Anna (29): Po deseti letech jsem odhalila totožnost tajného ctitele. Z nechutného zjištění mi bylo zle

Na třídní sraz se mi původně vůbec nechtělo, ale kamarádka mě nakonec přesvědčila. Přišlo mi trochu trapné bavit se po deseti letech s ostatními o starých časech a profesorech. Na druhou stranu ve mně hlodala zvědavost, jak se všichni změnili a jestli si splnili sny, o kterých v pubertě mluvili. Tak jsem tedy šla, i když s nevelkým nadšením.

Andy (35): Na třídním srazu jsem zfackovala starého učitele. Na to, co mi tenkrát provedl v kabinetě, nikdy nezapomenu

Chtěla jsem konečně poznat svého ctitele

Já jsem si své sny zrovna neplnila. Vysokou jsem nedokončila a pracuji v oboru, který mě tehdy ani v nejmenším nezajímal. Jsem bez partnera, zatímco tři bývalé spolužačky už mají rodiny. Bála jsem se, že mě budou jen litovat. Pak jsem si ale vzpomněla na svého tajemného ctitele. Od prváku mi posílal vzkazy, básničky a květiny. Musel to být někdo z naší třídy. Mám od něj schované dopisy z lyžařského kurzu i školních výletů.

Dlouho jsem měla podezření na tichého spolužáka Martina, který na mě často koukal. Po maturitním plese se odhodlal a pozval mě do kina, ale nic víc z toho nebylo a naše cesty se rozešly. Říkala jsem si, že bych si s Martinem mohla na srazu promluvit a zjistit pravdu. Tedy pokud vůbec dorazí.

Kateřina (29): Máma mě připravila o muže, kterého jsem celou dobu milovala. Pravda vyšla najevo až na mém třídním srazu

Spolužačka ho odhalila

Ukázalo se, že za ta léta se všichni naučili pořádně bavit, včetně dřívějších šprtů a introvertů. Dozvěděla jsem se spoustu novinek a to, že jsem sama, vlastně nikoho moc nezajímalo. Pilo se, tančilo a byla to větší zábava než na maturitním večírku. Byla jsem příjemně překvapená, čekala jsem nudu. Pak se objevil Martin, stále stejně nesmělý. Já, povzbuzená několika skleničkami, jsem mu skočila kolem krku.

„Neseš mi psaníčko, nebo už jsi na mě zapomněl?“ spustila jsem na něj zvesela. Okamžitě zrudl. Vybalila jsem na něj, že dávno vím, že byl mým tajným ctitelem. Snažil se vykoktat, že o ničem neví. Nechtěla jsem se vzdát, ale naši konverzaci zaslechla spolužačka a vložila se do toho. I ona totiž dostávala podobné dopisy a básně.

Nakonec se ukázalo, že takových obdivovaných bylo víc. Pokud jsme tehdy měly něco společného, pak to bylo výrazné poprsí. Náš ctitel měl zjevně svůj typ a jedna z nás věděla, o koho jde. Když nám to prozradila, ztuhla mi krev v žilách.

„Jednou jsem v šatně načapala chemikáře, jak mi strká psaníčko do kapsy u kabátu. Nikomu jsem to tenkrát neřekla. Bylo mi ho svým způsobem líto, ale od té doby jsem si na něj dávala pozor. Netušila jsem ale, že nás bylo tolik,“ vysvětlila.

Otakar (48): Opět jsem dostal pozvánku na školní sraz. Přitom jsem dodnes spolužákům pro smích

Z toho šokujícího zjištění jsem se nemohla vzpamatovat

„Byl to jen takový neškodný podivín,“ poznamenal Martin. Já jsem s ním ale nesouhlasila, připadalo mi to celé zvrácené a nechutné. Tehdy jsem k tomu poměrně mladému učiteli chodila po škole na doučování a měla jsem k němu plnou důvěru. Uvědomila jsem si, jak blízko mi byl a jak si mě prohlížel. Občas nás bylo v kabinetu víc, ale několikrát jsem tam s ním byla úplně sama.

Vtom všichni ztichli. Do lokálu totiž vešel zmíněný chemikář v doprovodu naší bývalé spolužačky. Ti dva byli manželé! Museli jsme se rychle probrat ze šoku a ze slušnosti s nimi prohodit pár vět. Pro mě ale v tu chvíli zábava definitivně skončila a raději jsem se potichu vytratila domů.

Jana (48): Třídní sraz mi obrátil život vzhůru nohama. Jediná lichotka stačila k tomu, abych na něm podvedla manžela

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].