Agátin přítel Venda se po třech měsících vztahu rozhodl představit svou milou rodičům. Ještě předtím ale Agátu poprosil, aby lhala o svém zaměstnání. Jinak by si prý nepřišel jako chlap.
Ze seznamování s rodiči s rodiči partnerů jsem byla vždycky nervózní. Člověk chce udělat co nejlepší dojem, zalíbit se, nic nepokazit. Když mi můj nový přítel Venda, řekl, že chce, abych poznala ty jeho, řekla jsem si, že musím působit jako dokonalá přítelkyně.
Přítel mě chtěl seznámit s rodiči
„Naši jsou skvělí, budou se ti líbit,“ uklidňoval mě, když viděl, jak mě jeho plán překvapil, „právě si koupili chatičku na Slapech a zvou nás na grilování.“
Venda pracoval jako vedoucí prodeje v železářství na konci mojí ulice, kde jsem ho také potkala. Chodili jsme spolu už tři měsíce a náš vztah se vyvíjel velmi dobře, bylo mi tedy jasné, že je jen otázkou času, kdy mě seznámí s rodiči. „Tak to se budu těšit,“ usmála jsem se a v hlavě si už přehrávala, co si vezmu na sebe, a hlavně co jeho rodičům o sobě řeknu.
V životě se mi dařilo, získala jsem místo v prestižní právnické firmě a začala rozjíždět slibnou kariéru advokátky. Nemohla jsem se dočkat, až se jim pochlubím. Říkala jsem si, že mě budou brát jako schopnou ženu vhodnou pro jejich syna. „Agáto, mohl bych tě ale o něco poprosit?“ zeptal se mě po chvíli ticha Venda a zněl velmi nervózně. Jenom jsem přikývla.
Chtěl, abych lhala o své kariéře
„Vím, že je to zvláštní prosba, ale nemohla bys pomlčet o tom, že jsi advokátka a že máš vystudovaná práva?“ poprosil mě. Nerozuměla jsem, co po mně chce a nechápavě jsem naklonila hlavu na stranu. „A proč? Nezní to právě dobře? Mám přítelkyni advokátku?“
Venda si povzdechl a promnul si kořen nosu. „Víš, přijde mi, že by se jim to moc nezdálo. Oni jsou docela konzervativní a mají za to, že muž musí být v rodině ten schopnější, ten živitel. A asi by se jim nelíbilo, že já pracuju v obchodě, mám akorát maturitu a moje přítelkyně je advokátka s titulem. Soudili by mě.“
Jeho vysvětlení mi přišlo divné. Proč by mělo být něco špatného na tom, že jsem úspěšná? Vůbec se mi to nelíbilo, ale Venda se mi zamlouval a nechtěla jsem, aby nás jako pár jeho rodiče soudili. „Dobře. A co bys chtěl, abych jim řekla, že dělám?“ „Něco vymyslím, neboj,“ ujistil mě a dlouze mě políbil do vlasů, „jsi úžasná, že tohle pro mě uděláš“
Řekl rodičům, že jsem nezaměstnaná
Když mě o pár dní později seznamoval s rodiči, stále jsem nevěděla, jakou kariéru pro mě vybral. Myslela jsem, že to bude něco líbivého, co se jim bude zamlouvat a za co mě dobře přijmou. Místo vřelého přivítání jsem se ale setkala s odměřenými pohledy.
Nechápala jsem proč, myslela jsem, že mě před nimi Venda vychválí. Když jsem se pak s jeho matkou ocitla na chvíli sama, všechno jsem rázem pochopila. „Nechcete pomoct umýt nádobí?“ nabídla jsem se, když jsem do kuchyně nesla talíře a viděla ji u linky. Otočila se na mě a celou mě sjela pohledem: „To je v pořádku. Jsi žena v domácnosti a v kuchyni určitě hospodaříš pořád, tak ať si od toho na chvíli odpočineš.“
„Prosím?“ svraštila jsem nechápavě obočí. Doma jsem skoro nevařila, právě naopak, jídlo jsem si skoro vždy objednávala. Vendova maminka se pousmála. „Venda nám říkal, že nepracuješ. Chápu, že je to pro ženu pohodlné, nechat se o sebe starat, ale až tak? Mohla by sis najít práci.“ Nemohla jsem uvěřit svým uším. Okamžitě jsem vyrazila z kuchyně a šla hledat přítele. Stál venku u jezírka s rybičkami.
Přítel tvrdí, že díky lži vypadá jako pravý muž
„Tys vašim řekl, že jsem nezaměstnaná?“ vyjela jsem na něj, až leknutím poskočil. „Ano,“ přikývl opatrně, „říkal jsem ti, že jsou dost konzervativní a že by neschvalovali, že máš lepší kariéru než já.“
„Říkal jsi taky, že mou kariéru jenom upravíš, ne že ji celou vymažeš,“ odsekla jsem prudce a cítila, jak se ve mně vaří krev, „teď vypadám jako líná husa, co si sama nevydělává.“ „To není pravda,“ zavrtěl hlavou, „o tebe vůbec nejde… jde o to, že já vypadám jako chlap, že se o tebe starám. Nemůžu jim říct, že vyděláváš víc než já.“
„Jako chlap opravdu jen vypadáš,“ ušklíbla jsem se, „když nemůžeš vystát, že by tvá přítelkyně mohla být úspěšnější než ty.“ Venda si povzdechl a rozhodil rukama. „Nemůžeš to prostě přejít?“
Rozhodla jsem se příteli postavit
„Nemůžu,“ odsekla jsem ostře a vypjala hruď, „jsem hrdá na svou práci. Nechápu, jak jsem mohla na tohle přistoupit. Sbohem, Vendo. Najdu si někoho, kdo mě ocení takovou, jaká jsem.“
S Vendou jsem se rozešla a už o něm neslyšela. Z chaty jsem okamžitě odjela, ponížená, připravená si najít někoho, kdo nebude mít s mým úspěchem problém. Venda pro mě byl skvělým poučením, že se nemám pro muže měnit a nemám lhát, abych potěšila jejich ega.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].