
Albert Einstein byl jedním z nejslavnějších vědců v historii. Jeho tvář je známá mnoha lidem a jeho jméno se stalo synonymem pro slovo "génius". O jeho práci slyšel kdekdo, málokdo ale ví o tragickém osudu jeho nejmladšího syna Eduarda.
Přestože byl Eduard Einstein také geniální, během svého života se potýkal s mnoha problémy. Jako dítě byl nemocný, jako dospělý zase trpěl schizofrenií. Jeho vztah s otcem bohužel nebyl dokonalý. A zatímco Albertova sláva stoupala, Eduard dožíval své poslední dny na psychiatrii...
Dětství Eduarda Einsteina
Eduard se narodil 28. července 1910 ve švýcarském Curychu jako třetí dítě Albertu Einsteinovi a jeho první ženě Milevě Marić. Pár už měl jednoho syna, Hanse Alberta, a také dceru Lieserl, která zemřela pravděpodobně ještě v kojeneckém věku na spálu.
Když byly Eduardovi čtyři roky, přestěhovala se rodina do Berlína, kde Albert nastoupil na Pruskou akademii věd a ještě také na Humboldtovu univerzitu. Zatímco jeho žena si stěžovala, že na ni nemá kvůli práci čas, starší syn Hans Albert zase později vzpomínal, že v jeho případě tomu bylo právě naopak. Nejvíce pozornosti ale vyžadoval Eduard, jenž byl, jako malý, často nemocný. Kvůli jeho drobné postavě mu přezdívali „tete“ z francouzského petit, což byla zkrácená verze pro slovo malý. Přesto vykazoval známky geniality a byl i nadaným pianistou. Rodina se ale brzy rozpadla. Albert si totiž začal se sestřenicí z prvního kolena Elsou, kterou si také pak vzal. Marić se syny se tak přestěhovala zpět do Curychu. Eduard a otcem kontakt nepřerušil,nikdy mu ale jeho rozhodnutí rozbít rodinu neodpustil.
Eduardovy zdravotní problémy
Krátce poté, co se Eduard s matkou a bratrem vrátili do Švýcarska, započala první světová válka. Kvůli omezené možnosti cestovat se musel Albert spokojit s dopisy, které Eduardovi posílal. Nejvíce starostí mu dělalo jeho zhoršující se zdraví, procházel si četnými záněty i horečkami.
Po válce ho otec Albert začal doprovázet do různých sanatorií, někdy se však neubránil myšlenkám, zda by nebylo lepší, kdyby se už Eduard přestal trápit a odešel mladý. Eduard se ale rozhodně nehodlal vzdát. Kráčel v otcových šlépějích a začal studovat na Curyšské univerzitě. Doufal, že se stane psychiatrem. Bohužel se v té době začal zhoršovat jeho duševní stav. Také začal mít deprese, neboť mu nevyšel vztah se starší ženou. Vyústilo to v pokus o sebevraždu a následnou hospitalizaci. To už mu ale jeho otec nemohl být oporou, s příchodem nacistů odcestoval do USA. Eduarda už nikdy neviděl.
Chmurné poslední roky Eduardova života
Ve snaze zmírnit své duševní problémy podstoupil Eduard řadu léčebných postupů, včetně elektrošokové terapie a užívání různých léčiv. Bohužel tato léčba mohla být škodlivější než samotná nemoc. Přestal téměř mluvit a přišel o řadu kognitivních funkcí, což znamenalo ukončení studia na univerzitě.
Jeho matka při něm stála až do své smrti v roce 1948. Poté se ho ujal rodinný přítel Carl Seeling. Albert syna i nadále finančně podporoval, po jistou dobu, pak s ním přerušil veškerý kontakt. Přiznal se Seelingovi, že to už v takové situaci nedokáže. Zbytek života strávil Eduard na psychiatrické klinice Burghölzli v Curychu, kde v roce 1965 zemřel na mrtvici. Bylo mu 55 let.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Eduard Einstein
Allthatsinteresting.com: The Sad Story Of Eduard Einstein, Albert Einstein's Estranged Son Who Suffered From Schizophrenia




