Manželky boháčů platí daň za luxus: Zelené vdovy jsou často nešťastné a za duševní problémy se stydí, tvrdí mediátorka

Lucie Lamačová se profesně věnuje rodinám i firmám, které potřebují pomoci s komunikací. Bývá poslední předsoudní institucí, na kterou se lidé obracejí v případě rozvodu. Svými dovednostmi jim pomáhá najít společnou řeč, aby celý proces proběhl pokud možno v poklidu a hladce. Ať už kvůli účastníkům samotným, nebo jejich dětem.

Mezi její klientky patří také takzvané zelené vdovy, tedy ženy, které si vzaly solventního muže, nepracují a na plný úvazek se věnují dětem a domácnosti. Co může na první pohled znít jako pohádka, jí ve skutečnosti být nemusí. „Zpočátku je všechno nové. Noví sousedé, kteří jsou na tom podobně, nové děti nebo noví členové rodiny. Všechno vypadá dobře,“ popisuje Lucie Lamačová. „Následně ale může dojít k vyhoření a v extrému vést k depresím a dalším poruchám,“ otevírá citlivé téma mediátorka.

Mohlo by Vás zajímat:

Porodník o císařském řezu, při němž si maminka vytáhne dítě z břicha: Je to zbytečný mezikrok k opravdovému bondingu

Kdo jsou zelené vdovy

Pokud by někdo tápal, zelené vdovy jsou skvěle vykreslené třeba v americkém trháku Stapfordské paničky nebo v seriálu Zoufalé manželky a v posledních letech se staly fenoménem i v České republice. Kdo jsou zelené vdovy?
Jde o ženy, které jsou partnerkami nebo manželkami bohatých, úspěšných a finančně dobře zajištěných mužů a nemají vlastní realizaci takového ražení jako jejich manželé.

Takže nemají realizaci.
Ony mají realizaci, ale ne v tom smyslu, ve kterém ji mají jejich drahé polovičky. Ty se realizují v byznysu, ve svých zaměstnáních a sebehodnotu si dennodenně potvrzují právě tímto způsobem.

Jak ty ženy žijí? Já zmiňovala někde na předměstí v novém domku. Takže v nějakém satelitním městečku?
Od toho se odvíjí i název zelené vdovy. Zelené proto, že žijí na periferiích velkých měst, hezky v zeleni, a vdovy proto, že jsou partnerkami mužů, kteří nebývají často doma. Nejsou tedy vdovami v pravém slova smyslu, ale v tom, že jsou na vše samy, na takový ten běžný chod rodiny a domácnosti.

Na první pohled by se to mohlo zdát jako pohádkový život. Někde v luxusu, zeleni, novém domě, nemusí pracovat, manžel vydělává... Ale to je mýtus. Co ty ženy prožívají?
Ono to tak může být, ale také nemusí. Určitě je mnoho žen, které tento život uspokojuje, připadá jim příjemný a prožívají ho vskutku šťastně. Ale ne všechny a ne všechny od začátku. Čili téměř u každé ženy najdeme období, kdy se jí to líbí, proto také do satelitu s manželem šli. Často jsou to rodiny s dětmi, a žena tak má úplně jiný životní mód než do té doby, protože do satelitů se lidé stěhují vesměs z bytů. Čili buď se děti narodí v bytě, anebo se čeká s dětmi na větší a lepší zázemí, a potom se mění životní styl nejen přesunem z města do satelitu, ale také tím, že začíná nová etapa s dětmi.

Mohlo by Vás zajímat:

Každý třetí deváťák trpí úzkostmi: Pomoci zlepšit duševní zdraví mladých může nyní každý

Proč mají zelené vdovy tak často psychické problémy

Takže to může vypadat, že všechno bude krásné, ale těch změn je tolik a jsou tak výrazné, že to krásné být nemusí. Kam až to může vést? Já jsem četla, že v krajním případě až k depresím a úzkostem.
Přesně tak, v extrému k depresím a nějakým dalším poruchám. Ale stačí, když žena pociťuje vnitřní diskomfort, a tím pádem nežije tak, jak si představovala.

A jak si takový život představovala?
Teď tedy odhaduji, ale určitě hezký. Máte nový dům, zařizujete. Všechno je nové. Noví sousedé, kteří jsou na tom podobně, nové děti nebo noví členové rodiny. Všechno to vypadá dobře. Den střídá den a pořád máte nějakou zajímavou činnost - zařizování zahrady, škol, školek pro děti, atp. Následně ale může dojít k vyhoření. O syndromu vyhoření se bavíme u manažerů, kteří jsou delší dobu v intenzivní zátěži, ale taková paralela může nastat i tady navzdory tomu, že to tak zvnějšku vůbec nemusí vypadat.

Takže i ty ženy o sobě můžou začít pochybovat, jsou osamělé, i když mají děti. V těch satelitech totiž mnohdy neprobíhá komunitní život, jako tomu bylo dřív. Kdysi také byly ženy v domácnosti, ale byly pospolu a navzájem se podporovaly, podporovali se i sousedé, generace. To se tady asi moc nestává.
Dnešní hektický způsob života moc nepřeje navštěvování se, takže pokud by ženy nebyly s dětmi v domácnosti, vůbec by se jich to netýkalo, protože pracovně vytíženým ženám, které mají ještě třeba děti a nalajnovaný život od rána do večera, žádné sbližování nebo návštěvy nechybí. O víkendu jsou všichni rádi, že se připraví na další pracovní týden. V těch satelitech je to ale trošku jiné v tom, že zdejší ženy mají více času a doba je jiná. Nežije se už po generace v jednom domě a to stýkání se probíhá na jiné bázi. Existují různé kluby, sportovní záležitosti, které ženy mohou společně dělat, nebo tvořit v nějakých charitativních spolcích, atd.

