
To, že muži občas obtěžují v práci ženy není bohužel až tak vzácné, ale aby žena obtěžovala ženu se jen tak nevidí. Týnku nikdy nenapadlo, že by se jí něco tak bizarního mohlo přihodit.
Byla jsem absolutně nadšená z mé první práce, prostředí bylo nádherné, plat skvělý, majitelka milá až mateřská. Jenže ta žena si mě evidentně nevybrala kvůli schopnostem, měla se mnou jiné plány!
Byla to práce snů
Byla jsem čerstvě po maturitě na hotelové škole a hledala práci v nějaké slušné restauraci či kavárně. Když si mě má budoucí šéfová vybrala z pěti adeptek na místo baristky do luxusní zámecké kavárny, byla jsem nadšená. Plat jsem měla skvělý a služby jsem si dohodla vždy měsíc dopředu s majitelkou, která působila velmi vstřícně.
Markéta, šéfová a zároveň majitelka, mi během pohovoru řekla: „Jste nejen milá, ale i velmi krásná, skvěle doplníte náš interiér.“ Pak se usmála a jemně mě pohladila po tváři. Bylo to trochu nezvyklé, ale vysvětlila jsem si to jako mateřské gesto. Ostatně se zmínila, že má tři děti.
Šéfová mě od prvního dne zahrnovala pozorností a podporou. Mohla jsem si dělat kávu dle libosti, brát domů zákusky, které se neprodaly, ale také se mě často letmo dotýkala, občas pohladila či upravila oblečení. „Neboj, Týnko, všechno tě naučím. Budeme spolu trávit spoustu času,“ podotkla občas. Po pár dnech mi její chování připadalo spíš divné než mateřské. Její blízkost mi byla nepříjemná.
Hranice se posunuly
Jednou, za mnou přišla do zázemí, kam jsem šla pro ubrousky. Chvíli mě pozorovala, cítila jsem její pohled v zádech, a pak zavřela dveře a najednou stála těsně za mnou a zašeptala do ucha: „Moc se mi líbíš. Moc! Můžeš se tu mít velice dobře, holčičko.“ Poté mě zezadu objala.
Ztuhla jsem. Nevěděla jsem, co říct, co udělat. Po pár vteřinách jsem se jí konečně jemně vytrhla a koktala, že musím okamžitě na záchod. Od té chvíle bylo její chování jiné. Byla vtíravá, vyhledávala příležitosti, kdy budeme samy, stále se mě pokoušela dotýkat. Začala jsem se bát chodit do práce.
Zkusila jsem jí vyhrožovat
Pak jsem se během víkendu rozhodla, že jakmile na mě zase sáhne, tak ji postraším. K čemuž pochopitelně došlo. „Myslím, že by se tohle vašemu muži rozhodně nelíbilo.“ A ona? Jen se usmála. „Ten by se klidně přidal. Máme stejný vkus.“ V tu chvíli mi došlo, že jsem se ocitla v situaci, která je nad mé síly, a svěřila jsem se doma. Lehké to nebylo, s rodiči o intimitě moc nemluvím.
Máma zbledla a táta vypěnil. „Zítra tam nepůjdeš. Skončím to za tebe,“ řekl rázně. Sice jsem plnoletá, ale uvítala jsem, že už do kavárny nemusím. Táta vše vyřídil. O tom, co si s tou ženou řekli, mi vyprávět nechtěl. Ještě dnes mám husí kůži, když si na některé okamžiky vzpomenu. Byla jsem tak blízko tomu, abych si určité věci nechala líbit. Byla jsem strašně vyplašená. Zpětně nemohu věřit tomu, jak málo jsem se bránila – člověk je z takové šokující situace naprosto paralyzovaný.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].