Barbora (38): Chůvička u kamarádky na chatě mi zobrazila něco děsivého. Nikdo mi ale nevěří

Byl to skvělý nápad zajet si s přáteli na chatu a vzít s sebou naši tříletou Rozálku. Těšila jsem se do přírody a na posezení s přáteli u ohně. Jenže místo toho jsem zažila děs a ještě vypadala před ostatními jako hloupá husa. Nikdo mi nevěřil, že vidím ducha.

Daniel (29): Moje nová slečna miluje horory. Vášeň s ní rozhodně nesdílím a začínám se jí bát

Chata na kraji lesa

Přijeli jsme s dcerou a manželem na chatu ke kamarádce. Ostatní už tam byli a vládla velká pohoda. Gril jel na plné obrátky, holky byly na lehátkách, podávaly se drinky a pro naši malou dceru tam bylo pískoviště a kamarádi od sousedů. Mohla jsem si natáhnout nohy a skvěle se bavit hned vedle lesa. Prostě sen.

Pak se stmívalo a já dala Rozálku spát do jednoho z pokojů. Umístila jsem chůvičku a šla k ohni, kde už se hrálo na kytaru. Zprvu jsem se na displej ani moc nedívala. Dcera prvních pár hodin zpravidla spí dost těžkým spánkem. Sedla jsem si na pařez a prohlížela si hvězdy. Pak jsem se konečně pořádně podívala na dceru a ztuhla mi krev v žilách.

U postele stála nějaká žena a vůbec se nehýbala. Silueta mi nebyla povědomá. Navíc jsme byli všichni na zahradě. Zděšeně jsem podala chůvičku manželovi, ale ten nechápal, co tam vidím. A tak jsem to táhla do pokoje sama. Nic jsme nenašli. „Asi jsi viděla ten svetr pověšený na ramínku u okna,“ uklidňoval mě manžel. Ale já už klidná nebyla.

Štěpán (27): Naše chata v sobě skrývala strašlivé tajemství. Vyděsilo mě to tak, že jsem utekl uprostřed noci

Nemohla bych tam spát

Za chvíli jsem viděla tu ženu na displeji znovu. Zmocnila se mě panika. Přece tam dceru nenechám! Ale když si za ní půjdu lehnout, umřu strachy. Musela jsem to vyklopit kamarádce, kterou to pobavilo, a za chvíli už o mojí halucinaci věděli všichni. Předávali si chůvičku mezi sebou, hledali ducha nebo měli hloupé poznámky.

„Aspoň ji hlídá, buď v klidu.“ Manžel měl oči v sloup, protože jsem ze sebe podle něj dělala blázna. Jenže já jsem to tak nemohla nechat, ať už se mi to zdálo, nebo ne. Přemluvila jsem kamarádku, abychom si vyměnily pokoj a já Rozálku přenesla. Kamarádka si povzdechla, ale šla mi pomoci. Když jsem zvedala spící dceru, z ruky jí vypadl křížek.

Visel nad postelí docela vysoko. Těžko by si ho sama podala. Málem jsem omdlela. Kamarádka už se také přestala smát. Přendali jsme věci a pak už byl s chůvičkou chvíli klid. Já jsem se ale nemohla uvolnit a šla brzy spát. V noci jsem měla děsivé sny o tom, jak nějaká žena pláče za dveřmi. Už jsem se nemohla dočkat, až pojedeme domů.

Linda (32): Na kameře v pokoji naší dcery jsme viděli tajemnou postavu. Bojíme se o její bezpečí

Teta, co nemohla mít děti

Druhý den si ze mě všichni utahovali, ale mně to ani moc nevadilo. Byla jsem šťastná, že se vracíme domů. Mrzelo mě, že jsem možná kamarádku svým chováním zklamala, ale na tyhle věci jsem vážně „poseroutka“. Nicméně kamarádka mi za týden volala s omluvou.

Prý jí to nedalo, a tak se zeptala strýce, kdo v chatě všechno bydlel. Nejvíc času tam trávila vzdálená teta. Byla bezdětná a osamělá. Po dětech toužila a nikdy jí to nevyšlo. Musela to být ona. Srdce se mi tak rozbušilo, až jsem to zkrátka věděla.

Petra (36): Na chatě jsem si půjčila cizí chůvičku s kamerou. Na to, co jsem zahlédla u synovy postýlky, nikdy nezapomenu

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].