Mnohdy to ale nedělají. Jsou opravdu odříznuté, uvězněné ve zlatých klecích. To může vést nebo to často vede k tomu, že sáhnou po alkoholu?
Těch možností, kam uniknout v případě, že se cítím nekomfortně, je více. Není to jenom alkohol, může to být jakákoliv závislost, i na cvičení, přemrštěná míra a intenzita cvičení. Chci tak uniknout ze stereotypu, který mi nevyhovuje. Často to bývá alkohol a musím říci, že ten diskomfort vzniká častěji u žen, které byly v předchozím životě - než odešly do satelitu, vdaly se a měly děti - více aktivní. Třeba měly vysoké manažerské posty a potom je tento život buď nenaplňuje vůbec, nebo naplňuje částečně nebo naplňuje po dobu, co jsou dětičky hodně malé a ony se jim musí intenzivně věnovat. Ale pak už děti tolik péče nepotřebují, například jdou do školky nebo do škol, a žena najednou zjišťuje, že její vnitřní naplnění není takové, jaké do té doby pociťovala.

Mohlo by Vás zajímat:

Psycholog Radek Ptáček: Fyzické tresty v dětství vedou k duševním poruchám v dospělosti

Jak pomoci zeleným vdovám

Proč to u některých zajde až tak daleko, až třeba k tomu alkoholu? Okolí si toho nevšímá nebo to bagatelizuje, protože má pocit, vždyť ty všechno máš, co bys chtěla víc?
Je to tak. Taková žena může mít i výčitky, že si neváží dobrého bydla.

Takže se ani nesvěří, že má problém...
Může se to stát. Pro takovou ženu je těžší se svěřit, protože ostatní na ni nahlížejí způsobem: „Co ti chybí? Máš zdravé děti, krásný dům, skvělého manžela, jezdíte na krásné dovolené, co ti chybí? Nemáš nárok si stěžovat.“ Ale je to o tom si všímat a komunikovat, komunikovat.

Komunikovat a nebagatelizovat. A když už má štěstí, že si okolí něčeho všimne, stačí pomoc od něj, nebo když už žena trpí úzkostmi, je ten problém větší a potřebuje odbornou pomoc?
Pokud už je tam nějaká zátěž, jako úzkosti a tyto stavy, pomoc kamarádek není dostačující. Ale samozřejmě by bylo fajn, kdyby byla prvotní, protože ono to většinou jde krok po kroku a je fajn se někomu svěřit, popovídat si a ve chvíli, kdy to nestačí, si najít odbornou pomoc.

Mohlo by Vás zajímat:

Alarmující stav duševního zdraví české mládeže: sebevražda druhým nejčastějším důvodem úmrtí.

Co znamená rozvod pro zelené vdovy

Ono tyhle ženy často mohou vidět třeba matky samoživitelky a říkat si, ty jsou na tom daleko hůř, ty musí makat. Tahle žena očividně na první pohled nemá žádné starosti, je materiálně zajištěná, atd. A co partner? Partner vidí, že je nějaký problém, nebo každý z těch dvou má svůj svět a často to partner nevidí, nebo nechce vidět?
Někteří to nevidí, někteří vidí a bagatelizují. Bavíme se o tom, jak je důležitá komunikace, a jedna z bariér komunikace je právě shazování problému, bagatelizování, zjednodušování. Toto jsou situace, které mohou ženě opravdu velmi nepomoci. Ale zase nevíme, každý to má jinak, čili je dobré budovat komunikaci s partnerem, i když se rodí děti a žena má trošku jiný fokus, přičemž muži většinou zůstává fokus, který měl předtím, tedy budování byznysu a vytváření zázemí.

Jaké bývají pro zelené vdovy rozvody? Jaké na ně mají dopady, protože často jsou to ženy, které do manželství vstupují bez ničeho a pak si díky manželovým financím zvyknou na luxus. S čím odcházejí? Často s ničím, když je tam třeba předmanželská smlouva? Jaké to na ně může mít dopady.
Záleží na konkrétní situaci. Pokud mají předmanželskou smlouvu a netýká se jich majetek nabytý v manželství, tedy toho partnera, tak na něj nemají nárok. Nicméně i po rozvodu by měla životní úroveň zůstat nějakou dobu zachována pro děti i manželku. Ta má nárok na vyrovnání ještě tři roky po rozvodu, tzv. výživné na manželku.

Nicméně i žena, která je zvyklá žít v satelitním městečku, být jenom doma a je tam spokojená, může přijít manželovi na nevěru a kvůli tomu se rozvést. Teď se musí přestěhovat a najít si bydlení není zrovna levná záležitost, navíc často ještě s dětmi. Jak složité pro ni je se zapojit do běžného života?
Ono je to vždy složité pro obě strany. Bavíme-li se o ženě, která by přišla ze satelitního městečka do něčeho obyčejnějšího, tak je to samozřejmě nepříjemná záležitost, která není prožívána nebo prociťována pozitivně. To je asi logické. Nicméně jde o to, že v těchto případech je důležité nastavit to tak, aby to bylo nějakým způsobem komfortní nebo přijatelné pro ženu i děti. A to je předmětem mediace.

Co dalšího prozradila Lucie Lamačová v rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou?

• Jak její organizace pomáhá zeleným vdovám
• Jak pomáhá mediace ve vztazích
• Co by lidé měli dělat pro záchranu vztahu
• Jak na rychlý a hladký rozvod
• Co to je rozvodové konzilium