádal, a od toho víkendu jsme spolu nepromluvili.

Danka (33): Můj přítel se zbláznil do venkova. Chce nás nastěhovat do polorozpadlého statku, o který já nestojím

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].