Facebook
Instagram
Markéta často sledovala filmy v kině a bez společnosti. Vybírala si odpolední promítání s prázdnými sály. V jednom jejím oblíbeném kině sedávala skoro sama, dokud nezaznamenala přítomnost někoho dalšího. Nebyl vidět, ale chtěl sedět hodně blízko.
Odjakživa chodím sama do kina a nejraději mám téměř prázdný kinosál. V jednom starém kině jsme měla vychytaná odpoledne, kdy nebyl na filmu kromě mě téměř nikdo. Až na ducha, který se chtěl evidentně „muchlovat“.
V kině mě kdosi obtěžoval
Do kina na rande zásadně nechodím. Nemám ráda ten tlak, kdy si pak musíte s dotyčným okamžitě sdělovat dojmy. Navíc mě často ruší přítomnost někoho, kdo se přišel do kina hlavně líbat. S přáteli jsem v kině párkrát byla, ale připadá mi, že si tam chodí spíš pokecat. Film si nejlépe vychutnám zkrátka sama. Oblíbila jsem si kino, kde promítali ve tři odpoledne a často tam nikdo nebyl.
Buď jsem narazila na pár spících důchodců anebo právě nějaký líbající se páreček v zadní řadě či na balkóně. Uvelebila jsem se a spokojeně sledovala film. V tomhle kině se ale začalo dít něco divného. Uprostřed filmu se otevíraly dveře a byly slyšet kroky. Sedadlo za mnou zavrzalo, jako by si někdo sedal. Jednou jsem ucítila zezadu na krku horký dech a zaslechla lascivní šepot.
Když jsem se pohoršeně ohlédla, nikdo tam nebyl. Já ale věděla, že tam se mnou někdo tráví čas a prohlíží si mě. Věřím na duchy a nedivila bych se, kdyby jeden žil právě v kině. Po jednom promítání jsem nelenila a zeptala se paní v pokladně, jestli v kině třeba nestraší. Koukala na mě dost vyjeveně, ale pak mi vyprávěla zajímavou historku.
Bývalý promítač spáchal v kině sebevraždu
Kdysi tam pracoval muž, který dělal promítače i údržbáře. Líbila se mu jedna slečna, se kterou tam byl párkrát na schůzce. Za žádnou cenu nechtěl, aby věděla, co dělá za práci. Doufal, že až dostuduje, oslní ji nějakým lepším zaměstnáním. Jenomže jednou tam přišla v doprovodu jiného muže. Ten zhrzený chudák pak sledoval páreček v objetí přímo z promítací místnosti a nemohl nic dělat.
Bohužel byl psychicky narušený a spáchal tu noc v kině sebevraždu. Někteří diváci prý mají občas během promítání zvláštní pocit. Hlavně ženy. To jsem mohla potvrdit, protože duch promítače to začal přehánět. Během filmu se mi například vyhrnula sukně nebo jsem cítila ruku kolem krku. Bylo mi ho líto, chtěl se k někomu zřejmě přitulit.
Nechtěla jsem ho v tom podporovat nebo ho jakkoliv naštvat. Zároveň jsem si to kino vážně oblíbila, a tak mě něco napadlo. Ve všech hororech se postava ducha ptá, co chce. Třeba potřebuje na zemi něco dořešit. Jedno deštivé odpoledne jsem se tedy vyplížila ze sálu a zašla až k promítací místnosti, která byla otevřená. Nikdo v ní nebyl.
Vloupala jsem se promítací místnosti
Dveře se přibouchly a já se lekla, že mě tam duch uvěznil. Mezi plakáty jsem spatřila fotku nějaké dívky a napadlo mě, že by to mohla být ta jeho. Sundala jsem ji, roztrhala a potichu řekla, ať duch odejde a má věčný klid. Za chvíli se dveře otevřely a v nich stála pokladní a nějaký pán z ostrahy.
Dostala jsem zákaz vstupu do kina, prý to nemám v hlavě v pořádku. Moje vysvětlování je nezajímalo, a tak moje setkávání s duchem skončilo. Snad jsem mu nějak pomohla. Možná jsme měli něco společného. Jak řekla podkladní, jsem prý taky psychicky narušená.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
