Petra (36): Na chatě jsem si půjčila cizí chůvičku s kamerou. Na to, co jsem zahlédla u synovy postýlky, nikdy nezapomenu

S půlročním Toníkem jsme poprvé vyjeli někam na víkend a zapomněli si doma chůvičku. Kamarádka mi sehnala od sousedů jednu na půjčení, a tak nemělo nic bránit našemu pohodovému pobytu na chatě. Až na to, že na displeji nebyl syn sám.

Martin (44): Při podvečerním běhu jsem měl nahnáno. Pronásledovala mě záhadná postava, před kterou nebylo úniku

Těšila jsem se na bezstarostný pobyt na chatě

Dlouho jsem s manželem řešila, kam poprvé vyjet přes noc s kojencem. Po půl roce mateřské už mi šla hlava kolem a těšila jsem se, že vypadneme někam do přírody. Kamarádka nás pozvala k sobě na chatu a já neváhala ani minutu. Pokoj pro hosty má prý i starou dětskou postýlku.

Balení kolem dítěte bylo nekonečné a stejně se mi nepodařilo vzít všechno – nechala jsem doma elektronickou chůvičku. Jana mě ale ujistila, že u sousedů určitě nějaký přístroj sežene a taky, že ano! Když jsme večer Toníka uložili, poprvé jsem se mohla natáhnout u ohně pod širým nebem a po dlouhé době si odfrknout.

Samozřejmě s neustálou kontrolou monitoru. V jednu chvíli jsem si všimla, že se Toník otáčí, zaostřila jsem pořádně na přístroj a rozbušilo se mi srdce. Všichni dospělí seděli u ohně, tak co v tom pokojíku dělá ona vysoká postava? Letěla jsem do chaty.

Andrea (39): Manžela vyrušila v noci tajemná postava procházející bytem. Začínám tušit, kdo by to mohl být

Toník klidně oddychoval v prázdné místnosti

Rozrazila jsem dveře s vidličkou od špekáčku v ruce, ale nikdo tam kromě Toníka nebyl. Musela jsem se splést. V momentě přiběhli ostatní a já jim šeptem přísahala, že jsem „něco“ viděla. Vrátila jsem se ven, chůvičku měl na starost manžel.

Netrvalo dlouho a najednou ukázal na monitor, všichni jsme se šli podívat. U postýlky byla opět viditelná postava. Jenže tentokrát měl Toník oči dokořán a usmíval se. Udělalo se mi mdlo, manžel letěl dovnitř. Toník byl vzhůru, ale naprosto sám. „Co to má sakra znamenat?“ děsila jsem se a moje kamarádka vypadala velice vystrašeně. Toníka jsme dali do kočárku v chodbičce a povídali si potichu dál.

„Víte, já jsem tohle nechtěla otevírat, ale něco vám řeknu. Když jsme tuhle chatu kupovali, kolovaly o ní zvěsti. Je možné, že její majitel zemřel uvnitř. Byl už starý, nešlo o žádnou nehodu nebo tragédii. Řekli jsme si, že nám to nevadí,“ přiznala nám kamarádka. Všichni jsme mlčeli a dívali se na okno pokoje. Záclona se pohnula. Snad za to mohl průvan?

Kamila (40): Z lesa se vynořila tajemná postava, která mířila k mému autu. Dnes už tuším, kdo to byl

Tu noc se mi nespalo nejlépe

Bylo už pozdě, šli jsme si všichni lehnout. Upřímně řečeno mi nebylo v pokoji pro hosty příjemně, ale nebylo, kde jinde strávit noc. Manžel mě přesvědčil, že to zvládneme. Jsme přeci dospělí! Nad ránem jsem usnula opravdu tvrdě a zdálo se mi, že nejsme v pokoji sami.

Vzbudili mě ptáci a první sluneční paprsky. Toník se usmíval do rohu místnosti přesně tak, jak se usmívá na mě, když si s ním hraju. Najednou mi došlo, že jestli je tam nějaký duch, chrání nás. Hlídá mého syna – proč jsem si to jen neuvědomila dřív?

Další příběhy ze života →

Martina (30): Při trhání třešní mě sledovala tajemná postava. Jasně jsem cítila, že mi chce ublížit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].