Marian (42): Dlouholetá kolegyně mi začíná lézt neskutečně na nervy. Neumí stárnout a je věčně nabručená

Kolegyně Eva je o třináct let starší. Poslední dobou se chová jako slepice. Neustále někoho pomlouvá, dělá ze sebe chudinku a člověk jí musí neustále přemlouvat.

Mohlo by Vás zajímat:

Alice (51): Nechápu prázdný život mojí kolegyně. Obětovala život své matce

Ženy jsou prima jen do určitého věku

Kolegyně Eva asi neumí stárnout. Když oslavila padesáté páté narozeniny, změnila se jí povaha. Z usměvavé ženy se stala zatrpklá a věčně nabroušená slepice. Sedím s Evou v kanceláři už deset let a po celou dobu jsme vycházeli v pohodě. Změny Eviny povahy jsem si nevšiml jen já, ale i kolegové z vedlejší kanceláře.

„Tak chlapci, toto jsou poslední narozeniny, co slavím. Dál už to je jenom ostuda a smutné stáří. Takže ignorujeme věk a je mi navždy padesát pět. Rozumíme si,“ uzavřela malé posezení kolegyně. Jejímu vtipu jsme se zasmáli a dál si pochutnávali na chlebíčku a dortu. Jenže od té doby je Eva nesnesitelná.

Mohlo by Vás zajímat:

Agáta (44): S hrůzou jsem zjistila, že si kolegyně bere každý pátek do kanceláře psa. Mám chuť to nahlásit vedení

Ranní hrátky s kávou se staly tradicí

Není dne, kdy by Eva nebyla nabroušená. S kolegy si z toho děláme legraci: „Tak dneska jsem už dostal vynadáno.“ Informujeme se navzájem, co zase kolegyni vadilo a na co nového si máme dát pozor. Ostatní si z toho dělají legraci, sedí v jiné kanceláři, ale já s Evou musím vyjít po celou pracovní dobu. A je to náročné.

„Evičko, dáš si kávu? Jdu si udělat,“ ptám se kolegyně každé ráno. Pokaždé se mi dostane negativní odpovědi, a když se vracím s kávou v ruce, tak uslyším větu: „Teda, ta káva voní, dala bych si taky.“ A to znamená jediné. Svoji kávu věnuji kolegyni a jdu si udělat další pro sebe. Eva to nemůže říct hned. Eva se totiž ráda nechá přemlouvat.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (49): Kolegyně mé chování k mužům nechápe a odsuzuje mě. Já se ale nehodlám měnit

Věčně nabručená kolegyně mi pije krev

„Evi, jdeme s klukama na večeři po práci, jdeš taky?“ ze slušnosti se ptáme. Eva nechce. Ale aby byla kolegyně spokojená, musíme ji začít přemlouvat. A tak ji všichni chvíli přemlouvají a říkají jí, že bez ní to nebude ono. Ona chvíli přemýšlí, zda opravdu nemá dorazit, a potom se omluví.

Kdybychom tento rituál neudělali, bylo by zle. Následovaly by výčitky. A Eva nezapomíná. Při první příležitosti tahá křivdy z rukávu a používá je jako své argumenty. Moje kolegyně mi leze neskutečně na nervy. Jestli toto dělá s ženami věk, tak lituji, že jsem se oženil. Ale moje manželka je zatím fajn žena a pevně doufám, že to tak i nadále bude.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Barbora (53): Jsem už moc stará na lásku. Pokus o vztah s kolegou skončil ponížením