Katka (32): Miluji stabilního partnera i vášnivého milence. Nevím, jak z toho ven

Svého partnera Pavla jsem potkala ve čtyřiadvaceti. Seděla jsem v jedné kavárně a jen tak sledovala ruch na ulici. Občas jsem zavřela oči a nechávala se hřát sluncem. A když jsem je zase otevřela, uviděla jsem ho. Příjemný muž, který se díval na knihu o Římě ležící na mém stolku. Nesměle se zeptal: „Můžu si přisednout? Řím miluji.“

Karina (35): Dala jsem přednost chudému romantikovi před zajištěným mužem. Dnes svého rozhodnutí hořce lituji

Partner pro mě byl symbolem bezpečí

Okamžitě to zajiskřilo a brzy jsme tvořili pár. Po roce jsme se sestěhovali. Pavel byl spolehlivý partner, o domácnost jsme se starali napůl, s láskou se o mě staral a byl i pozorným milencem. Snad nikdy neměl špatnou náladu. Takto jsme si spokojeně žili sedm let. Nebyly to divoké emoce, ale spíše klid a jistota. Byla jsem si dobře vědoma, jak skvělého partnera mám. Všichni přátelé nás brali jako stabilní dvojici. Jako pár, který se jednou vezme, bude mít děti a bude spolu šťastný i po dvaceti letech.

Gábina (35): Vzala jsem si muže ze zakázané rodiny. Pokus o usmíření na naší zahradě skončil naprostým fiaskem

Tomáš vletěl do mého stereotypu jako vichřice

Jenže pak jsem potkala Tomáše. Byli jsme s přáteli na zahradní slavnosti. Tomáš byl živel. Společenský bavič, jehož vtipům se všichni smáli. Bohém, který se neváhal svléknout a skočit do bazénu. A ten jeho pronikavý pohled, kterým si mě měřil, mě naprosto odzbrojil. Poprvé po letech jsem cítila motýlky v břiše.

Netrvalo to ani týden a skončili jsme spolu v posteli. Vzájemná touha byla tak silná, že jsme si kradli každou volnou chvilku pro sebe. Několik měsíců jsme se vášnivě milovali, kdekoli to jen šlo. Bylo to šílené. Začalo to jako letní románek, ale pak jsem si uvědomila, že Tomáše miluji. Jenže jsem stále milovala i Pavla. Každého jinak, oba měli něco, co bylo naprosto jedinečné.

Gábina (31): Vlastní rodina mě po rozvodu zavrhla. Novou lásku a pochopení jsem nečekaně našla u svého švagra

Netuším, pro kterého z nich se mám rozhodnout

Jsem zmatená a nevím, co si počít. Mám odejít za Tomášem? Získat partnera, se kterým je život jedna velká jízda? Tím bych ale přišla o zázemí a jistotu, kterou mi dává život s Pavlem. Nebo mám zůstat s Pavlem a žít dál ten zodpovědný a předvídatelný život? A navždy v sobě potlačit tu vášeň?

Už rok kličkuji mezi dvěma muži a vím, že rozhodnutí se blíží. Kdyby Pavel zjistil, že jsem mu nevěrná, okamžitě by se odstěhoval. A pro Tomáše je tento stav také neudržitelný. Nechce se dál skrývat a být jen milencem. Děti zatím nemám, takže svým rozhodnutím ublížím „jen“ jednomu z nich. A možná nejvíce sama sobě. A tak jen čekám, až to osud nějak vyřeší za mě.

Tereza (28): Kryla jsem kamarádce milence. Když jsem jejímu muži řekla pravdu, otočila to proti mně

Názor vztahové odbornice

Katčin příběh je složitý hlavně proto, že nejde o jednoduché rozhodování mezi dobrým a špatným mužem. Pavel představuje klid, jistotu, zázemí a vztah, který roky fungoval. Tomáš přinesl do jejího života něco, co dlouho nezažila - silné vzrušení, lehkost, pocit, že je znovu žádoucí a živá. Právě proto se v tom tak těžko orientuje.

Po sedmi letech vztahu bývá velmi snadné zaměnit klid za nudu a vášeň za osud. Stabilita najednou působí obyčejně, protože je pořád k dispozici. Vzrušení naopak vypadá výjimečně, protože přichází skrytě, nepravidelně a s napětím. To dokáže člověku velmi rychle zamlžit úsudek. Tomáš možná skutečně probudil něco, co Katce ve vztahu s Pavlem chybělo. To ale ještě neznamená, že by s ním dokázala žít běžný život.

Je dobré si všimnout, že Katka porovnává dvě úplně odlišné reality. S Pavlem zná každodennost, domácnost, rutinu, roky společného fungování. S Tomášem zažívá hlavně ukradené chvíle, touhu a únik z běžného života. To se srovnává velmi těžko, protože milenecký vztah často žije právě z toho, že se v něm nemusí zvládat obyčejné povinnosti.

Katka teď čeká, až za ni situaci vyřeší osud. Jenže tím ve skutečnosti nechává rozhodovat náhodu, strach a tlak, který na ni oba muži dřív nebo později vyvinou. Rok dvojího života je už stav, který ubližuje všem zúčastněným, i když to Katka možná pořád ještě schovává za slova o lásce ke dvěma mužům.

Nejpoctivější by bylo přestat si pokládat otázku, který muž je lepší, a začít u sebe. Jaký život chce opravdu žít? Klidný a pevný, nebo nepředvídatelný a intenzivní? Chce partnerství, ve kterém se dá stavět budoucnost, nebo vztah, který ji strhává hlavně svou silou? A hlavně: dokáže ještě být s Pavlem spokojená, když už rok žije i jinde?

Katka by si měla přestat namlouvat, že současný stav může pokračovat donekonečna. Vášeň je silná věc, ale sama o sobě nestačí. A jistota je cenná věc, pokud v ní člověk nezůstává jen ze strachu, že to jinde bude horší. Teprve když si Katka přizná, co vlastně hledá, může udělat rozhodnutí, za kterým si dokáže stát.

Pavlína Šalamounová, vztahová mentorka, vede individuální online rozhovory se ženami, které chtějí lépe porozumět sobě, svým vztahům a tomu, co v životě skutečně potřebují. Pomáhá jim ujasnit si hranice i jejich osobní rozhodnutí. Více info zde.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].