Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Kateřina se po letech těšila na sraz se spolužáky ze střední. Potkala se tam i se svou dávnou láskou a dozvěděla se něco, co jí převrátilo svět vzhůru nohama. Došlo jí, že všechno v jejím životě mohlo být jinak, ale možná není ještě vše ztracené.
David byl moje první velká láska. I když jsem vždy tvrdila, že se spolužákem si nic nezačnu, nakonec jsem neodolala. Od druháku jsme byli nerozlučná dvojka. A věřili jsme, že nás nic nerozdělí. Ani konec střední školy. Jenže všechno bylo nakonec jinak.
Bála jsem se, co se mnou setkání udělá
Na sraz ze střední jsem šla s rozporuplnými pocity. Těšila jsem se na spolužáky, byla jsem zvědavá, jak po deseti letech vypadají a kde skončili. Ale zároveň jsem byla dost nervózní. Přijít měl totiž i David. Neviděli jsme se deset let a já na něj vlastně nikdy nezapomněla. Často jsem přemýšlela, jak je možné, že se naše velká láska tak snadno rozplynula. A to přesto, že už jsem dlouho ve spokojeném vztahu. Je to zkrátka něco, co v sobě nemám úplně vyřešené. A měla jsem strach, co se mnou naše setkání udělá.
S Davidem jsme se po maturitě rozešli, protože každý z nás měl jiné představy o budoucnosti. A ani jeden z nás se nechtěl přizpůsobovat - třeba tím, že by se odstěhoval na druhý konec republiky. A vztahu na dálku jsme moc nevěřili. I tak jsem roky tajně doufala, že se jednou ozve. Že to má stejně jako já. Že žádný další partner není tak skvělý a nikoho už nebude tak vroucně milovat. Jenže o sobě nedal vědět. Změnila jsem si sice číslo, ale kdyby opravdu chtěl, nebyl by takový problém ho získat. Nic však nepodnikl a já si říkala, že to pro něj prostě asi tolik neznamenalo.
Odhalil mi něco šokujícího
Když jsem ho na srazu uviděla, úplně mě polil pot a vrátily se mi všechny pocity. „Ahoj, Kačko,“ usmál se. „Vůbec ses nezměnila. Pořád jsi krásná,“ řekl sladce a mně se zas zamotala hlava. Proč mi to proboha dělá? A pak to přišlo. Když jsme se šli nadýchat čerstvého vzduchu před hospodu, řekl mi něco, co mě úplně dostalo. „Víš, já tě nikdy nepřestal milovat. Snažil jsem se, ale nakonec se musel smířit s tím, že jsi na mě chtěla zapomenout.“
Zírala jsem na něj s otevřenou pusou. Nechápala jsem, co to říká. Vždyť se mi od té doby neozval! „Byl jsem za tebou několikrát, ale tvoje máma tvrdila, že nejsi doma,“ pokračoval David. „A pak mi docela drsně řekla, že o mě nestojíš a ať ti dám pokoj.“
Cítila jsem, jak se mi stahuje hrdlo. „Cože? Tohle opravdu řekla?“ vykoktala jsem. Přikývl. Myslela jsem, že omdlím. Proč? To si vážně tak nepřála, abych s ním byla, že mi nic neřekla a jemu lhala? Jak mi to jen mohla udělat? Žila jsem roky v domnění, že už o mě nestál – a on zatím bojoval o to, aby se ke mně dostal.
Má naše láska ještě šanci?
Neměla jsem sílu dál zůstávat na večírku. Celou cestu domů se mi v hlavě honily nejrůznější otázky a vztek na mámu. Jenže už si to s ní nevyřídím. Před dvěma lety bohužel zemřela. O to je to těžší. Chtěla bych znát její důvody. A samozřejmě přemýšlím, jaký mohl být můj život, kdyby nás nesvazovala její manipulace. Byli bychom pořád spolu a šťastní?
David mi pak ještě napsal, že na mě nikdy nezapomněl a že pokud bych chtěla, byl by tu pro mě i teď. „Nezáleží na tom, co bylo, ale co ještě může být,“ stálo ve zprávě. A já mám pořádně zamotanou hlavu. Mám totiž přítele a ještě nedávno jsem si myslela, že jsem šťastná a nic mi neschází. Jenže najednou je to jinak. Koukám na svůj život jinýma očima.
Mám právo znovu přemýšlet o první lásce? Má cenu kvůli ní riskovat a bořit vše, co mám? Třeba je to vážně osud, že se naše cesty opět setkaly a máme pokračovat dál. Nebo je to jen iluze a na minulost už nejde navázat. Nevím, jak se zachovat a jestli si troufnu najednou otočit život o sto osmdesát stupňů. Každopádně tuhle osudovou lásku jen tak z hlavy nevymažu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Související články
