Facebook
Instagram
Šarlota stejně jako celá její rodina nevěřila babičce Irmě, když tvrdila, že umí mluvit s mrtvými. To, že nejde jen o blud staré ženy, si Šarlota uvědomila v den, kdy spolu šly na dědův hrob.
Babička dostala do vínku dar, kterému nikdo z nás nevěřil. Tvrdila, že umí mluvit s mrtvými. Poté, co umřel děda, mi své schopnosti předvedla v plné kráse. Vlastně jsem viděla mnohem víc, než jsem si uměla představit.
Babička tvrdila, že umí mluvit s mrtvými
O babičce Irmě se vždycky mluvilo jako o té divné. Tvrdila totiž, že umí komunikovat s mrtvými. Když jí zemřela sestra, říkala, že s ní komunikuje pomocí snů. Po smrti blízké sousedky zase pořád opakovala, že za ní v noci chodí a povídají si. Moje matka z toho byla na větvi. Jakmile s tím babička začala, máma ji hned nazývala bláznem.
Jakmile se na mě babička snažila přetáhnout na svou stranu, matka zasáhla. ,,Hlavně jí, prosím tě, nevěř. Neví, co říká,“ ovlivňovala můj názor. A je fakt, že ani já babičce nevěřila. Neuměla jsem si totiž představit, jak by s mrtvými mohla mluvit.
Když jsem povyrostla a babička zestárla, už jsem to vnímala jinak. Když mi zemřel kamarád z dětství, babička mi od něj předala vzkaz. Šlo o sdělení, které se neměla jak dozvědět. Tehdy jsem přehodnotila svůj názor na věc a začínala babičce věřit.
Babička mě vzala na dědův hrob
Chtěla jsem ale pádnější důkaz a toho se mi dostalo až po letech. Bylo to v době, kdy umíral děda Jindřich. Sžírala ho rakovina, a než jsme se s ním stihli rozloučit, náhle zemřel. Všichni jsme plakali, jen babička Irma byla podezřele klidná a vyrovnaná. ,,Proč nejsi smutná?“ zajímalo mě.
,,Protože vím, že za mnou děda přijde,“ sdělila. Zase ty její nesmysly, honilo se mi hlavou. Po pohřbu a uložení dědovy schránky do země se naše životy vrátily do normálu. Já dál chodila do práce a jednou týdně vyrážela k babičce. A při jedné takové návštěvě mi řekla něco zajímavého. ,,Byl za mnou děda,“ pronesla klidným hlasem.
,,Chce, abych mu dala na hrob tři muškáty, které si pěstoval,“ prozradila mi a pohlédla směrem k oknu, kde byly. ,,Máš jít se mnou a on ti dá znamení, že se mnou komunikuje,“ požádala mě. Přišlo mi to přitažené za vlasy, ale nechtěla jsem babičku zklamat. Vydaly jsme se tedy společně na dědův hrob. Položily jsme na něj muškáty a čekaly.
Viděla jsem něco, co mě přimělo babičce věřit
Po pár minutách, kdy se nic nedělo, jsem chtěla odejít. ,,Jindro, zlom ty květiny,“ řekla přísně babička. Já jen protočila panenky a myslela si něco o šílenství. Už jsem chtěla odejít, když se to stalo… Všechny rostliny naráz uvadly a v polovině stonku se zlomily. ,,Co se s nimi děje?“ lekla jsem se. ,,Stůj a dívej se,“ vyzvala mě babička. Upřeným pohledem jsem sledovala, jak květiny znovu ožívají a přicházejí k sobě. ,,Jak je to možné?“ žasla jsem. ,,To dělá děda,“ usmívala se babička.
,,Jestli to děláš ty, dědo, chci to ještě jednou vidět,“ požádala jsem ho. A celý proces se znovu opakoval. ,,Už mi věříš?“ zeptala se babička. Já jen pokývala hlavou a pohlédla na hrob. Kdyby mi to babička jen vyprávěla, nevěřila bych. Takhle jsem to viděla na vlastní oči. A vím, že ať už to babička dělá jakkoliv, zkrátka umí komunikovat s mrtvými.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
