Petr (50): Třídní sraz byl šok. Místo úspěšných žen jsem potkal unavené báby bez cílů

Před pár týdny se konal třídní sraz ze základky. Byla to pro mě premiéra. Dlouho jsem pobýval v cizině a ten minulý jsem musel kvůli pracovní cestě vynechat.

Karolína (39): Třídní schůzky nám málem zničily manželství

Se ženou o sebe hodně dbáme

Po srazu jsem si uvědomil jednu zásadní věc. Celý život se hýbu, hlídám si jídelníček a žiju aktivně. Měl jsem to štěstí, že jsem si našel ženu, která to má stejně. Moje manželka Lenka je stejně stará a vypadá skvěle. Má pevné břicho, štíhlé nohy a je vždy upravená. Nepamatuji si, že bych ji přes den viděl bez make-upu. Jasně, oba máme vrásky, přece jen je nám padesát.

Když si teď vzpomenu, že jsem kvůli tomu srazu šel speciálně k holiči, musím se pousmát. Bylo to naprosto zbytečné. Než jsem vyrazil, dal jsem si sprchu, účes zpevnil gelem a k tmavé košili oblékl džíny. Dal jsem si kapku parfému a šel jsem. Byl jsem docela zvědavý, jak se spolužákům daří a jak se za ty roky změnili. Popravdě, moc si jich ze školy nevybavuji.

Andy (35): Na třídním srazu jsem zfackovala starého učitele. Na to, co mi tenkrát provedl v kabinetě, nikdy nezapomenu

Překvapilo mě, jak většina spolužáků vypadá

Přišel jsem s malým zpožděním a už když jsem se blížil ke stolu, bylo mi jasné, že je něco jinak. Z původních třiceti spolužáků nás dorazilo třináct. Ani jeden z nich neměl štíhlou postavu. Všichni bojovali s menší či větší nadváhou, někteří s obezitou. Moji bývalí spolužáci byli oblečení v neforemných tričkách a kapsáčích. Bylo zřejmé, že posilovnu nikdo z nich nenavštěvuje, ale pivo před sebou měli všichni.

Bohužel, ani dámská část osazenstva nedopadla o moc lépe. Zub času se do nich zakousl nemilosrdně. Spolužačky jsem si v duchu rozdělil do tří kategorií. Tou nejpočetnější byly typické ženy od plotny. Byly bez make-upu, s odrosty a šedinami ve vlasech. Oblečení tomu odpovídalo. Vzít si na sraz funkční triko a kecky mi přijde jako projev naprosté ignorace. Druhou skupinu tvořily dvě dámy s výraznou nadváhou, které o sebe sice pečovaly, ale byly tak přehnaně strojené, že se s nimi nedalo normálně bavit.

Mirka (42): Třídní učitel mého syna mě uhání. Je mi to dost nepříjemné, ale bojím se, co mé odmítání způsobí

Na další sraz už mě nikdo nedostane

Poslední skupina byla vcelku fajn. Patřily do ní inteligentní ženy, které sice měly kila navíc, ale bylo s nimi o čem mluvit. Měly za sebou kariéru a zajímavé názory. O svůj zevnějšek se staraly, byly vkusně nalíčené a měly na sobě moderní, dobře padnoucí oblečení. Jedna z nich měla úchvatné dlouhé vlasy. Díval jsem se na ni a říkal si, že kdyby shodila dvacet kilo, byla by z ní nádherná žena. Pak ale přišlo objednávání jídla a iluze se rozplynula – všichni si dali smažené kuřecí kousky s hranolky a dvojitou porcí majonézové omáčky.

Vydržel jsem to sotva dvě hodiny. Cítil jsem, že do téhle skupiny, která se skvěle bavila, prostě nepatřím. Byl jsem mentálně úplně jinde. Mým spolužákům stačilo ke štěstí pivo, dámám přeslazené kapučíno a řeči o všedních starostech. Žili si své obyčejné životy a působili spokojeně. Neměli žádné velké sny ani cíle. Já a moje žena chceme ještě poznávat svět, zajímáme se o zdravou stravu a řešíme, co dáváme do svého těla. Otázka jednoho ze spolužáků: „Ty si s námi nedáš jídlo? To jako držíš nějakou dietu?“ mě jen utvrdila v mém pocitu. Odcházel jsem zklamaný a vím jistě, že na další sraz už mě nikdo nedostane. Možná zkusím ten ze střední. S touhle partou jsem si prostě neměl co říct.

Karina (35): Na třídním srazu jsem potkala učitele, který mi znovu zamotal hlavu. Teď zvažuji, co dál

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].