
Andy měla ke dvěma fackám stárnoucímu muži pádný důvod, kdysi s ním zažila odpornou situaci. A tentokrát si jeho chování nenechala líbit...
Na sraz střední školy jsem dorazila vůbec poprvé. Roky jsem se totiž vyhýbala setkání s třídním, který kdysi velice rafinovaně využíval toho, že jsem byla třídní „outsider“.
Zažila jsem šikanu
Když mi po letech opět přišla pozvánka na další sraz ze střední školy, chtěla jsem ji vyhodit. Na srazy jsem nechodila, na školu jsem nevzpomínala ráda. Druhý den jsem rozhodnutí přehodnotila: „Dozrál čas se mu podívat do očí. Třeba se omluví…“ pomyslela jsem si.
„Andreo, kam ses poděla? Koukám, že jsi stále pěkně opálená!“ trapně zavtipkoval jeden ze spolužáků, jakmile jsem se objevila ve dveřích. Ta poznámka mě bodla přesně tam, kde to celé kdysi začalo. Mám po otci, který nás opustil, tmavou pleť a exotický vzhled. Mnozí spolužáci ke mně proto byli krutí. A náš třídní této situace rafinovaně využíval, nenápadně přiléval olej do ohně, odděloval mě od kolektivu, aby pak mohl být mým spasitelem…
Zneužil mé slabosti
Několikrát jsem se v té době ocitla u něj v kabinetu, kde mě uklidňoval a dával mi rady, jak se výsměchu spolužáků bránit. Máma mi oporou nebyla, bohužel dost pila. Ten chlap mi ale nechtěl skutečně pomoci, chtěl pomoci sobě k mladému masu. Zpětně velmi dobře chápu, že mě pomalu ovíjel lepkavými vlákny jako pavouk mouchu, až se mě jednoho dne pokusil „sežrat“…
Spolužačky mě tehdy opět ztrapnily na tělocviku, máma byla zase na mol, a tak jsem se sesypala. Vzal mě do kabinetu, uvařil čaj, vyslechl mě, ale najednou mě začal hladit a po chvíli zajel rukou pod tričko a nechtěl přestat… Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale vší silou jsem ho kopla a utekla. Od té události mě ignoroval. Když jsem pak na srazu zahlédla jeho slizký úsměv, udělalo se mi na chvíli zle. Přesně v ten moment se naše oči střetly a on pronesl: „Á, naše exotická kráska, konečně jsi přišla potěšit starého kantora… “
Krev se mi nahrnula do tváře a bylo to tu znova! Najednou jsem byla u něj, zírala mu přímo do očí a uštědřila mu dvě pořádné facky. „Ty čuně, to máš za to, jak jsi na mě tenkrát sahal!“ zařvala jsem. Všichni zmlkli. „O čem to mluvíš?!“ zapištěl a v očích měl strach. Poznala jsem to.
Všichni mlčeli
Místnost ztichla. Po chvíli pronesla jedna spolužačka: „Andy, bylo to nutné?! Takové věci si vyřeš jinde!“ Poté si všichni zase začali povídat, nikdo se mě nezeptal, co se vlastně stalo. Ale ke třídnímu si sedl onen spolužák, který měl poznámku k mé barvě pleti. Ti dva se začali za chvíli smát.
Dřív bych se sesypala, ale nyní už jsem jinde. Mám hezkou rodinu i dobrou práci. Překonané krize mě posílily. A tak jsem nahlas pronesla: „Snad se nic podobného nikdy nestane vašim dcerám! Mějte se tu pěkně…“ Načež jsem odešla. Nakonec se mnou odešly ještě čtyři spolužačky. Skončily jsme v kavárně a dlouho si povídaly. Nabádaly mě, ať to dále řeším, ale nebudu, tomu odpornému chlapovi bych nic nedokázala. Jen lituji, že jsem ho nezfackovala víc.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].